ČEZ nejspíš nové jaderné elektrárny stavět nebude. Zajistí to nová státní firma, naznačuje vládní analýza

HlídacíPes.org má k dispozici oficiální analýzu „vhodného investorského modelu pro výstavbu nového jaderného zdroje“. Stostránkový dokument si nechal vypracovat Stálý výbor pro jadernou energetiku, píše na webu Hlídacího psa Robert Břešťan.

HlídacíPes.org dokument získal na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z analýzy jednoznačně nejlépe vychází varianta, kdy je investorem budoucí stavby nových jaderných zdrojů stát.

Buď skrze vznik nové společnosti ve stoprocentním vlastnictví státu, která by od ČEZ odkoupila aktiva nutná pro výstavbu nového jaderného zdroje.

Nebo přes odkup speciálně vytvořené projektové společnosti (v dokumentu je používána zkratka SPV), která už nyní koordinuje přípravu dostavby Dukovan i Temelína (a zatím ji ze 100 % vlastní ČEZ).

Hrozba sporu s minoritními akcionáři

Obě varianty vycházejí pro stát nejlépe jak s ohledem na energetickou bezpečnost a strategické zájmy státu, tak z hlediska financování a návratnosti (viz tabulky níže). Z řady hodnocených bodů je zde však nejvyšší riziko z hlediska rizika mezinárodní arbitráže s investory a v dopadu na státní dluh.

Varianty, kdy by stavba nových jaderných bloků byla pod taktovkou ČEZ, jsou sice podle analýzy sice též proveditelné, ale obtížně: "Existence minoritních akcionářů a fakt, že ČEZ je obchodován na kapitálových trzích, neumožňuje v dostatečné míře promítnout strategické zájmy státu do záměrů společnosti, aniž by hrozilo riziko sporu s minoritními akcionáři".

To zdůrazňuje i energetický analytik Michal Šnobr, sám minoritní akcionář ČEZ. "Z právní analýzy vyšlo, že ČEZ na současném akcionářském půdorysu to nikdy stavět nemůže. Z jednoho prostého důvodu – že je to nerentabilní investice a žádnému členu představenstva se zodpovědností, kterou mu dává zákon o obchodních korporacích z roku 2014, neumožňuje takovouto investici podepsat," říká.

"Politik si může říkat co chce, ale ten, kdo nese veškerou trestně-právní, hmotnou zodpovědnost, a dokonce ručí svým osobním majetkem, jsou členové představenstva a mohou to být i členové dozorčí rady," dodává Šnobr, který je s obsahem analýzy obeznámen.

Bodové hodnocení zvažovaných investičních modelů

(od 1 – nízká míra naplnění po 10 – vysoká míra naplnění)

zdroj: Hlídací Pes

"Když by stavěl ze 100 % stát, tak si na rozdíl od podnikatelského subjektu může říct, že návratnost projektu může být i nula. Stát si může dát jinou prioritu – třeba bezpečnostní. Investice se pak do ceny elektřiny tolik nepřenese, to by pro spotřebitele znamenalo o hodně nižší cenu," vysvětluje Šnobr. Materiál zároveň mluví o tom, že v únoru 2018 má být připraven scénář, aby příští vláda mohla o jádru rozhodnout.

Členy stálého výboru byli v minulém volebním období i dva ministři za ANO – ministr financí Ivan Pilný a ministr životního prostředí Richard Brabec. Lze tedy očekávat, že dokument bude relevantní i pro vznikající vládu ANO.

Varianta 100 % podílu státu se jeví nejvýhodněji i z pohledu spotřebitele a budoucích cen elektřiny.

zdroj: Hlídací Pes

Jestli se vůbec bude stavět

O stavbu nových jaderných bloků v Česku má nyní oficiálně zájem šest společností. Podle výboru pro jadernou energetiku "všechny oslovené společnosti akceptují, že investorem může být projektová společnost vytvořená speciálně pro přípravu, realizaci a budoucí majetkovou správu". Všechny společnosti by v takovém případě usilovaly o minoritní podíl, majoritním vlastníkem by byla buď společnost ČEZ nebo stát.

Analýza vznikla na konci května 2017, podepsaná je pod ní "Pracovní skupina zaměřená na financování výstavby, obchodně-investiční model a ekonomiku výstavby nového jaderného zdroje"

"Asi poprvé vidím smysluplný vládní materiál o tom, jak to řešit," říká analytik Michal Šnobr s tím, že ale dokument nic neříká o tom, zda se ve finále skutečně začne nový jaderný blok stavět.

"Aktuálně to nemá kdo postavit a podle mne se to ani nikdy nepostaví. Jediný, kdo by teoreticky stavět mohl, jsou nyní Rusové. Jenže ti toho ve světě naslibovali tolik, že na Dukovany by se dostalo kdo ví kdy. A otázka je, zda je Rus pro takovou stavbu ten správný partner pro Českou republiku," konstatuje Šnobr.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky