Dnes je sobota 25. června 2022., Svátek má Ivan
Počasí dnes 24°C Dešťové přeháňky

Zelenskyj promluvil ke 100 dnům od ruské invaze, o Ukrajině jednali i premiéři Česka a Polska

Zelenskyj promluvil ke 100 dnům od ruské invaze, o Ukrajině jednali i premiéři Česka a Polska
Volodymyr Zelenskyj | zdroj: Profimedia

Jsme stále tady, ujišťuje Ukrajince v novém videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti 100 dní od začátku ruské invaze. Napodobil tak video, které zveřejnil den po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a kterým reagoval na zprávy z Moskvy, že před ruskými jednotkami prchl ze země.

Obě videa zobrazují Zelenského obklopeného jeho nejbližšími spolupracovníky v kyjevské Bankové ulici nedaleko prezidentského sídla. Zelenskyj na obou ukazuje, že s ním v ukrajinské metropoli zůstávají premiér Denys Šmyhal, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak a jeho poradce Mychajlo Podoljak.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února ze tří směrů. Ofenziva na severu země měla patrně za úkol dobýt Kyjev, po neúspěšné kampani se ale odtamtud ruské jednotky na konci března stáhly. Stanice BBC připomněla, že krátce po začátku invaze ruská média informovala o vyjádření předsedy ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina, podle kterého Zelenskyj už prchl do Polska.

„Náš tým je mnohem větší. Ozbrojené síly Ukrajiny jsou tady. Náš národ, národ naší země je tady. Ukrajinu bráníme už 100 dní. Vítězství je naše. Sláva Ukrajině,“ řekl v novém videu ukrajinský prezident a zdůraznil, že všichni včetně něj nadále pracují z Kyjeva. Prezident minulý týden poprvé oficiálně vyjel mimo ukrajinskou metropoli, a to do Charkovské oblasti, kde hovořil s místní správou a navštívil vojáky na frontě.

Jediným řešením konfliktu podle Polska a ČR je vítězství Ukrajiny

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Po dnešním společném zasedání české a polské vlády v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři podle něj probírali, co mohou obě země i Evropská unie pro Ukrajinu dál dělat. Polský premiér Mateusz Morawiecki poděkoval Česku za jeho postoj k Ukrajině, společné snahy podle něj zvyšují šance na ukrajinské vítězství.

Fiala připomněl, že dnešní sedmé společné jednání odkládala od roku 2019 krom jiného epidemie covidu-19. „Setkáváme se nyní ve velmi složité situaci pro celou Evropu, kdy čelíme důsledkům ruské invaze na Ukrajinu,“ dodal. Dění na Ukrajině je podle něj obrovskou výzvou pro Česko i Polsko. Současně se ale ukázalo, že obě země mají na řadu věcí stejný názor a dokážou dosáhnout výsledků, když se v EU snaží prosadit společné stanovisko.

Fiala seznámil polského premiéra s plány českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Priority předsednictví podle Fialy není aktuálně vzhledem ke zvyklostem možné představit. „Ale je jasné, že mezi nimi budou Ukrajina, důsledky ruské agrese, zvládnutí migrační vlny, energetická bezpečnost či obranná odolnost,“ zdůraznil.

ČR a Polsko budou společně žádat EU o pomoc ve financování nákladů na uprchlíky

Fiala a Morawiecki se dnes dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny. Řekli to na tiskové konferenci po společných konzultacích. Fiala uvedl, že je třeba opakovaně proklamovanou solidaritu Evropské unie promítnout do konkrétních nástrojů, které umožní financovat pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Má jít o „nové peníze“, nikoliv o změny v čerpání doposud vyjednaných programů. Mohou podle Fialy pomoct zvládnout náklady, které země mají se zvládáním uprchlické krize ve zdravotnictví, školství a dalších oblastech. Morawiecki v té souvislosti zmínil pomoc, kterou dostalo při zvládání uprchlické krize v uplynulých letech Řecko.

Podle posledních údajů OSN před válkou z Ukrajiny uprchlo na šest milionů lidí, velká většina z nich našla útočiště v zemích EU. Výrazně nejvytíženější je Polsko a mezi dalšími zeměmi je v popředí Česko, kde se registrovalo přes 360 000 běženců.

Evropská komise se v dubnu zavázala poskytnout státům nejvíce zasaženým uprchlickou vlnou celkem 400 milionů eur (zhruba 9,9 miliardy Kč), z nichž první část nyní rozděluje mezi pětici zemí. Více než polovina z celkových 248 milionů připadne Varšavě, která dostane 144,6 milionu eur. Zbylou část celkových 400 milionů chce unijní exekutiva uvolnit poté, až tento plán schválí členské státy a europoslanci.

Brusel již unijním státům ve snaze pomoci s řešením uprchlické vlny umožnil využít nevyčerpané peníze z končícího sedmiletého období. Pro Česko je to podle vládních politiků nedostatečné, neboť velkou většinu peněz již vyčerpalo nebo ji má vázanou. Je proto mezi mezi desítkou zemí, jejichž vlády začátkem května požádaly komisi o další pomoc. Navrhly například využití mimořádných rezerv z unijního rozpočtu či větší pružnost při nakládání s dotacemi určenými pro jednotlivé státy v kohezních fondech.

V polovině května komise oznámila, že Česko dostane na pomoc s uprchlíky z fondů 27,4 milionu eur. Spolu s ČR mají získat peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Zdroje: