Dnes je středa 25. listopadu 2020., Svátek má Kateřina
Počasí dnes 3°C Zataženo nízkou oblačností

První vakcíny bychom mohli dostat v prvním čtvrtletí

První vakcíny bychom mohli dostat v prvním čtvrtletí
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia.cz

Česko má zájem o dva miliony dávek vakcíny proti covidu-19 od americké firmy Pfizer. Vláda už dříve schválila odběr tří milionů dávek jiného druhu séra od společnosti AstraZeneca. První vakcíny by se mohly do Česka dostat v první čtvrtině příštího roku

Jak novinářům ve středu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), Česko se minulý týden připojilo k zatím nezávazné dohodě o dodávkách vakcíny, kterou sjednala Evropská komise. "Věříme, že tak, jak je to teď nastaveno, bychom měli mít v době, až bude vakcína k dispozici, kolem pěti milionů dávek," řekl. Zopakoval, že po obdržení vakcín by se měli jako první očkovat zdravotníci a senioři, cílem pak je proočkovanost populace 50 až 60 procent.

Firma Pfizer s německou BioNTech nedávno jako první zveřejnily data z klinické studie vakcíny. Na základě průběžné analýzy oznámily, že má víc než devadesátiprocentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení v USA i první aplikování do konce roku. Společnost AstraZeneca výsledky klinických testů zatím nezveřejnila, stejně tak ani jiné firmy, které vakcíny vyvíjejí.

K evropské iniciativě ohledně dodávek vakcín se český stát oficiálně připojil v červnu. Dohody o dodávkách vyjednává Evropská komise, členské státy pak mají možnost se k nim připojit. Jako první komise v létě dosáhla dohody o dodávkách s britskou firmou AstraZeneca, u které má Česko podle Blatného rezervovány tři miliony dávek. Podle dřívějších informací komise kromě firem AstraZeneca a Pfizer jedná ještě se společnostmi Sanofi, Johnson & Johnson, CureVac a Moderna.

Podle dřívějších odhadů ministerstva by bylo v první vlně v Česku očkováno asi 3,5 milionu lidí. Zdravotníků je zhruba 200 000, starších 65 let dva miliony a dalších 1,3 milionu lidí mladších, ale v riziku kvůli chronickým nemocem. U některých vakcín se imunita vytvoří až po dvou dávkách, bude jich tedy třeba asi sedm milionů. Náklady se mohou pohybovat od 500 milionů po pět miliard korun.

Ruská vakcína Sputnik V dosahuje 92procentní účinnosti

Ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V dosahuje 92procentní účinnosti. Podle ruských úřadů jde o předběžný výsledek klinického testování přípravku. Zájem o výrobu této vakcíny ve svých farmaceutických podnicích podle ruského ministerstva zdravotnictví projevilo Turecko.

Rusko začalo svou koronavirovou vakcínu testovat v srpnu, jako první země na světě. Schválení pro pokusné účely následovalo v září, tedy ještě před zahájením rozsáhlých klinických testů. Předběžné výsledky z takzvané třetí fáze testování zveřejnil Státní investiční fond RDIF, který se na vývoji přípravku podílí. Podle něj data pocházejí od 16 000 ze 40 000 pokusných pacientů, kterým jsou podávány dvě dávky v rozmezí tří týdnů.

Nové případy nákazy: Více než v pondělí, méně než před týdnem

Laboratoře v Česku v úterý potvrdily dalších 9016 případů nákazy koronavirem. Aktuálně nakažených je 147 084, od začátku epidemie zemřelo 5323 lidí. Počet nově nakažených je oproti pondělí zhruba o 3000 vyšší, ale přibližně o 3000 nižší než před týdnem.

Rychlost šíření nákazy v Česku v posledních dnech zvolňuje, spolu s tím stagnoval počet hospitalizovaných. Podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví vyžadovalo péči v nemocnici 8059 nakažených, z toho 1191 bylo v těžkém stavu. Stále ale rychle přibývá úmrtí s covidem-19. Za úterý jich ministerstvo uvádí 109, čísla z posledních dnů ale obvykle při pozdějších aktualizacích vzrostou. Minulé úterý zemřelo 244 pacientů s koronavirem, což bylo nejvíc v jednom dni od počátku epidemie.

Od březnového počátku šíření pandemie bylo zaznamenáno 429 880 případů nákazy. Ta se nyní nejrychleji šíří na Pelhřimovsku, relativně nejlepší situace je momentálně v Praze.

Statistiky potvrzených případů nákazy podle ministra zdravotnictví Jana Blatného naznačují, že opatření proti koronaviru, která byla přijata před dvěma až třemi týdny, se projevují. Není důvod je tedy zpřísňovat, je nutné se spíš připravit na řízené rozvolňování, uvedl v pondělí ministr. Přesto bude muset vláda kvůli vývoji epidemie znovu požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, který platí zatím do 20. listopadu.

Mají se lidé strašit počtem obětí?

V souvislosti se zveřejňováním počtu lidí, kteří zemřeli s nákazou koronavirem, se poslanec ANO a onkolog Rostislav Vyzula minulý týden podle serveru Blesk.cz obrátil na neveřejném jednání zdravotního výboru sněmovny na ministerstvo zdravotnictví s dotazem, zda je tak nutné činit každý den. Podle něj je údaj nepřesný a pro občany deprimující a měl by se uváděl tak, "aby bylo vidět, že tato úmrtí jsou navíc, nebo jestli jsou v rámci pravidelných průměrů". Web připomněl, že do statistik můžou být zahrnuti i lidé, u kterých koronavirus nebyl pravou příčinou smrti; naopak v nich můžou chybět ti, kteří náhle zemřeli doma a důvodem byl covid-19.

Pro zveřejňování úmrtí v delším časovém horizontu se na výboru vyslovil i ředitel Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) Ladislav Dušek. K nastavení pravidel zveřejňování čísel ale nemá pravomoc. "Ve chvíli, kdy mně jako zaměstnanci ÚZIS doputuje papír, abych číslo přestal vysílat a řádně po validaci informoval veřejnost o mortalitě třeba za poslední čtvrtrok se standardizovanými hodnotami a s nastavenými příčinami úmrtí třeba ve spolupráci s ČSÚ, strašně rád tak učiním," uvedl podle serveru Dušek.

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,110 26,210
USD 21,940 22,080
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma