Evropský blok se v reakci na omezování dodávek plynu z Ruska kvůli invazi na Ukrajinu poprvé rozhodl snížit spotřebu loni v červenci za českého předsednictví. Pravidla spojená mimo jiné se snižováním teplot ve veřejných budovách platí od loňského srpna do tohoto pátku.

„Fungovalo to dobře a je to nejlepší způsob, jak zaručit dosažení odpovídající úrovně zásob,“ řekla Simsonová. Místo plánovaných 15 procent podle ní unie dokázala spotřebu snížit do ledna o více než 19 procent.

I díky úsporám se unijním zemím podařilo přečkat zimu a zdaleka při tom nevyužít veškerý plyn ze zásobníků, jejichž kapacitu loni na podzim naplnily nejméně z 90 procent. „Máme ohromně dobrou výchozí pozici, abychom zvládli tu příští zimu,“ řekl po jednání český ministr průmyslu Jozef Síkela. Česko podle něj za poslední týden doplnilo do zásobníků deset milionů metrů krychlových plynu a má je plné z více než 50 procent, což platí i o celé EU.

Současná situace je podle Síkely pro obchodníky snazší než ta loňská, neboť jsou ceny plynu na trhu výrazně níže a nahrávají nákupům do zásoby.

Někteří experti se však obávají, že omezovat poptávku po plynu bude složitější v nadcházejících teplých měsících, kdy se tato surovina nepoužívá k vytápění, ale zejména v průmyslu.

„Myslím, že protažení úsporného balíku na letní měsíce má své opodstatnění,“ řekl Síkela, podle něhož má například řada jihoevropských zemí největší spotřebu energií v létě kvůli klimatizaci.

Proti návrhu dnes byli ministři z Maďarska a Polska, což ale jeho přijetí na ministerské úrovni nezabránilo. Členské země návrh písemně schválí v příštích dnech.