Neurolog na Universitě v California Irvine Jim Fallon strávil pětatřicet let zkoumáním mozků sériových a zejména psychopatických vrahů. Ti se od "klasických" vrahů liší hlavně tím, že ke svým činům nepotřebují motiv.

Většina studií psychopatického chování se zaměřovala na porovnávání vnějších znaků, ať už jsou to právě ušní lalůčky, velikost lebky nebo třeba nejznámější poznávací znamení, tedy to, že se psychopati údajně "nenakazí" zíváním.

Fallon na to šel jako neurolog jinak, zaměřil se na genetiku, zejména pak na epigenetiku, která se zabývá genetickými změnami, které nejsou způsobené změnou v DNA. Jde tedy o studium změn, které se dějí mimo geny a může k nim dojít dědictvím z buňky na buňku. Kromě toho ho také zajímalo, zda měly na rozvoj psychopatie vliv poškození mozku či faktory z okolního prostředí.

Během své vědecké kariéry zkoumal mozky 70 psychopatických vrahů a došel k tomu, co mají všichni společného:

1. Mají nějaké poškození mozku

Většina ze sledovaných psychopatů měla nějak poškozenou orbitofrontální mozkovou kůru, tedy oblast mozku těsně nad očima, a vnitřní část spánkového kortexu. Kromě toho měli všichni do jednoho nějaké další poškození mozku. O jakou přesně psychopatickou poruchu u nich šlo, se pak odvíjelo podle toho, jaké části mozku měly poškozeny.

2. Obvykle jsou to muži

Ne, že by mezi psychopatickými vrahy chyběly ženy, ale převažují mezi nimi hlavně muži. Podle Fallona za to může mimo jiné vysoký výskyt enzymu Monoaminooxidázy (MAOA), který je všeobecně označovaný za "gen bojovníků".

MAOA je vázaná na pohlaví, nachází se a dědí se v chromozomu X. Ten muži dědí výhradně od matek, což je podle Fallona důvod, proč mezi psychopaty převažují muži. Dívky totiž mají dva chromozomy X, od otce i od matky, takže pokud se tento enzym v některém nachází, nemá většinou dost prostoru se rozvinout naplno.

3. Mají příliš mnoho serotoninu

Podle Fallona mají lidé s vysokým výskytem enzymu MAOA už během vývoje embrya také zvýšenou hladinu serotoninu. Ten je sice známý jako hormon štěstí a pohody a tlumí například bolest, ale jeho příliš vysoká hladina mozek utlumí.

Pokud se plod setkává s vysokou dávkou už během vývoje, vytvoří si mozek proti serotoninu imunitu. V těle ho zůstane vysoké množství, ale už nefunguje tak, jak má. V pozdějším životě je tak takový člověk neschopný ovládat emoce, stres a agresi.

4. Byli svědky násilí

Rozhodujícím faktorem pro rozvoj psychopatie je vystavení extrémnímu násilí v raném věku. Všechny tři předchozí faktory mohou být v těle přítomné a neznamená to automaticky, že jde o psychopata. K tomu je podle Fallonovy studie potřeba spouštěč. A ten byl u zkoumaných psychopatů v podobě svědectví nebo přímé účasti na nějakém násilném činu ještě před tím, než dotyčný dospěl do puberty.

Neurolog je přesvědčený, že ve válečných oblastech vyrůstají celé generace dětí s psychopatickou poruchou. Lidé jsou totiž na takových místech svědky násilí (nechybí tedy spouštěč), přežili ho (větší šanci na přežití mají lidé s vyšší hladinou násilnických genů) a tím, že spolu zakládají rodiny, se tyto násilnické geny na jejich děti přenášejí od obou rodičů a jsou tak mnohem silněji zastoupeny.