Z vagabunda ikonou: Nejslavnější klaďas světa slaví osmdesátku

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Není známějšího superhrdiny, to "super" má ostatně už ve svém jméně. A navzdory desítkám dalších neobyčejných konkurentů a konkurentek, kteří se během 20. století vyrojili, je přitažlivý i v osmdesáti. Právě 18. dubna 1938 odstartoval Superman svůj "hvězdný let", během něhož se na něj nalepila řada zajímavostí.

Henry Cavill jako Superman

Henry Cavill jako Superman,zdroj: Profimedia.cz

Pozoruhodné je ostatně už to, že Superman jako klaďas vůbec nezačínal - tedy když ho v roce 1933 stvořili dva středoškoláci, píšící Jerry Siegel a kreslíř Joe Shuster. Krátký příběh nazvaný "Vláda Supermana" vyšel v Siegelově fanzinu Science Fiction. Superman je tady chlapík, který díky drogovým experimentům získá superschopnosti, které však používá dost zlomyslně. Nakonec je zase ztratí a skončí zahanben vědomím, že si ho svět bude pamatovat jako lotra.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Reign of the Superman. První příběh "o Supermanovi",zdroj:Wikipedia.org

Dlouhá cesta vzhůru  

V následujících letech Siegel a Shuster v touze stvořit něco, co nestvořil nikdo předtím, supermanovský příběh překopali a také se zprofesionalizovali. Začali připravovat detektivní a dobrodružné komiksy, udat Supermana se však stále nedařilo. 

Teprve v březnu 1938 prodali práva na postavu Supermana společnosti Detective Comics (později DC Comics), a v podstatě ho tak vyslali na cestu ke slávě. Osmnáctého dubna 1938 se Superman a jeho velká láska Lois Laneová objevili v prvním čísle Action Comics a měli rychlý úspěch. Siegel a Shuster přitom práva na postavu prodali za pouhých 130 dolarů a kontrakt na práci. Po letech peripetií údajně už nevěřili, že bude mít Superman někdy úspěch, a byli rádi, že se zadařilo alespoň toto. Jenže Superman začal vycházet i formou novinových stripů, byl v rádiu a ukázalo se, že tento klaďas s pláštěnkou prostě zabodoval.

Inspirace groteskou

Superman ze značné části vytvořil a živil archetyp superhrdiny a prosadil jejich vůdčí postavení v komiksové produkci. Sám je ale také ovlivněn řadou popkulturních vlivů, které Siegel a Shuster zuřivě nasávali. Velmi je inspiroval například hrdina z rané sci-fi fantasy novely John Carter, pozemšťan a veterán občanské války, který se dostane na Mars, kde získá superschopnosti. 

Oba autoři byli také vášnivými filmovými fanoušky, a ve všech identitách jejich superhrdiny se tak odrážely hvězdy hollywoodské němé éry. Zatímco Supermanův postoj a image "v plné polní" inspiroval Douglas Fairbanks, když hrál například ve snímcích Zorro mstitel (1920) nebo Robin Hood (1922), stydlivý Clark Kent má předlohu ve vizáži a příbězích legendy němé grotesky Harolda Lloyda.

Název města, kde Superman - pokud zrovna nelétá po světě i mimo planetu - pobývá, pak inspiroval film Fritze Langa Metropolis. Ten sám představuje kulturní poklad - v současnosti je považován za jeden z nejlepších snímků, co kdy vznikly.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Harold Lloyd byl inspirací pro Clarka Kenta,zdroj:Profimedia.cz

Málokoho pak asi překvapí perlička, že Shuster od dětství miloval tehdy populární siláky. Shusterovy idoly ostatně ovlivnily nejen Supermanův vzhled, ale i jeho outfit. Původně však Superman začínal po vzoru antických hrdinů v sandálech. Ty mu sice nezůstaly, chlap jak hora je však pořád. 

Stála u zrodu i rodinná tragédie?

A právě Supermanovu neporazitelnost zmiňují i ti, kteří jeden z důvodů jeho vzniku vidí v otřesné životní zkušenosti Jerryho Siegela. Jeho otec totiž zemřel při loupežném přepadení. Dle části rodiny v důsledku srdeční příhody, jiní však tvrdí, že se jednalo o vraždu. Siegel o smrti svého otce prý veřejně nemluvil. 

Životní osudy obou tvůrců se zřejmě promítají i v jiných aspektech Supermanovy image. Oba do příběhů slavného mimozemšťana patrně vložili i zkušenosti potomků rodin židovských imigrantů, kteří se snaží včlenit do americké kultury.

Stopka sexu a uberte na násilí 

Silný důraz na sociální otázky byl ostatně silně přítomen i v počátcích supermanovských příběhů. Siegel byl kvůli obavám editorů před cenzory dokonce nucen ubrat nejen na násilí, ale i vyhraněném zobrazování některých sociálních témat. A už dva roky po uvedení Supermana je jasně dáno, že ikonický superhrdina nikdy nikoho nezabije.

Zapovězeným se stalo i zobrazování sexuality a výrazný vliv na supermanovské univerzum měl též dlouholetý editor Mort Weisinger, který, s několikaletou přestávkou věnovanou vojenské službě, na příběhy dohlížel od počátku 40. let do roku 1970.

Jeho působení je hodnoceno rozporuplně. Weisinger měl na jednu stranu výrazný vliv na rozvoj bohaté mytologie kolem Supermana a pečlivě ho plánoval, což se lišilo od předchozího, poněkud chaotického stylu práce. Na druhou stranu byl kritizován, že vládl až příliš pevnou rukou, diktoval dějové linie a dával prý autorům málo prostoru pro kreativitu. Weisinger také preferoval spíš odlehčenější příběhy před těmi dramatickými a vyhýbal se kontroverzním tématům - včetně lidskoprávních, které v těch dobách hýbaly Amerikou stále výrazněji. 

Komiksové realitě ostatně neprospěl ani takzvaný CCA - Comics Code Authority z 50. let, který výběr témat, zobrazení násilí, image veřejných činitelů, sexuálního napětí či například hororových prvků omezoval a nutil tvůrce k autocenzuře. 

Za "vlády" Weisingera přibyli k Supermanovi například Supergirl, Krypto a také záporák Bizzaro a další ikonické postavy. Vlastní komiksovou edici dostala například i Lois Laneová. Postupem času, pod narůstající oblibou sci-fi, přibyly i nejrůznější fantastické vynálezy, vetřelci z vesmíru a roboti.

Superdlouhé soudní spory 

Období Weisingerova působení jako editora je však spjato i s počátkem bitev původních autorů Supermana o právo na postavu. Do první se Siegel a Shuster pustili v roce krátce po válce. I proto, že Siegela naštvalo, že během jeho vojenské služby začalo Detective Comics používat postavu Superboye, aniž by na ni koupilo práva.

Oba autoři tedy u soudu požadovali navrácení práv jak na Superboye, tak na Supermana, a podíl ze zisku plynoucího z děl s těmito postavami. Bylo však rozhodnuto, že Siegel má nárok jen na Superboye. Autoři se pak s Detective Comics vypořádali mimosoudně, kdy vydavatelství oběma vyplatilo 94 tisíc dolarů za obě postavy a pak Siegela i Shustera vyhodilo.

Siegel v roce 1957 začal pracovat pro Detective Comics znovu - a byl znovu vyhozen o 12 let později, kdy se se Shusterem snažili znovuzískat práva na Supermana. Opět neúspěšně.

Na pokrok si počkali dalších šest let a pomohlo jim, že Warner Bros oznámili přípravu filmu se Supermanem. Oba v té době už starší pánové dostali na svou stranu veřejnost a podařilo se jim zažehnout diskusi o nepěkném zacházení s lidmi, kteří vytvářejí komiks. 

Warner Bros v obavě před rozvířením negativní reklamy přistoupil na to, že oběma pánům bude vyplácet doživotní roční rentu, lékařské výlohy a také že u všech děl souvisejících se Supermanem uvede jejich jméno. Výměnou za to se však v budoucnu neměli pouštět do dalších soudních procesů. Výtvarník Shuster byl v té době už napůl slepý. 

O rok později vešel v platnost Zákon o autorských právech, který autorům uděluje možnost vypovědět smlouvu 56 let po jejím uzavření. Siegel, který zemřel v roce 1996, už to nikdy neudělal, jeho dědicové však ano. A později se stali padesátiprocentními vlastníky práv na Supermana. V roce 2001 však společnost Warner Bros, vlastnící i DC Comics nabídli Siegelovým dohodu, aby jim za určité profity ze zisku a postavy přenechali práva celá.

Dohoda byla uzavřena, později však opět zpochybněna, a roky po smrti autorů se tak opět roztočila kola soudních procesů. V roce 2016 pak odvolací soud potvrdil platnost dohody z roku 2001, a to že WB vlastní práva na Supermana, který se tak stal i "hrdinou" jednoho z nejvleklejších právních bojů popkultury. 

Kdo ohrozil Supermana? 

Další známý soudní spor se ostatně váže i k jednomu ze Supermanových "konkurentů". Ve zkratce: po pozoruhodném úspěchu muže v pláštěnce se koncem 30. let vyrojilo nemálo kopií svalnatého klaďase. Zatímco většinu z nich čekal jepičí život, a například superhrdina Wonder Man kreslíře a spisovatele Willa Eisnera to zabalil už po první soudní půtce, další kabrňák Captain Marvel z produkce Fawcett Comics představoval tvrdší oříšek.

Týpek, který se měnil v superhrdinu po vyslovení slova Shazam, dokonce předčil Supermana v prodejích a také byl prvním superhrdinou, o němž byl, už v roce 1941, natočen film.

Detective Comics nicméně s Fawcett Comics započalo velký spor, který v roce 1953 částečně zapříčinil stopku pro "kapitána". DC pak na něj a na některé spřízněné postavy z takzvané Marvel rodiny získal licenci a začal jejich příběhy vydávat.

Od 90. let pak, i díky střetu s Marvel Comics, užívá DC pro postavu pojmenování Shazam! Vlastního hraného filmu by se tato "kopie Supermana" měla dočkat příští rok v rámci rozšířeného DC univerza, hlavní role si zahrají Zachary Levi a Mark Strong.

Znovuzrození superhrdiny 

Zatímco ještě v 60. letech byl Superman "nejprodávanějším" superhrdinou, v sedmdesátkách prodeje stagnovaly, zato však roku 1978 spatřil světlo světa zmíněný - a hvězdně obsazený - film s Christopherem Reevem, Genem Hackmanem, Marlonem Brandem a hudbou Johna Williamse. Reeve si střihl hlavní roli i ve třech dalších filmech, jejichž kvalita však povážlivě klesala a Superman 4 z roku 1987 už například stál za starou bačkoru.

profimedia-0043185148

Christopher Reeve jako Clark Kent,zdroj:Profimedia.cz

A nejen proto, že v té době už v komiksovém světě vládl úplně jiný, svěží vítr. Frčel "dospělý" komiks, a to se muselo projevit i na superhrdinech zaměřených i na mladší fanoušky. Proměně tak neunikl ani klaďas v modročerveném trikotu, jehož historie byla v té době také zaplavena spoustou divokých a nesouvisejících příběhů, které příliš nezaujaly příležitostné čtenáře. A DC Comics chtělo držet krok a logicky toužilo i po upoutání čtenářů. Vyhlásili tedy "bod nula".

Volba padla na Johna Byrna, který stvořil verzi superhrdinského příběhu "atraktivnější" pro moderního recipienta. Superman je tu jediný přeživší z planety Krypton a mění se podoba i jeho arcinepřítele Lexe Luthora - z šíleného vědce se stal zlotřilý a bohatý businessman. 

Ještě před "bodem nula" však v polovině 80. let DC oslovilo Jerryho Siegela s návrhem, zda nechce napsat závěrečnou story staré éry. Neklaplo to, a dvoudílný příběh Whatever Happened to the Man of Tomorrow tak napsal slavný Alan Moore.

Ve finálním příběhu jedné supermanovské éry bývalá reportérka Lois Laneová-Elliotová, 10 let poté, co byl Superman naposledy viděn, poskytuje interview novináři, který doufá, že popis posledních dní, které strávila se superhrdinou, osvětlí důvod jeho zmizení. Moore v jejím vyprávění vzdává Supermanovi nesmírnou poctu a příběh je považován za jeden z nejlepších, které kdy byly o "Muži zítřka" napsány.

Mimochodem Moore je zároveň jedním z autorů, kteří se podíleli na zmíněné proměně atmosféry komiksu v 80. letech, kdy napsal například brilantní Strážce, někdy označované za dekonstrukci superhrdinského komiksu.

Superman ve filmu 

V posledních letech se točí fanouškovské diskuse též kolem filmového zpracování Supermana. Co si budeme povídat - i přes vydařený celovečerák z konce 70. let měl na filmové adaptace větší štěstí jeho kolega Batman.

Pomineme-li Joelem Schumacherem režírovaný megaprůšvih Batman a Robin  z roku 1997, kterému předcházel též slabší (a též Schumacherův) Batman navždy, pak Burtonovy snímky Batman a Batman se vrací patří ke kultovním záležitostem a skvěle přijata byla i třídílná série Christophera Nolana natočená mezi lety 2005-2012. 

V roce 2006 byl natočen film Superman se vrací s fešákem Brandonem Routhem v hlavní roli, který nebyl přijat špatně a i finančně byl tento drahý projekt úspěšný. Studio si však slibovalo víc a sequel plánovaný na rok 2009 zrušilo. Teprve v roce 2013 celou sérii restartovalo snímkem Muž z oceli v režii Zacka Snydera a s Henrym Cavillem (Tudorovci) v hlavní roli.

Muž z oceli byl prvním snímkem o Supermanovi, který neměl ve svém názvu slovo "Superman", a celkově se jím ve scénáři dost šetřilo. Velkou proměnou prošel také outfit hlavního hrdiny, který 'odložil' svou klasickou pracovní uniformu. O tři roky později pak spatřil světlo světa snímek Batman versus Superman: Úsvit spravedlnosti, kde se - opět Cavill - utkal (nejen) s Benem Affleckem alias Batmanem. 

A není divu, kina už pěkných pár let brázdí drsňáci a drsňačky konkurenčního Marvelu. Je třeba povolat "před kameru" i ty největší legendy DC Univerza. Ačkoliv třeba neúspěch loňské Ligy spravedlnosti ukázal, že být "jen" komiksovou legendou nestačí... Ale to už je na jiné povídání. Závratný úspěch, který si vylétal a vybojoval s padouchy nejrůznějšího ražení, už slavnému osmdesátníkovi prostě nelze upřít.

profimedia-0325109569

Supermana najdete všude. V seriálech, na oblečení a samozřejmě i v hračkářském byznysu,zdroj:Profimedia.cz

Tagy: Hollywood zahraničí komiks Spojené státy komiksové filmy populární kultura celebrity a slavní

Zdroje: Vlastní,Hollywood Reporter,Telegraph,Wikipedia.org,Comics.cz