Historie sídla sahá do 14. století, kdy na jeho místě bývala gotická tvrz, možná patřící rytířům ze Smojna. Již doloženým rodem majitelů jsou pak v půli 60. let téhož století páni z Vartenberka. Ti v Zákupech pobývali více než 100 let, načež je vystřídal Petr Berka z Dubé.

V první polovině 16. století, kdy sídlo patřilo někdejšímu nejvyššímu sudímu, nejvyššímu hofmistrovi Království českého a příznivci Ferdinanda I. Habsburského Zdislavu Berkovi z Dubé, nastala rozsáhlá přestavba. A na svět se vyloupl výstavní renesanční zámek. O pár dekád později, ještě v majetku Berků, sice vyhořel, ale ještě Berkové ho opravili.

Velmi turbulentní rok

Pak Zákupy přešly do majetku Novohradských z Kolovrat a po Zbyňku Novohradském z Kolovrat roku 1632 panství zdědila jeho teprve třiadvacetiletá vdova Anna Magdaléna z Lobkovic. Ta se ještě téhož roku vdala za Jindřicha Julia, vévodu Sasko-Lauenburského, který v té době v českých zemích pobýval zhruba patnáct let a vojenské služby mu hodně vydělaly. Rok 1632 byl však pro zámek osudový i v nedobrém slova smyslu - vyplenila ho švédská vojska. Výraznější přestavbu nicméně začal Jindřich Julius chystat až v 60. letech na sklonku svého života a naplno ji v roce 1670 spustil jeho syn Julius František.

Během několika dekád vznikl velkolepý čtyřkřídlý zámek s kamenným mostem, impozantní voliérou, terasovou zahradou a velkým hospodářským dvorem, ale i závodištěm pro koně, bažantnicí a oborou. Část přestavby proběhla až po smrti Julia Františka, kdy panství připadlo jeho dceři Anně Marii Františce, jedné z nejznámějších šlechtičen barokního období v českých zemích.

Anna Marie Františka se za svého života vdala dvakrát. Její první muž byl Filip Vilém August, falckrabě rýnský, s nímž se zasnoubila v osmnácti letech. Manželství prý bylo celkem šťastné, ale také velmi krátké. Anna Marie Františka v jednadvaceti ovdověla a zůstala sama s malou dcerou Marií Annou Karolínou a s rozhodnutím, že nechce dalšího manžela.

Na naléhání švagra, císaře Leopolda I., se však nakonec vdala podruhé, a nebyla to dobrá volba. Ženichem se stal poslední mužský potomek známého italského rodu Medicejů Giovanni Gaston. Cílem sňatku bylo zplodit syna, což se nezdařilo. Manželé si navíc nerozuměli, a po jedenácti letech tak Ital zmizel z Čech zpátky domů a s manželkou se do své smrti už nesetkal.

Anna Marie Františka, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně toskánská | zdroj: Wikipedia.org

V povaze Anny Marie Františky se prý mísila záliba v luxusu a sociální cítění a mezi poddanými prý byla oblíbená. Na zámku měla přes 100 dvořanů, řemeslníků a služebných, a dokonce prý i stáj pro velbloudy.

Anna Marie Františka zemřela v roce 1741. Zákupy po ní zdědila její ovdovělá dcera a posléze vnuk Klement František, který jako bezdětný zemřel v roce 1770. Panství připadlo Karlu Augustu Bavorskému, ale šlo to s ním od desíti k pěti. Zařízení zámku se rozprodávalo a panství přišlo o oboru i bažantnici.

Majitelé z nejvyšších kruhů

Lepší časy přišly s rokem 1805, kdy panství získala toskánská větev Habsburků. Poté, co padl Napoleon Bonaparte, měl zámek připadnout jeho synovi Orlíkovi, kterého zplodil s Marií Luisou, dcerou rakouského císaře Františka I. Císař povýšil v roce 1818 Zákupy na vévodství a Orlík se stal vévodou zákupským. Paradoxně však šlechtic, který vyrůstal na rakouském dvoře, Zákupy nikdy nenavštívil. Zřejmě to nestihl, zemřel totiž v roce 1832 na tuberkulózu v pouhých jednadvaceti letech.

Po smrti Marie Luisy se staly Zákupy soukromým majetkem tehdejšího císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, který je se svou ženou Marií Annou Savojskou využíval jako letní sídlo. Po jeho smrti v roce 1875 je už Habsburkové využívali spíše příležitostně. Zavítal sem však i sám císař František Josef I., který se tu setkal s ruským carem Alexandrem II. A korunní princ Rudolf s manželkou Štěpánkou Belgickou tu občas bydleli v době Rudolfova pobytu u pražské posádky. Rudolfovi zpestřoval pobyt v Zákupech lov a dodnes je v zámku k vidění několik jeho trofejí.

Na přelomu 19. a 20. století pak Zákupy jako letní sídlo využívala arcivévodkyně Marie Terezie Portugalská - švagrová císaře a významná osobnost rakouského dvora. Marie Terezie byla druhou manželkou Karla Ludvíka Rakousko-Uherského a nevlastní maminkou Františka Ferdinanda d'Este. A právě ten se na zákupském zámku 1. července 1900 oženil se svou velkou láskou Žofií Chotkovou, jíž si v rodině musel urputně vyvzdorovat.

Žofie totiž byla jako pouhá hraběnka výrazně nižšího postavení než František Ferdinand, který se po sebevraždě korunního prince Rudolfa stal následníkem rakouského trůnu. Manželství sice bylo nakonec povoleno, ale jen jako morganatické. Arcivévoda se kvůli Žofii musel vzdát následnictví pro své budoucí potomky. A právě jistý skandál, který jeho volbu obestíral, se odrazil také na podobě svatby páru.

Ta se tak konala v poněkud odlehlých Zákupech, značná část rodiny slavnostní událost ignorovala a celkově na ni dorazilo jen málo významných hostů. Je však třeba zmínit, že Marie Terezie Portugalská měla svého nevlastního syna velmi ráda a významně se zasloužila i o to, aby dal císař ke sňatku svolení. Zřejmě ji také těšilo, že může svatbu Františka Ferdinanda a Žofie uspořádat v sídle, které měla ráda.

Marie Terezie Portugalská | zdroj: Wikipedia.org

Svatba "mimo" zraky společnosti

Snoubenci přijeli do Zákup vlakem 30. června. Přivítalo je mnoho místních i pár desítek novinářů, kteří na sever Čech dorazili z různých částí Rakouska-Uherska. Pár byl druhý den oddán v zámecké kapli. Marie Terezie a její dcery prý byly jedinými svatebními hosty ze strany ženicha. U svatební tabule, obědu, seděly jen dvě desítky lidí.

Už v brzkém odpoledni pak novomanželé odjeli na své milované Konopiště. Do Zákup se zřejmě ani jeden z nich už nikdy nepodíval. Pro Žofii to tak byla první a poslední návštěva, František Ferdinand tam zavítal před svatbou dvakrát.

Svatba Františka Ferdinanda d' Este a Žofie Chotkové. Snímek pořídil Žofiin bratranec hrabě Karel Maria Chotek | zdroj: Profimedia.cz

Stejně jako další císařský majetek byl i zámek po vzniku první republiky převeden do majetku Československa. Sloužil jako sídlo lesní správy. Posledním členem rodu Habsburků, který kdy Zákupy navštívil, byla Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa. Stalo se tak v roce 1904, kdy byl její otec už 15 let po smrti.

Mimochodem, Marie Terezie se dožila úctyhodného věku 98 let, zemřela v únoru 1944 ve Vídni. Františka Ferdinanda d'Este a Žofii, zavražděné roku 1914 při atentátu v Sarajevu, tak přežila téměř o 30 let.

Byla to činorodá žena, která za svého života byla de facto první dámou u rakouského dvora a za první světové války pomáhala i jako zdravotní sestra v lazaretu. O tom, že u ní vítězil soucit nad konvencemi, zřejmě svědčí i to, že jako jediná členka rodiny prý také navštěvovala nemocného arcivévodu Otu Františka Josefa, otce posledního rakouského císaře Karla I., poté co onemocněl syfilidou, a také o něj pečovala.

Luxusní pokoje i výtah pro Ferdinanda

Zámek je otevřen celoročně, v zimě je k dispozici tzv. okruh. V sezóně si však lze vybírat i ze tří dalších cest barokní památkou. Prohlídková trasa Zámek za Ferdinanda Dobrotivého, rakouského císaře, návštěvníky provede jižním a východním křídlem zámku. Kromě zámecké jídelny či apartmá císaře a císařovny si tam lidé prohlédnou také osobní luxusní výtah, který Ferdinandovi, jenž trpěl řadou zdravotních obtíží, ulehčoval pohyb po zámku.

Zámek Zákupy | zdroj: Profimedia.cz

Tato trasa také připomíná nešťastného Orlíka. Prohlídka nazvaná Zámek za Františka Josefa I. pak prochází severním a západním křídlem druhého patra zámku. A právě na ní mohou lidé navštívit kapli, kde se František Ferdinand a Žofie vzali. Kaple i výtah jsou také součástí Zimního okruhu, kde lidé navštíví i apartmán arcivévodkyně Marie Terezy, zajímavostí je však i byt zařízený ve stylu první republiky. Zde si návštěvníci projdou i zámeckou kuchyni, jíž je však věnován také samostatný čtvrtý okruh, který mimo jiné taktéž zahrnuje prvorepublikový byt. Tuto trasu je však nutné předem objednat.