Donald Trump v pátek skládá prezidentský slib a nastupuje do Bílého domu jako americký prezident s pořadovým číslem č. 45.

Na začátku své volební kampaně realitní magnát slíbil, že bude "nejlepším prezidentem, jakého kdy bůh stvořil". Může však být i jedním z nejhorších, případně tím nejhorším.

Pohled do historie ukazuje, že tato obava je opodstatněná.

Mezi nejhůře hodnocené americké prezidenty patří Herbert Hoover, který řídil zemi v letech 1929 až 1933. A právě Hoover je Trumpovi podobný (vlastně nejpodobnější) prezident. Měl s Donaldem hodně společného: Zbohatl v byznysu, měl investice na několika kontinentech. Do doby, než byl zvolen prezidentem, nezastával veřejnou volenou funkci. Byl také republikán. A aby shod nebylo málo – jeho předci pocházeli z Německa

Co je ale podstatné – Hooverova politika byla nápadně podobná tomu, co se chystá s Amerikou dělat Donald Trump, a současná doba se lecčíms připomíná Hooverovu éru.

Přesvědčte se:

Postavte si přehradu

Hoover prosadil velké projekty v infrastruktuře, které poslaly federální rozpočet do mínusu. Nejznámějším byla přehrada na hranici mezi Arizonou a Nevadou, která nese jeho jméno. Její hráz se tyčí do výšky 220 metrů a přehradní nádrž dosahuje do délky 185 kilometrů. Ve své době (v třicátých letech minulého století) to byla největší přehrada na světě.

Také Trump plánuje velké investice do infrastruktury (ještě větší než Hoover). "Místo toho, aby pracovali v kanceláři nebo továrně, stráví Američané hodiny v dopravních zácpách nebo čekáním na zpožděné vlaky. A naše letiště? To je ostuda! Mám plán, jak to změnit," napsal v knize Crippled America (Zmrzačená Amerika), která vyšla v roce 2015 a stala se manifestem Donaldovy prezidentské kampaně.

Donald navrhuje federální rekonstrukční fond ve výši až bilionu dolarů (250 bilionů korun), z něhož se mají do čtyř let zmodernizovat dálnice, železnice, letiště a rozvodné sítě.

Amerika na prvním místě

Prezident Hoover podepsal celní zákon (Smoot-Hawley Tariff Act), který měl chránit americké zboží, a tedy pracovní místa Američanů, před levnější konkurencí z ciziny.  Zákon v Kongresu prosadili demokraté a Hoover nevyužil možnost, aby ho vetoval.

Zákon vyvolal odvetná opatření nejen sousedních zemí – Kanady nebo Mexika, ale také evropských států. Americký vývoz během několika měsíců poklesl o více než 60 procent, nezaměstnanost do dvou let vyskočila z devíti na téměř 25 procent.

Prezident Trump se ohání heslem "Amerika na prvním místě" ("America First") a je zjevné, že v obchodu bude prosazovat ochranářskou politiku. Je přesvědčen, že levné zahraniční dovozy likvidují domácí průmysl a stlačují mzdy. Chystá se likvidovat dohody o volném obchodu a vyhrožuje cly.

Číňany obvinil, že manipulují se svou měnou (uměle ji podhodnocují) a pohrozil jim 45procentním clem. Společnosti, které chtějí přesunout výrobu z USA do Mexika, zastrašuje 35procentním clem. Některé firmy pod jeho nátlakem ucouvly a mexické projekty odvolaly, mezi nimi automobilka Ford.

Ekonomové však varují, že Trumpův postup by mohl vyvolat obchodní války, na které, jako za Hoovera, by nakonec nejvíc doplatila Amerika.

Bič na Mexičany

Hoover na počátku prezidentství zahájil repatriaci mexických přistěhovalců. Ameriku tehdy muselo opustit více než půl milionu Mexičanů.

Totéž chystá Trump, ale ve větším měřítku a důkladněji. Chce ze země vypovědět dva až tři miliony mexických imigrantů, kteří "kradou a znásilňují Američanky a berou Američanům práci", a na hranicích s jižním sousedem postaví zeď, aby se nemohli vrátit. (Důsledkem může být krach amerických farmářů z jižních států unie, kteří jsou na práci Mexičanů závislí.)

No a navíc se Donald naparuje, že přinutí mexickou vládu, aby zeď zaplatila. Tomu se říká sebevědomí.

Bublina na trhu

Hoover zdědil bublinu na akciovém trhu (stav, kdy trh nebo jeho část je výrazně nadhodnocena). Bublinu přifukoval Federální rezervní systém (centrální banka) politikou levných peněz (nízkými úroky). Skončilo to krachem na newyorské burze a Velkou depresí.

Také teď žije Amerika v éře levných peněz. Po krizi je Fed stlačil k nule, teprve koncem roku 2015 začal zvedat sazby. "Jsem přesvědčen, že Trump bude v podobné situaci. A on to tuší, nedávno mluvil o 'velké a ošklivé bublině'," píše finanční expert Nick Giambruno na portálu International Man, který je zaměřen na finanční analýzy.

Američtí analytici varují před bublinou na trhu s dluhopisy, kterou vytvořil Fed svými nákupy bondů za neexistující peníze. Podle Giambruna je velká šance, že může prasknout a vyvolat krizi právě během Trumpova prezidentství.

V globální ekonomice by to nebyla jen americká nehoda, ale malér globálního rozsahu. Kaňka začínající na prezidentství Donalda Trumpa.

Shrnuto: Shody a podobnosti prezidentů Hoovera a Trumpa mohou být čistě náhodné. Bylo by však překvapením, kdyby blonďatému byznysmenovi z New Vorku jednou Američané říkali Hoover II., anebo Donald Hoover?