Destinnová zámek koupila v roce 1914. Byl to zřejmě šťastný nápad. Pěvkyně a spojka tehdejšího protirakouského odboje se totiž o dva roky později dostala pod stálý policejní dohled a nemohla vycestovat. Žila tedy ve Stráži, která v té době byla v podstatě jejím domovem i vězením zároveň.

Destinnová nicméně Třeboňsko milovala. Chodila prý na procházky i rybařit. Doma se pak, ať už sama či s přáteli, věnovala dalším více či méně výstředním koníčkům. Ačkoliv ji proslavil zpěv, psala i básně, prózu a také divadelní hry. Ve Stráži během války psala román s náměty ze života předchozích majitelů zámku a také hru Tůně, vydanou pod pseudonymem. Po válce ji premiérově předvedli tamní ochotníci. Rozsáhlý "válečný" román pak poprvé vyšel v polovině dvacátých let.

Destinnová však měla i svou tajemnou stránku. Vlastnila spoustu knih o okultních vědách a ezoterice, údajně zakoupených od předchozího majitele zámku. Výstřední zálibu pak zřejmě roky provozovala i v praxi, včetně duchařských seancí. Na zámku měla také kostlivce, spala v černé ložnici a hosty oblažovala různými dalšími bizarními doplňky interiéru.

Jak uměleckou profesi a záliby Destinnové, tak i tento její netradiční koníček reflektují současné zámecké prohlídky. Lidé si však na zámku prohlédnou třeba i expozici, která představuje další slavnou umělkyni - pěvkyni a žákyni Emy Destinnové Jarmilu Novotnou. Uslyší také výjimečné hlasy obou žen.

Manželství, které se nepovedlo

Ačkoliv se s pobytem Destinnové ve Stráži bezpochyby pojí spousta šťastných dní, zažila tu i krušné časy. Po válce se jí už plně nepodařilo navázat na dřívější úspěchy. Ve 20. letech se také potýkala s finančními potížemi a ani v osobním životě jí nebylo dobře. V roce 1923 se jejím manželem stal letec Josef "Joe" Halsbach.

Byl mladší o 20 let, a ačkoliv ho Destinnová zřejmě dost milovala, manželství se nevydařilo. Halsbach ji nakonec opustil, byť se nikdy oficiálně nerozvedli. Později se přidaly i zdravotní potíže a Destinnová nakonec v lednu 1930 zemřela v pouhých 51 letech na mrtvici, která ji zasáhla po operaci očí.

Na kole až k památníčku

Destinnovou dosud na Třeboňsku nepřipomíná jen expozice ve Stráži, ale také stezka Po stopách Emmy Destinnové. Začíná v Třeboni a provede cyklisty půvabnou krajinou rybníků, ale i kolem barokního loveckého zámku Jemčina. Další z památek na stezce je pak právě žulový pomník Emy Destinové v Novosedlech nad Nežárkou. Celá stezka má zhruba 50 kilometrů.

Hrob Destinnové je však daleko od Třeboňska - v hrobce Slavín na Vyšehradě.