„S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat předsedu Ústavního soudu ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu. „Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak či onak, rozhodnu se rozhodně až později,“ pokračoval prezident.

„Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ poznamenal Zeman. Rychetský se nedávno v médiích vymezil vůči prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi (ANO), který má se Zemanem dobré vztahy. Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“. Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

„Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta,“ doplnil Zeman, který poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.

Prezident připomněl paralelu se jmenováním guvernéra České národní banky. „Nejenom v případě Aleše Michla, ale i v případě nových členů bankovní rady, které budu jmenovat ve středu, dochází ke jmenování o něco dříve, než nastoupí do funkce. To je běžná praxe. A možná, že ji využije i můj nástupce,“ podotkl. Michla Zeman jmenoval v květnu zhruba měsíc a půl před koncem mandátu tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka. 

Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci do dnešního dne nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.

Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.

Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.

Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.

Zeman zopakoval, že do konce mandátu nevyhlásí amnestii

Zeman v rozhovoru také jednoznačně vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. Zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka

„Na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, já jsem jich až dosud - včetně manželů Kordysových v poslední době - udělil 27,“ řekl Zeman. Jaroslaw a Karolina Kordysovi dostali osmileté tresty za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca, prezident je omilostnil před několika týdny.

Zeman dnes připustil, že za aktuálním poklesem důvěry veřejnosti v prezidenta mohou stát některá jeho kontroverzní rozhodnutí, a konkrétně zmínil milost pro Baláka. „Ale protože to byl člověk, který se v lánské oboře osobně neobohatil a ani nevznikla žádná národohospodářská škoda, tak jsem tuto milost udělil i s vědomím důsledků,“ řekl k tomu.

Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto v minulosti vzbudila nejen jeho milost pro Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

Zatím poslední amnestii vyhlásil Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR. Z věznic tehdy odešlo přes 6400 odsouzených.

Amnestie byla na českém území od roku 1990 vyhlášena pětkrát. Nejmasovější udělil k 1. lednu 1990 první polistopadový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998.

Zeman také v rozhovoru uvedl, že po konci mandátu se bude věnovat zejména knihám, které má rád po celý život. Odmítl, že by po vzoru Knihovny Václava Havla či Institutu Václava Klause vznikl i nějaká jeho instituce.  „Je mi 78 let. A z toho vyplývá, že knihy, která mám celoživotně rád, asi většinu zbývajícího života zaplní,“ řekl.

Zeman je pro pokračování pomoci Ukrajině napadené Ruskem

V rozhovoru pro Radiožurnál se Zeman také vyslovil pro pokračování pomoci Ukrajině. Ekonomické zájmy v tomto případě musí ustoupit zájmům bezpečnostním, řekl. Ruská invaze na Ukrajinu ale nezměnila jeho pohled na kauzu explozí ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Vládní kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN schválil dodávky zbraní a vojenského materiálu pro Ukrajinu. Do země napadené Ruskem proudí z České republiky munice, lehké i těžké zbraně včetně tanků, ale také policejní výzbroj, hasičské vybavení a humanitární pomoc. Česko také přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel.

Podle Zemana musí v některých situacích ekonomické zájmy ustoupit bezpečnostním. „To přesně je situace na Ukrajině. Není ohrožena pouze Ukrajina, je ohrožena bezpečnost České republiky. Právě proto jsem první den ruské agrese podpořil naši pomoc Ukrajině,“ poznamenal s tím, že by se neměla omezit.

V ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi viděl dříve politika, kterého si neidealizoval, ale o němž si myslel, že mu jako každému jinému politikovi jde o zájem jeho země, řekl Zeman. „Agrese vůči Ukrajině byla proti zájmům Ruské federace. Pokud si to Vladimir Putin neuvědomoval, tím hůře pro něj,“ konstatoval prezident.

Ruská invaze ale nezměnila jeho pohled na vrbětickou kauzu. Loni Zeman zpochybňoval, že existuje jen jedna vyšetřovací verze výbuchů skladů ve Vrběticích v roce 2014. Loni v dubnu oznámili tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD), že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření o zapojení příslušníků ruské tajné služby GRU. Zeman tehdy tvrdil, že se pracuje se dvěma verzemi.

„Jsou to dvě naprosto nespojité věci,“ řekl ke kauze a k invazi na Ukrajinu dnes Zeman. „Já jsem v projevu k tomuto tématu citoval zprávu BIS (Bezpečnostní informační služby), která říká, že neexistují svědectví ani důkazy, že tito dva Rusové pronikli do vrbětického areálu,“ poznamenala hlava státu.

Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl, že byli v období prvního výbuchu do skladu objednáni dva lidé s falešnou identitou, které kriminalisté později ztotožnili s původci otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury z roku 2018.

„Zamyslel jsem se nad tím, že tam byly dva výbuchy, nikoli pouze jeden,“ řekl dnes také Zeman. Výbuchy ve skladech, které měla pronajaté zbrojařská firma Imex Group, se staly v říjnu a prosinci 2014. „Z toho také vyplývá, že když ty dva výbuchy byly s asi týdenním odstupem, tak to mluví i pro jiné varianty než pouze pro ruskou variantu,“ dodal prezident.

Zeman míní, že vláda schválí přesun ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma

Zeman předpokládá, že vláda schválí přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. „Požádal jsem Petra Fialu, abychom společně navštívili Izrael při příležitosti přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma,“ řekl Zeman Radiožurnálu. Sám se za přesun velvyslanectví dlouhodobě přimlouvá. Uvedl, že Fiala podepsal petici podporující tento krok. „Předpokládám, že to vláda konečně schválí,“ dodal Zeman.

Fiala je přesunu nakloněn, při nynějším předsednictví v Radě Evropské unie a válce na Ukrajině ale musí vláda řešit aktuálnější výzvy, sdělil v reakci ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka.

České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od loňského roku úřadovnu. Své ambasády přestěhovalo několik států včetně Spojených států, jejich rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci Palestinců i arabského světa.

V červenci Prahu navštívil izraelský prezident Jicchak Herzog, který Zemanovi mimo jiné poděkoval za podporu Izraele na mezinárodních fórech i za odhodlanou podporu myšlenky přemístění českého velvyslanectví.