Miloš Zeman si může dovolit všechno. Je přece prezident.

Je nad vším a nad všemi. Vždyť ústava v článku 54, odstavci 3 prohlašuje, že "prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný".

Pravda, prezidentova neodpovědnost by neměla být bezbřehá. A tak i vrchní velitel může být obviněn. Článek 65, odstavec 2 ústavy zmocňuje Senát, že se souhlasem sněmovny "může podat ústavní žalobu proti prezidentovi k ústavnímu soudu pro velezradu nebo hrubé porušení ústavy či jiné součásti ústavního pořádku".

Ústavní soud potom může zbavit prezidenta úřadu a zakázat mu, aby se o něj znovu ucházel.

Jenže je v tom háček. Prosadit ústavní žalobu k soudu je téměř nemožné. Senát ji musí odhlasovat třípětinovou většinou. A stejným poměrem hlasů se musí přidat sněmovna.

Ve službách Kremlu

Počin senátorů z klubu Starostů a nezávislých, kteří začali připravovat podklady k ústavní žalobě na Miloše Zemana, proto vypadá jako ryzí donkichotství. Nic na tom nemůže změnit ani skutečnost, že k takovému kroku existují pádné důvody.

Minimálně dvakrát prezident porušil hned první větu slibu, ve které se zavazuje „věrností České republice“. (Článek 59, odstavec 2 ústavy).

Nejnověji tehdy, když si v TV Barrandov pustil pusu na špacír a na základě zpráv tajných služeb zvěstoval (zde), že "je pokrytectví předstírat, že se v Česku nevyráběl novičok".

Co na tom, že reálná výroba, při které je jed izolován, a tak může být uskladněn a poskytnut k nasazení, to nebyla. Mikroskopické množství novičoku určené pro pozdější výrobu protilátky vzniklo syntézou a hned po ní zaniklo.

Kromě "nepřesné" informace o syntéze jedu poskytl Miloš Zeman nepřátelům ještě "přesnou" informaci o tom, proti kterým typům novičoku česká armáda má a proti kterým nemá protilátky.

Byl to každopádně počin, na který kremelská propaganda čekala. Zeman jí nabil hnojomety, z nichž se potom valila zpráva, že za útokem na "zrádce Ruska" Sergeje Skripala v anglickém Salisbury může stát kdekdo a že by si Češi měli doma udělat pořádek.

K tomu se patří připomenout Zemanovo angažmá v případu Jevgenije Nikulina. Putinovu Rusku poskytoval český prezident cenné služby, když se snažil, aby ministr spravedlnosti tohoto ruského hackera nevydal do Spojených států, ale vrátil ho Rusům.

Senát kárá prezidenta

Ve středu debatovali senátoři o možnosti ústavní žaloby na prezidenta během uzavřeného zasedání zahraničního výboru. Dospěli na něm k závěru, že prezident "nepravdivě informoval o výrobě jedu novičok v Česku. Tím, že zveřejnil zprávy tajných služeb (Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství) prezident "ohrozil bezpečnostní zájmy státu", píše se v usnesení výboru.

Předseda výboru, sociální demokrat František Bublan v rozhovoru pro ČT upozornil, že k návrhu na ústavní žalobu prezidenta se senátoři "zatím" nepřiklonili. Spokojili se s tím, že prezidenta "pokárali".

Vše by tedy mělo skončit tak, že předseda Senátu, další sociální demokrat Milan Štěch, zašle "kárající" usnesení výboru prezidentovi.

Jenže neskončí. Tucet senátorů za STAN se s tím nechce smířit. Návrh na ústavní žalobu se jim patrně podaří na zasedání horní komory prosadit, byť ji musí předložit aspoň třetina, tedy 27 senátorů. S podporou občanských demokratů a lidovců to však Starostové zvládnou – dají dohromady 38 hlasů.

V Senátu ale návrh stěží prosadí. A kdyby ho přece jen přes něj protlačili do sněmovny, poslanci ANO, sociální demokraté, komunisté a okamurovci ho zarazí.

Shrnutí

Dá se vtěsnat do těchto pěti vět: Česko má prezidenta, který nehájí zájmy státu a jeho dobré jméno ve světě. Miloš Zeman nebere ohled na to, že je součástí výkonné moci, často postupuje proti vládě. Záměrně zkresluje informace bezpečnostních služeb a opovrhuje parlamentem.

Je však nepostižitelný, proto si může dělat, co chce. A taky to dělá.