Trump podle dobře informovaného zdroje spojencům pohrozil, že pokud do ledna všichni nezvýší své výdaje na obranu na kýžená dvě procenta, "nastane peklo". Podle jiného diplomata následně německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k jednání jen lídrů 29 členských zemí doprovázených jedním ministrem, "aby se nehádali před partnery" z nečlenských států.

Kancléřka, jejíž zemi Trump nejvíce kritizuje, se k lednové lhůtě nevyjádřila, řekla jen, že o požadavku zvýšit co nejdříve armádní výdaje se diskutuje už měsíce. "Dali jsme jasně najevo, že k tomu směrujeme," uvedla kancléřka.

Trump již ráno na twitteru zopakoval svou představu, že spojenci by na obranu měli perspektivně vydávat dokonce čtyři procenta HDP. Podle diplomatických informací a Českého rozhlasu Trump ale před spojenci z NATO nehovořil přímo o možnosti odchodu Spojených států z aliance, pohrozil prý jen blíže neurčeným "jednostranným postupem".

Na tiskové konferenci po jednání si pak americký prezident pochvaloval "velmi úspěšný summit", který ukázal velkou jednotu. "Byly to skutečně fantastické dva dny. Ano, po určitou krátkou chvíli to bylo trochu tvrdé," podotkl. Spojené státy jsou podle Trumpa alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoli on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.

Americký ministr obrany Jim Mattis po summitu zopakoval, že USA jsou alianci stoprocentně oddány a že stejný je postoj prezidenta.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je přesvědčen, že Trumpova výzva ke zvýšení investic do obrany alianci posílí. "Důležitou věcí nyní je, že musíme více investovat - musíme dávat více peněz," řekl Stoltenberg s tím, že spojenci to díky Trumpovým slovům pochopili.

Partnerům v jednací místnosti prý Trump řekl, že by byl "velmi nespokojený", kdyby státy své obranné výdaje podstatným způsobem nezvýšily. "USA platily obrovské částky, asi 90 procent nákladů NATO, nyní ostatní země začnou zvyšovat své příspěvky," prohlásil Trump.

V roce 2014 se spojenci dohodli, že do roku 2024 dostanou obranné výdaje na dvě procenta HDP, letos by se na tuto hranici mělo podle aliančních údajů ocitnout osm zemí. Česká republika nyní na obranu vynakládá okolo jednoho procenta HDP.

Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek řekl, že Česko po summitu nebude urychlovat plán růstu výdajů na zbrojení a že Praha nadále počítá se splněním dvouprocentní hranice v roce 2024. Jan Hamáček, pověřený řízením ministerstva zahraničí, po summitu novinářům řekl, že Trumpovy argumenty o příliš vysokém podílu USA na ochraně Evropy je třeba vyslyšet. Všichni členové musí podle něj mít pocit, že se nimi jedná fér.

Macron popřel Trumpova slova 

Francie po rokování v Bruselu potvrdila, že zvýší výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2024. Podle prezidenta Emmanuela Macrona je soudržnost NATO možná jedině tehdy, když členské země ponesou finanční břímě spravedlivě. Macron zároveň popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení obraných výdajů nad dvě procenta HDP.

Na Trumpova vyjádření během summitu reagoval i Kreml. Podle mluvčího Dmitrije Peskova slova o tom, že projekt plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa rozděluje Evropu, neovlivní chystanou pondělní schůzku šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Peskov rovněž odmítl Trumpova středeční slova o tom, že Německo je "zajatcem" Moskvy kvůli své energetické závislosti. Peskov zdůraznil, že Moskva a Berlín jsou rovnoměrně závislé na sobě navzájem.

Členské státy NATO během druhého dne summitu podpořily svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Severoatlantická aliance rovněž opětovně vyzvala Rusko, aby zvrátilo obsazení Krymského poloostrova. Vyplývá to z prohlášení NATO po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.