Aktualizováno: Sněmovna schválila schodek rozpočtu 320 miliard, Senát si zvolil vedení
Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Základní parametry rozpočtu v úvodním kole schválila sněmovna hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet odolal návrhu části opozice vrátit jej vládě k přepracování, nyní jej dostanou k projednání sněmovní výbory. Horní komora si mezitím zvolila (staro)nové vedení.
Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně vládní návrh státního rozpočtu na příští rok podpořil. Kvůli epidemii je podle něj nutné se vzdát některých stereotypů, jako je nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného. Zeman zopakoval, že si ekonomika nemůže dovolit druhé uzavření, takzvaný lockdown, a nezbytné je zadlužování. Posteskl si ale, že musí schvalovat výrazný rozpočtový schodek. Přál by si, aby se neplýtvalo. Opět se vyslovil pro zrušení daňových výjimek.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun předpokládá příjmy 1488,3 miliardy korun a výdaje 1808,3 miliardy. Rozpočet čelí kritice opozice. V návrhu není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě sněmovna neschválila. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,9 procenta, zatímco pro letošek by se měla propadnout o 6,6 procenta. Letošní rozpočet počítá se schodkem 500 miliard korun.
Zeman v proslovu, který trval asi 25 minut a který stejně jako loni kvůli potížím s nohama pronesl vsedě, poukázal na to, že dosud Česká republika žila ve více méně konjunkturálním období s excelentně nízkou mírou nezaměstnanosti či se snižováním podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. S první vlnou epidemie ale Česko muselo opustit "adoraci hospodářského růstu", aby se podařilo zachránit lidské životy. Poznamenal, že se tak vytvořila nová situace, ve které je nutné vzdát se některých stereotypů, a to nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného.
Za druhou změnu myšlení označil potřebu zadlužování se. "Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování," řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. "A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo," dodal.
Přál by si, aby v případě, že stát kvůli epidemii přistoupí k dotacím, byly časově omezené, a nahrazovaly je úvěry, které musí podnikatelé splatit, což je motivuje. Podpořil program COVID III, který podle něj na rozdíl od předchozích programů COVID I a II vypadá rozumně. COVID III považuje za základní program, který pomůže zemi vyvést z krize.
Zabýval se i otázkou zrušení superhrubé mzdy. Debatě kolem návrhu nerozumí, jde podle něj o technikálii. Za podstatu věci označil výši daňové sazby. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky. Nedovede si představit, že by ekonomika výpadek, který bude ročně asi 90 miliard korun, měla snášet déle.
Zeman v projevu kritizoval některé návrhy na výdaje ze státního rozpočtu. Zdroje podle něj nejsou. Zdůraznil, že si stát sice může peníze půjčit, bude je ale muset vrátit. Postavil se třeba proti odborářskému návrhu na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu, označil to za mrhání penězi. Znamenalo by to ztrátu 24 miliard korun, řekl. Předseda Českomoravské konfederace odborových vazů Josef Středula prezidentovu kritiku jejich návrhu odmítl jako "zcela nadbytečnou". "Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření covidu-19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic je zbytečné," napsal na twitteru. Životy a zdraví se podle něj penězi vyčíslit nikdy nedají.
Zeman odmítl také návrhy na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, protože by podle něj představovaly výrazný výpadek rozpočtových příjmů.
Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard korun. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit. Je si vědom, že všechny se zrušit nepodaří, do ekonomiky by se ale podle něj i tak mohlo podařit dostat desítky miliard korun.
Předsedou Senátu byl podle očekávání znovu zvolen Miloš Vystrčil
Předsedou Senátu zůstane Miloš Vystrčil (ODS), který v tajné volbě dostal 73 ze 77 senátorských hlasů. Byl jediným kandidátem na šéfa horní komory, jak se už před volbou dohodly senátorské frakce.
Prvním místopředsedou Senátu bude jako dosud Jiří Růžička (za TOP 09), místopředsedy Senátu budou nadále Jan Horník z klubu Starostů společně s Jiřím Oberfalzerem z klubu ODS a TOP 09. Novou místopředsedkyní je Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která ve vedení horní komory nahradila svou klubovou kolegyni Miluši Horskou. Rozhodli o tom ve středu senátoři v tajných volbách v souladu s dohodami senátorských frakcí.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,250 | 25,390 |
USD | 24,030 | 24,210 |