"Je to dobrý diktátor – tedy v tom smyslu, že se chová přesně podle pravidel," řekl deníku The Washington Post politolog Newyorské univerzity Bruce Bueno de Mesquita. Ten ve své knize Příručka diktátora: Proč je špatné chování téměř vždy dobrou politikou popisuje, jak se autoritativní vůdci po celém světě snaží udržet moc.

Podle de Mesquity se Kim Čong-un chová přesně, jak má – vládne pomocí úplatků a zajištění prospěchu svým věrným a obyvatele udržuje v bídě. Vychází mu tu už přesně pět let a překonal tak první roky vlády, které bývají pro diktátory-začátečníky nejnáročnější. Pokud přežijí první dva roky, umírá většina diktátorů ve spánku, konstatuje de Mesquita. Kim tak má šanci udržet se v čele KLDR klidně padesát let.

340 poprav za pět let vlády

Na podceňovaného, politicky a vojensky nezkušeného muže, který stanul v čele nejizolovanější země ještě před oslavou třicetin, toho zvládl vskutku hodně. Vcelku rychle pochopil, že pokud si bude chtít udržet moc, bude muset stejně jako jeho otec i dědeček sáhnout k silným represím.

Podle jihokorejského think tanku Institutu pro národní bezpečnostní strategii (INSS) nechal dosud popravit 340 lidí, včetně 140 příslušníků vládní, armádní a stranické špičky. Neváhal se zbavit ani svého strýce či ministra obrany Hjona Jong-čola, kterého před stovkami přihlížejících osobně popravil protiletadlovou střelou.

V dědových šlépějích

Rodina Kimových vládne v Severní Koreji od konce druhé světové války, kdy do čela země Kim Ir-sena vybral osobně Josif Stalin. Tomu se ostatně Kim Čong-un snaží přiblížit mnohem víc než svému otci, který řídil zemi 17 let.

Svého dědečka, jehož vláda je doteď Severokorejci spojovaná se silou a prosperitou, připomíná stylem oblékání, účesem, brýlemi i vystupováním (dokonce se před lety objevily spekulace, že podstoupil plastickou operaci, aby mu byl podobnější i fyzicky). Má ale hlavně podobné charisma, které mu zajišťuje přízeň dvaceti milionů Severokorejců bez ohledu na to, jak jeho vládou trpí.

Zatímco Kim Čong-il se na veřejnosti téměř neukazoval a veřejné projevy nesnášel, jeho syn je pravým opakem. Veřejné projevy – včetně čtyřhodinového proslovu na stranickém sjezdu – mu rozhodně nedělají problém a rád se veřejně prezentuje a s širokým úsměvem na tváři chodí mezi "obyčejné" lidi, přičemž jeho návštěvy vždy pečlivě zachycuje státní tisková agentura.

Země ekonomicky roste, jen si to užívá horní procento

Ale faktem je, že za Kimovy vlády se má národ opravdu o něco lépe než v minulosti. V posledních pěti letech severokorejská ekonomika roste nejrychleji od 70. let. I když je přesné tempo těžké odhadnout, mluví se o dvou až čtyřprocentním ročním růstu.

Pravda, výsledky zlepšení se neprojevují všude, ale hlavně u elit žijících v hlavním městě, které si Kim hýčká mimo jiné zábavními parky, lyžařskými středisky i supermarkety nabízejícími západní lahůdky.

Kimův otec si příliš nevěděl rady se soukromým sektorem a po většinu svého panování se ho snažil potlačit jako "kapitalistické zlo". Soukromé podnikání i tak ale v zemi od 90. let určitým způsobem – byť oficiálně nelegálně – existovalo a posilovalo.

Soukromé podnikání? Když Kim zavře oči a otevře peněženku...

Kim se po svém nástupu rozhodl ho sice ne legalizovat, ale drží se politiky tolerance. Ta spočívá v tom, že nevydal žádné nařízení, které by zájmy soukromých firem poškozovaly, a úředníci mají nakázáno přivírat oči. Není se co divit, že podle bohatých Severokorejců je posledních pět let vnímaných jako zlatý věk soukromého podnikání.

Ekonomice pomohla i motivační zemědělská reforma z roku 2012, díky které zemědělci místo fixních dávek dostávají podíl ze sklizně většinou ve výši jedné třetiny úrody. Jako zázrakem se sklizeň v následujících letech výrazně zvýšila bez ohledu na nepřízeň počasí.

Výsledkem Kimových hospodářských postupů je rozmach střední třídy a bohatých Severokorejců, kteří nemají důvod nijak proti panovníkovi brojit. Mnoho z nich dokonce jezdí do zahraničí, kde i podniká a přináší tak tvrdou měnu nejen sobě, ale i svému vůdci.

Věrní si ve straně polepšili

Odměnou za to bylo části jeho věrných povýšení do vyšších stranických postů na květnovém sjezdu strany, na němž si mladý diktátor ještě více upevnil moc.   

Ostatně strana má pod Kimovou vládou o něco větší vliv než za jeho otce, který spoléhal spíš na armádu. Neznamená to ovšem, že mladý diktátor nevládne pomocí strachu. Spíš si uvědomuje, že nestačí být jen vojenskou velmocí a je potřeba se soustředit i na ekonomický rozvoj.

Následuje odkaz svého děda a snaží se dodržovat politiku "souběžného rozvoje ekonomiky a posilování odstrašující jaderné síly", která vyžaduje i podporu vědy a techniky.

Jaderný program zakotvený v ústavě

Přestože idea proměnit Severní Koreu v jadernou velmoc nevychází přímo z Kim Čong-unovy hlavy (zřejmě o tom snil přímo Kim Ir-sen), pod jeho vládou k tomu spěje rychlými kroky. Z pěti jaderných testů, které KLDR provedla, byly tři pod jeho velením, z toho dva – včetně toho dosud největšího – se uskutečnily v loňském roce.

Navíc program vývoje jaderných zbraní Kim Čong-un dokonce zanesl do ústavy, na jeho vylepšení přijal nové zákony a vzniklo několik nových vládních organizací, které se mají vylepšením severokorejského jaderného programu zabývat.

Ať už jsou jeho slova o tom, že Pchjongjangu schází už jen závěrečná zkouška balistické rakety schopné doletět až na území Spojených států, planými výhrůžkami, či skutečností, existence jaderného programu je podle nevládní organizace se sídlem v Belgii Centre Tricontinental Kimovou jedinou zárukou politického přežití jeho rodiny.

Šílenec s rukou na červeném tlačítku? Nikoli

Nejbližší roky ale budou podle bývalé severokorejské analytičky CIA Sue Mi Terryové pro Kima náročné. Nejen kvůli nevyzpytatelné a nepředpověditelné politice nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i kvůli sílícím neshodám mezi vládnoucí třídou.

Svědčí o tom podle ní i několik zběhnutí vysokých politických představitelů, jichž jsme byli loni svědky. Většina z nich se bála, že se stanou obětmi rozsáhlých stalinistických čistek.

"Lidé jako on nejsou blázni a nejsou nevyzpytatelní. Jsou jen extrémně vypočítaví," říká o Kimovi de Mesquita, podle kterého by bylo chybou ho podceňovat a vidět v něm jen šílence vyzbrojeného jadernými zbraněmi.