Pro Čechy je aféra s emaily Hillary Clintonové vzdálená a těžko pochopitelná. Ve zkratce jde o to, že Clintonová v roli americké ministryně zahraničí nevyužívala oficiální vládní email, ale místo něj měla vlastní emailový server a vlastní adresu.

Problém nebyl ani tak v tom, že by někdo mohl email nabourat, o což se ostatně řada hackerů snažila. Kontroverze spočívala v tom, že Clintonová svůj osobní email využívala také pro pracovní komunikaci (včetně předávání utajovaných informací).

Nedodržovala tím bezpečnostní a komunikační protokoly a nejspíš dokonce porušovala americké federální zákony týkající se spisové služby (tzn. správa životního cyklu dokumentu, např. dlouhodobá archivace oficiálních dokumentů nebo naopak ničení těch, které už nejsou žádoucí).

Koncem loňského roku jsme si prožili něco podobného i my v Česku, když byl nabourán osobní emailový účet premiéra Bohuslava Sobotky. Unikla osobní i pracovní korespondence, ale nakonec vše vyšumělo, aniž by byla premiérova pozice ohrožena.

Jak to umí čeští politici s internetem

Mluvčího vlády a ředitele odboru komunikace Martina Ayrera jsme se proto zeptali, zda je vládním činitelům vysvětleno, aby nevyužívali svůj soukromý email při pracovní komunikaci.

"Co se týče Úřadu vlády ČR, v rámci povinného vstupního školení zaměstnanci absolvují také blok o informačních technologiích, ve kterém jsou seznámeni se základními pravidly práce s výpočetní technikou a s interními směrnicemi. V nich je mimo jiné uvedeno, že pro pracovní komunikaci nelze využívat soukromý email. Seznámení se s vnitřními předpisy v oblasti IT zaměstnanec stvrzuje svým podpisem na Prohlášení zaměstnance o dodržování pravidel bezpečnosti informačních systémů," popsal Ayrer.

Výpočetní a komunikační technika úřadu vlády je podle něj zabezpečena proti neoprávněnému užití a jsou prováděny pravidelné kontroly zařízení.

Zajímalo nás také jakým způsobem probíhá u českých vládních činitelů ověřování podmínek pro přístup k utajovaným informacím a zda absolvují například při nástupu do funkce nějaké školení, jak s těmito informacemi zacházet.

Všichni členové vlády mají ze zákona přístup k utajované informaci ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon. "Členové vlády jsou povinni se každoročně účastnit proškolení v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Zpravidla jej provádí příslušný bezpečnostní ředitel ústředního orgánu státní správy," sdělil mluvčí vlády.

Existuje navíc i směrnice pro bezpečné provozování elektronických zařízení. Jde o zásady a doporučení k práci s výpočetní a komunikační technikou úřadu vlády, které jsou formulovány pro veškerou využívanou výpočetní a komunikační techniku.

"Směrnice uvádí provozované služby, bezpečnostní zásady práce s technikou a rovněž nejčastější možná pochybení, kterých by se uživatelé mohli dopustit," vysvětlil Ayrer.

S ohledem na zákony, předpisy a směrnice na tom Česko není vůbec špatně. Otázkou ale je, zda je vůbec někdo dodržuje. Z případu hacknutých emailů Bohuslava Sobotky je zjevné, že to není vůbec jednoduché zajistit ani v nejvyšších patrech české politiky. Koneckonců, když si s tím neláme hlavu ani Hillary Clintonová, neúspěšný kandidát na prezidenta USA, proč by měl kdokoliv jiný.