Volkswagen v září přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s emisními testy. Skandál se týká mimo jiné 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto. V Evropské unii Volkswagen v důsledku této kauzy svolá k úpravě zhruba 8,5 milionu automobilů.

Analytik společnosti Colosseum František Bostl neočekává, že by k podobnému kroku přistoupily i komerční evropské banky. Nicméně pokud by se kvůli emisnímu skandálu Volkswagenu vedle pokut začaly hromadit i zamítavé úvěrové žádosti, bude mít podle něj koncern velké problémy. "Už dnes je jasné, že Volkswagen se bude z aféry Dieselgate zotavovat několik let. A nebavíme se pouze o reputaci, nýbrž o ušlých ziscích a ztrátě podílu na světovém trhu," dodal.

Hoyer již v říjnovém rozhovoru s německým listem Süddeutsche Zeitung upozornil, že EIB by mohla požadovat vrácení peněz, pokud by zjistila, že Volkswagen některou z jejích půjček použil k podvodům s testy emisí u naftových motorů.

Podle Hoyerova dnešního prohlášení banka nemůže vyloučit souvislost mezi softwarem umožňujícím manipulovat s emisními testy a "částí úvěru EIB v objemu 400 milionů eur (téměř 11 miliard Kč)". Tento úvěr nicméně automobilka splatila již v loňském roce. Podle říjnových informací listu Süddeutsche Zeitung poskytla banka Volkswagenu od roku 1990 půjčky za zhruba 4,6 miliardy eur (124 miliard Kč).

"Rozhodli jsme se prozatím pozastavit jakékoli nové úvěry pro Volkswagen," uvedl Hoyer. Dodal, že výsledky vyšetřování budou vyhodnoceny nejpozději do jednoho roku.

Hromadná žaloba v Evropě

K hromadné žalobě plánované v Evropě proti VW kvůli se mezitím připojilo už více než 60 tisíc majitelů aut, jak německému listu Rheinische Post řekl právní zástupce Julius Reiter z advokátní společnosti, která žalobu organizuje v Německu.

Reiter podle listu kritizuje zejména rozdílný přístup Volkswagenu k zákazníkům ve Spojených státech a Evropě. Volkswagen v USA nabídl majitelům problémových vozů balíček platebních karet v hodnotě 1000 dolarů (25 tisíc Kč), aby získal zpět jejich důvěru. V Evropě však s takovouto nabídkou nepřišel. "Proč by měli být němečtí spotřebitelé zákazníky druhé třídy?" uvedl Reiter.