Kreml přitvrzuje vůči občanskému sektoru, vzdorujícímu z posledních sil. Schytala to i česká humanitární organizace Člověk v tísni. V polovině listopadu ruské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že ji zařadilo na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí.

Člověk v tísni byl na seznam zařazen v souladu s federálním zákonem "O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace". Pro organizace na černé listině to znamená, že nesmějí v Rusku dál působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat. Jinak jim hrozí až šestileté vězení.

"Zákaz jsme pocítili. Museli jsme pozastavit veškeré aktivity v Rusku, což znamená všechno, co se plánovalo. Největší problém zákaz představuje pro ruské kolegy a vůbec občany Ruska, kteří jsou vystaveni dalšímu omezení. Museli jsme například zrušit několik pozvání ruských aktivistů, kteří se měli v Praze účastnit veřejných akcí kolem 17. listopadu," sdělil pro Tiscali.cz vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban.

Jak zároveň dodává, zatím není zřejmé, jestli se organizace bude zákazu působení v Rusku bránit soudní cestou. "Rozhodnutí je pro nás stále dost čerstvé a zatím řešíme spíše praktické věcí, které z něj plynou. Celkovou strategii práce v regionu budeme řešit v nejbližších týdnech," vysvětluje Urban.

O Člověka tolik nejde

Za nejstarší českou humanitární organizaci se postavil ministr zahraničí Tomáš Petříček. Kvůli celé kauze byl do Černínského paláce předvolán ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij.

Podporu Člověku v tísni současně vyjádřilo 25 ruských nevládních organizací a spolků. "V mnoha zemích a v různých letech naši čeští kolegové obětavě pomáhali lidem, kteří potřebovali pomoc, a to i v Rusku. Zařazení této humanitární organizace na seznam 'nežádoucích' je ukázka odpudivé nevděčnosti ruských úřadů," stojí v prohlášení zveřejněném na internetové stránce sdružení Memorial, s nímž Člověk v tísni těsně spolupracoval.

Objevují se přitom domněnky, že Kremlu nemusí jít výlučně o vystrnadění Člověka v tísni z Ruska. Může jít o víc. Ruský režim chce oslabit domácí lidskoprávní organizace, jako je Memorial, které jsou na podpoře ze zahraničí závislé. Česká organizace čelí represím mimoděk, protože v Rusku zkrátka pomáhá. Tuto verzi nevylučuje ani Tomáš Urban.

"V podstatě souhlasíme s tím, že zákon o nežádoucích organizacích byl přijat spíše za účelem omezit spolupráci ruských lidskoprávních organizací se zahraničními partnery, a to v jakékoliv podobě – finančně, partnersky, spoluúčastí na akcích. Částečně je to vidět i na článku 284.1 trestního zákoníku RF, kde trestní odpovědnost nesou především ruští občané," uvádí vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni.

Policejní šťáry ukážou

Podle Jekatěriny Neroznikovové, redaktorky regionálního zpravodajství ruského serveru MBCh Media, budou jasným signálem o záměru ruského režimu případné policejní prohlídky. Pokud policie udělá razie u Rusů napojených na Člověka v tísni, tak bude prý jasné, že cílem represí je česká humanitární organizace. Sama si prý nemyslí, že k tomu dojde. Jde o ruské aktivisty.

"Mám takový pocit, že ohromné pokuty uvalené na sdružení Memorial a přerušení finanční pomoci pro Memorial od Člověka v tísni má přímou souvislost," sdělila Tiscali.cz novinářka, která dobře zná pozadí tlaku ruského státu na nevládní organizace. Lidskoprávní organizace Memorial koncem října dostala od moskevského soudu hned čtyři pokuty, dohromady ve výši jednoho milionu rublů (cca 361 tisíc korun). Aktivisté rozhodnutí soudu považují za represi vůči ruské občanské společnosti.

"Rozhodně to není náhoda a celé to bude pokračovat. Neméně důležitý je dopad, jaký bude mít na celý občanský sektor vykázání Člověka v tísni z Ruska. Memorialu budou lidé pomáhat, dokonce když ho stát připraví o všechny peníze. Jak ale budou fungovat malé a drobné regionální projekty nebo aktivisté? Těm, konkrétně třeba na Severním Kavkaze, Člověk v tísni pomáhal. Organizace prováděla různé akce a poskytovala menší granty. Dokonce i malé finanční částky měly velký význam, protože v ruských regionech peníze na lidskoprávní projekty zkrátka nejsou. Proto působení Člověka v tísni bylo velmi důležité," myslí si Neroznikovová.

Ruská novinářka nevylučuje, že tlak na zahraniční pomoc může vyústit v to, že v Rusku bude finanční granty nevládnímu sektoru rozdávat nakonec pouze Kreml. A to výlučně na projekty, které bude bedlivě kontrolovat ruský režim a budou mu ideologicky vyhovovat. Pro organizace hájící lidská práva v zemi to bude znamenat existenční hrozbu.

Chybička se vloudila?

Stojí Kreml za zákazem Člověka v tísni v Rusku? Z ruského parlamentu zaznívá opatrnější postoj. Poslanec Liberálně-demokratické strany Ruska a první místopředseda výboru pro obranu Státní dumy Alexandr Šerin, s nímž Tiscali.cz hovořilo, se zdráhá hovořit o politickém tlaku z nejvyšších míst.

"Je obtížné objektivně hovořit o tom, jestli do záležitosti s Člověkem v tísni zasáhla 'ruka Kremlu', nebo ne. Zatím neznám přesné výhrady ministerstva spravedlnosti vůči organizaci. Možná jde jen o byrokratický problém, který si žádá drobnou úpravu. Organizace pak může úspěšně pokračovat ve své sociálně orientované činnosti. V současné době v Rusku jsou organizace, které se zabývají různými - i politickými - aktivitami a zcela legálně mohou v zemi působit," nabízí svůj pohled ruský poslanec.

Podle jeho názoru je zvláštní, že ruské ministerstvo spravedlnosti nezveřejnilo konkrétní výhrady vůči Člověku v tísni, jak to ukládá ruská legislativa. Česká organizace se prý může proti zákazu bránit soudní cestou.

"Humanitární organizace jsou zcela jistě potřebné, protože se věnují třeba pomoci uprchlíkům nebo civilistům ve válečné zóně," popisuje Šerin svůj postoj k nevládním organizacím.

"Rusko vnímá Česko jako velmi blízkého partnera. To však bohužel někdy také podniká kroky, které nejsou v přátelském duchu. Jde například o situaci okolo pomníku maršála Koněva v Praze. Anebo před třemi roky bylo na českém ministerstvu vnitra vytvořeno celé pracoviště, které má bránit ruské propagandě, kterou nikdo nikdy neviděl. To je podle mě velmi zvláštní krok. Ale nehledě na to, Česko zůstává a bude i nadále spolehlivým partnerem Ruska i v Evropské unii," vysvětluje první místopředseda výboru pro obranu Státní Dumy Alexandr Šerin, jak Moskva vidí Českou republiku.

Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. "Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním," stojí ve výroční zprávě za rok 2018. Na svém webu organizace upozorňuje také na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Lidská práva jsou podle ní "nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině".

Není to prvně, co Kreml omezuje působení Člověka v tísni v Rusku. Ruské úřady zrušily české humanitární organizaci registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.