Ameriku zachvátily protesty. Trump se v Bílém domě ani nestihl ohřát

Pouhý den poté, co Donald Trump nastoupil do prezidentského úřadu, zaplavili Američané ulice měst, aby protestovali proti nové hlavě státu. Na americké poměry je to hodně nezvyklé.
Přes milion lidí pochodovalo v sobotu americkými městy, aby podpořili práva žen a vyjádřili nesouhlas s prezidentem Donaldem Trumpem. Akce překvapily svou masovostí a liberálním tónem, v němž se nesly.
Největší demonstrace se konala ve Washingtonu. Ačkoli neexistuje oficiální údaj o počtu účastníků, hovoří se až o půl milionu lidí. Podle některých komentátorů jich zřejmě bylo více, než kolik jich přišlo o den dříve na Trumpovu inauguraci. Mluvčí Bílého domu Sean Spicer řekl, že neexistuje přesný údaj o účastnících, jelikož odhady velikosti davu se neposkytují.
Pochod ve Washingtonu
| zdroj:
Profimedia
Mezi řečníky byl režisér Michael Moore, který kritizoval prezidentův záměr vyhostit přistěhovalce. Zpěvačka Madonna hovořila o "strašné, temné chvíli", která byla zapotřebí, aby lidi probudila.
V Bostonu přišlo do ulic přes 120 tisíc lidí, v Los Angeles na 100 tisíc osob, v New Yorku se chtěl dav dostat k Trumpově věži, ale policie mu v tom zabránila. Protestovalo se také v Oaklandu, Atlantě nebo Houstonu. Lidé se za Američany postavili i ve světě - demonstrace se konaly v Londýně, Tel Avivu, Melbourne, Moskvě, Berlíně i Praze, připojili se dokonce i účastníci expedice v Antarktidě, kteří nemohou souhlasit s Trumpovými názory na ochranu prostředí.
Protesty ve Washingtonu
| zdroj:
Profimedia
Analytici se zabývali hlavně masovostí protestů a poukázali na to, že je nebývalé, aby prezident hned po inauguraci vyvolal podobnou akci. Jasné je, že účastníky nespojila politická ani místní příslušnost. Jejich pojítkem je nesouhlas s Trumpovými výroky a jeho vystupováním.
Odborníci se vrátili k jeho pátečnímu inauguračnímu projevu, který se podle mnohých vyznačoval hlavně tím, že postrádal jakoukoli pokoru. Podle těch německých byl zředěnou verzí předvolebních projevů plných pompézních slibů, o jejichž plnění ale není jasno. Trumpovo Amerika na prvním místě je podle erfurtského listu Thüringer Allgemeine jen náhražka za Trump na prvním místě.
Demonstrace v Portlandu (Oregon)
| zdroj:
Profimedia
S tím se shodují také američtí komentátoři, podle nichž Amerika s Trumpem v čele vstupuje do éry arogance. V Trumpově inauguračním projevu chybělo mnohé, ale především jakýkoli projev pokory, usoudil The New York Times. Trump se podle něj "prodal" díky sociálním sítím, na nichž se všichni prosazujeme a které neumožňují odhalit předstírání.
Podle Die Weltu se Trump sice vyjádřil jasně, ale s nejasnými důsledky. List upozornil na prezidentovu výhradní moc nad "jaderným kufříkem" a soudí, že prezident hovořil ne jako konzervativec, ale jako uzurpátor.
Zásah policistů ve Washingtonu
| zdroj:
Profimedia
Polská Gazeta Wyborcza soudí, že teď už není nic jisté a samozřejmé a že s Trumpem začínají nebezpečné roky. Prezident je podle listu hrozbou kvůli své nepochopitelnosti, nekompetenci a výrokům, které působí jako škrt přes roli Ameriky jako opory tábora demokratických států.
Ruský tisk se po inauguraci vyjádřil zdrženlivěji. Internetový deník Gazeta.ru napsal, že Trumpův izolacionistický tón uzavírá Ameriku. Vedomosti vidí jako hlavní body Trumpova programu populismus, izolacionismus a protekcionalismus. Moskovskij komsomolec přirovnal náladu liberální části washingtonského establishmentu k pocitům ruské buržoazie před sto lety a radil rozloučit se s iluzemi o Trumpově přátelském postoji k Rusku.
Protesty ve Washingtonu
| zdroj:
Profimedia
Britský The Guardian vidí v inauguračním projevu vyhlášení politické války. "Ctil obvyklé zdvořilosti, ale tón jeho projevu svědčil o děsivé změně v Americe. Byl určen těm, kdo ho volili, nikoli většině, která ho nevolila," napsal list ve shodě s liberálním americkými sdělovacími prostředky.