Zelenskyj v rozhovoru odmítl jako lživé tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině.

V interview Zelenskyj znovu vyjádřil ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země.

K tragédii - tedy k ruské válce proti Ukrajině - podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí Vladimir Putin.

O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak je hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře, jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA.

„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,“ řekl Zelenskyj.

Zelenskyj v prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí války, zdůraznil, že od svého zvolení říkal Putinovi, že se nechystá „vojenskou cestou zabrat naše území“ a že se snažil - až do ruského vpádu - hledat a najít cesty k soužití obou zemí.

Každopádně bude ale podle Zelenského dohodu muset posvětit referendum, protože „jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky“. Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere „přinejmenším rok“.

„Referendum není možné za přítomnosti (cizích) vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení či jednotky jiné země bez nějakého právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu,“ řekl s narážkou na „schválení“ anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.

Je proto podle Zelenského třeba, aby ruská strana do jednání zapojila právníky. Anebo „alespoň lidi s právnickým vzděláním, a ne pouze vojáky“.

Zelenskyj připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že „to by vedlo ke třetí světové válce“. Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února. „Vraťte se tam, odkud to vše začalo, a tam se pokusíme vyřešit složitý problém Donbasu,“ řekl v narážce na východoukrajinský region, který od jara 2014 částečně ovládli proruští separatisté. Nezávislost jejich samozvaných republik krátce před zahájením útoku Moskva uznala.

Evakuace civilistů z Mariupolu | zdroj: Profimedia

Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na strašnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. „Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se (do Mariupolu) vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to,“ řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné a ani své mrtvé.

„Abychom se pochopili: tam prostě leží mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí - ruské vojáky a ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz,“ dodal Zelenskyj.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se dnes bez uvedení důvodů snažil zabránit publikaci rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse. „Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru,“ uvedl úřad. 

Ruská generální prokuratura oznámila, že zveřejnění rozhovoru právně vyhodnotí. „V podmínkách rozsáhlé protiruské propagandy a pravidelného zveřejňování lživých informací o počínání Ruské federace v souvislosti se speciální vojenskou operací, uskutečňovanou ozbrojenými silami Ruské federace na obranu (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republiky, udělá generální prokuratura principiální právní vyhodnocení obsahu zveřejněných vyjádření,“ citovala agentura TASS z vyjádření prokuratury.