„Dne 27. března 2023 byl spisový materiál společně s návrhem na podání obžaloby předložen dozorovému státnímu zástupci. Dozorový státní zástupce se nyní podrobně seznámí s předloženými podklady a rozhodne, zda ve věci podá obžalobu, či vyřídí věc jiným způsobem,“ sdělil serveru mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Obviněná podle serveru při hodině slohu osmákům ze Základní školy Na Dlouhém lánu tvrdila, že se v Kyjevě nic neděje. Když namítali, že ve zprávách České televize (ČT) viděli hořící město, kontrovala, že veřejnoprávní televize je zaujatá, píše web. V nedávném rozhovoru pro Parlamentní listy uvedla, že téma ruské invaze na Ukrajině zvolila proto, že bylo zrovna aktuální. Při diskusi s dětmi si prý uvědomila, že mají jen kusé informace, a chtěla, aby se dozvěděly víc. „Uvědomila jsem si, že čerpají pořád z těch samých zdrojů - nejvíc ze Seznamu nebo ČT. Znají jen jednu stranu věci, neumějí to zasadit do kontextu,“ uvedla.

Žáci z hodiny pořídili audionahrávku, za což učitelka požadovala potrestání autora. Ředitelka školy Renata Riedlová se ale tehdy za děti postavila. „Ti žáci nějakou dobu čekali, nahrávka není celou hodinu, ale v momentě, kdy už jim přišlo, že to tam nepatří,“ uvedla Riedlová.

Proti vyhazovu ze školy podala učitelka loni v srpnu žalobu. Civilní spor řešil Obvodní soud pro Prahu 6 na konci února. Rozhodl, že škola postupovala správně.

Soud bude řešit případ muže, který měl na sobě logo Wagnerovy skupiny

V pondělí ČT uvedla, že obvodní soud pro Prahu 1 bude řešit případ muže, který měl na protivládní demonstraci v polovině března na sobě písmeno Z a logo ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Muž je podezřelý z trestného činu popírání, zpochybňování a schvalování genocidia. Státní zástupce Jan Lelek řekl, že v případu byl podán návrh na potrestání minulý týden.

Podle fotografií z demonstrace měl mladík na zádech batoh opatřený nášivkou s písmenem Z, která se stala symbolem ruského vpádu na Ukrajinu loni v únoru. Na rukávu bundy měl nášivku s logem ruské soukromé Wagnerovy skupiny, která se bojů na Ukrajině účastní.

Policejní prezident Martin Vondrášek v neděli uvedl, že policie v souvislosti s demonstrací zahájila sedm trestních řízení - dvě se týkají projevů při shromáždění, další dvě podezření z útoku na úřední osobu a zbylá tři napadení projíždějícího auta s ukrajinskou poznávací značkou, kde policie řeší možné poškozování cizí věci, výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel.

Na demonstraci v sobotu 11. března se několik stovek účastníků pokusilo vniknout do budovy muzea a strhnout z ní ukrajinskou vlajku. Policie tam zajistila 20 lidí, tři policisté byli podle ní zraněni. Následně odmítla tvrzení, že by konfliktní situaci rozdmýchávala. Uvedla, že k použití donucovacích prostředků přistoupila až v době, kdy někteří účastníci stupňovali svoji agresivitu a nereagovali na opakované výzvy. I ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) následně zákrok označil za profesionální.

Za schvalování ruské agrese už padlo devět trestů

Za schvalování ruské agrese na Ukrajině dosud padlo podle evidence Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) devět pravomocných rozsudků. V 58 případech byl někdo obviněn. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už loni v únoru upozornil na to, že veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný čin.

NSZ dlouhodobě sleduje vývoj případů souvisejících se schvalováním a veřejnou podporou ruské agrese na Ukrajině. Na možnou trestnost takového jednání upozornilo v únoru 2022 po propuknutí konfliktu. Aktuální čísla v infografice: https://t.co/WZiwQmdtHR pic.twitter.com/NBvutasCce

— Nejvyšší státní zastupitelství (@NSZ_info) March 15, 2023

Podle statistik NSZ padlo v této souvislosti devět pravomocných rozsudků, zahájeno bylo 58 trestních stíhání nebo zkrácených přípravných řízení, v 90 případech byly zahájeny úkony trestního řízení, jsou tedy ve fázi prověřování.

Pouze jediný z devíti odsouzených musel jít do vězení. Jde o aktivistu Patrika Tušla, který už koncem loňského roku dostal devět měsíců vězení kvůli nenávistným výrokům o Ukrajincích, zveřejnil je v nahrávce na sociálních sítích. V ostatních případech soudy ukládaly podmínky či peněžité tresty.

Rusko vojensky napadlo Ukrajinu loni ve druhé polovině února. Stříž krátce poté uvedl, že pokud by někdo veřejně, tedy například na demonstracích, ale i na internetu vyjadřoval souhlas s ruským útokem na Ukrajinu, podporoval jej nebo vyjadřoval podporu čelným představitelům Ruska, mohl by se za určitých podmínek dopustit trestného činu schvalování trestného činu, případně trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Za taková provinění hrozí podle zákona trest vězení v prvním případě až na rok, v druhém případě na šest měsíců až tři roky.