Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes 1°C Slabé sněžení

Starosta, který nechal ve svém městě srdce. Doslova

Starosta, který nechal ve svém městě srdce. Doslova
Srdce starosty Pierra Davida bylo uloženo v truhle a zasazeno do kašny | zdroj: Profimedia

Malé belgické městečko Verviers mělo desítky let trochu morbidní pověst – tvrdila, že v městské fontáně je zazděno srdce prvního starosty. Ukázalo se, že legenda nelhala…

Legenda praví, že poté, co starosta Pierre David zemřel, lékaři vyňali jeho srdce z těla a uložili ve fontáně, která je starostovým pomníkem. Ve skutečnosti to nebylo tak jednoduché, nicméně v podstatě má příběh pravdu.

Restaurátoři při celkové rekonstrukci Davidovy kašny skutečně objevily v dutém kameni u starostovy busty pozinkovanou truhlu, v níž je srdce uschováno – naloženo ve skleněné lahvi s alkoholem. Háček je ale v tom, že fontána byla dokončena v roce 1883, tedy několik desítek let po Davidově smrti.

Nabízí se otázka – proč by někdo měl chtít ukládat něčí srdce do fontány? Pierre David však skutečně pro městečko žil celým svým srdcem. Stál v jeho čele dohromady skoro dvě desítky let. Jeho první funkční období trvalo osm let (1800 – 1808) a funkci zastával ještě v době, kdy byla země pod francouzskou nadvládou. Zasloužil se hlavně o do té doby nevídanou věc – založení městského hasičského sboru.

profimedia-0556233061 Truhličku se srdcem našli během rekonstrukce kašny hned vedle starostovy busty | zdroj: Profimedia

Díky jeho pověsti schopného a respektovaného politika na něj padla volba i o dvě desítky let později, když bylo potřeba ve městě nastolit pořádek po bouřlivých revolučních bojích v roce 1830. David se úkolu prvního porevolučního starosty zhostil na výbornou. Možná by zvládl ještě víc, ale v roce 1839 – v 68 letech – zemřel při pádu ze seníku.

Oblíbeného politika chtělo město něčím uctít, rada proto spustila sbírku na památník. Mezitím – alespoň jak pravila legenda – Davidova rodina udělila souhlas s vyjmutím srdce a jeho následným umístěním do památníku. Jenže doba byla krutá, peněz málo, a tak se sbírka a následná stavba fontány jako památníku krapet protáhla. Čtyřiačtyřicet let musel orgán naložený v lihu čekat na radnici, až přijde chvíle jeho uložení do fontány. Ta nakonec nastala 25. června 1883, jak praví nápis na rakvi.

Pohřební truhla je nyní vystavená v místním muzeu, kde počká, až bude rekonstrukce hotová. A pak se vrátí zpět na své čestné místo. Zřejmě.

Zdroje:
BBC