Záhadná narkolepsie: Člověk usne, ani neví jak

MAGAZÍN - Magazín autor: Alžběta Šírková

Dokážete si představit, že byste kdykoli během dne při jakékoli činnosti usnuli? Třeba při řízení auta, při rozhovoru nebo v práci, a to i přesto, že jste se vyspali dorůžova a máte energie na rozdávání?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Kolem pěti tisíc Čechů ale tyto stavy zažívá každý den, trpí totiž tak zvanou narkolepsií. S neurologickou nemocí se léčí i německá herečka Nastassja Kinski nebo francouzský cyklista Franck Bouyer, který kvůli ní předčasně ukončil kariéru.

Usnutí bez varování

Narkolepsie je chronické onemocnění, které postihuje části mozku řídící usínání a bdění. Narkoleptici, jak se osobám trpícími touto chorobou přezdívá, upadají do spánku bez jakýchkoli varovných příznaků a nemůžou ho přemoci ani pevnou vůlí. Útlum trvá od několika sekund až po desítky minut, ve vážnějších případech to může být i hodina a více. Poté se postižený probudí svěží a opět plný energie. Tento stav ale nevydrží dlouho, po dvou až třech hodinách usíná znova. Není to ale pravidlo - co jedinec to různý interval. Dalším doprovodným příznakem může být i tzv. kataplexie projevující se ochabnutím svalů celého těla nebo jen určité svalové skupiny – obličeje, šíje či dolních končetin. V té chvíli se postiženému uvolní svaly, spadne mu čelist a zvrátí se hlava. Časté bývá také podlomení kolen spojené s pádem, které mnohdy končí zraněním.

Záchvatovité usínání ale může překvapivě vyvolat i silný smích, při kterém dochází k uvolnění obličejových svalů. Narkoleptici během denního spánku bojují také s halucinacemi, které se podobají snům.

Ale ani v noci nemají lidé postižení touto nemocí klid. Jejich spánek je přerušovaný a stejně jako ve dne se u nich i v noci střídají stavy spánku a bdění. Často se u nich projevuje také spánková obrna, při které dochází k ochrnutí svalstva, a dotyčný tak není schopný jakéhokoli pohybu. Ochrnutí postihuje i mimické svaly, takže člověk nemůže mluvit ani si přivolat pomoc. Mysl přitom ale normálně funguje, takže si postižený svoji paralýzu plně uvědomuje. To logicky vyvolává strach a paniku. Nejčastěji se tento stav objevuje těsně před usnutím nebo krátce po probuzení.

To, do jaké míry narkolepsie ovlivní soukromý a pracovní život jedince, závisí na její intenzitě. Osoby s lehčí formou nemoci fungují v rámci možností. Studují, chodí do práce, mají rodinu. Pokud se ale záchvaty objevují několikrát za den a na delší časový úsek, odcházejí nemocní do invalidního důchodu prvního stupně. Podle posledních údajů se to týká až čtyřiceti procent narkoleptiků. Ať už ale nemocný trpí lehkou nebo vážnou formou nemoci, vždy platí, že nesmí vlastnit řidičský průkaz. Pokud už ho má, musí ho odevzdat a s řízením auta se navždy rozloučit.

Narkolepsie často útočí na dospělé v produktivním věku 25-40 let, kteří do té doby žádnými potížemi netrpěli. Některé jedince ale může postihnout už v dětství nebo v pubertě. Ačkoli je nemoc detailně popsaná, její příčina dodnes není známá. Lékaři mluví o dědičnosti, spouštěčem také může být infekční onemocnění. Narkoleptici totiž mají nízkou hladinu hormonu hypokretinu, který je odpovědný za regulaci bdění a spánku. Jeho sníženou produkci podle lékařů zřejmě vyvolává reakce organismu na infekce. Může se jednat například o encefalitidu, mozkovou kontuzi nebo některou ze streptokokových infekcí (spálová angína, záněty hltanu, zápal plic a mnohé další).

Nemoc odhalí spánkový test

Lidé, kteří na sobě pozorují, že najednou spí více než dříve a spánek je přepadne i několikrát během dne, by měli zamířit za svým praktickým lékařem nebo rovnou na neurologii. Tam nejdříve vyplní dotazník zjišťující, jak spánek ovlivňuje jedincův život, a při podezření na narkolepsii absolvují vyšetření ve spánkové laboratoři, kde se podrobí tzv. MSL testu. Ten začíná večer a končí až v odpoledních hodinách druhého dne. Dotyčný je po celou dobu napojený na monitorovací zařízení, které díky elektrodám a sondám umístěným na hlavě a obličeji snímá reakce organismu před usnutím a během spánku. Pak přichází série půlhodinových spánkových vyšetření, mezi kterými je pokaždé dvouhodinová pauza. Pokud pacient usne třicetkrát a více, je mu diagnostikovaná narkolepsie.

Nemoc se ale sama o sobě vyléčit nedá, léčitelné jsou pouze její projevy. Narkoleptici užívají tzv. psychostimulancia, která stimulují nervový systém. Pomáhají minimalizovat únavu, čímž snižují riziko spánku přes den. Nemocným se také podávají antidepresiva, která mají sedativní účinky, a usnadňují tak večerní usínání.

Důležité je také dodržovat řadu doporučení, jako je pravidelný spánkový režim. Tedy chodit spát ve stejný čas, dělat si krátké relaxační pauzy během dne. Nezbytný je také přísun čerstvého vzduchu v místnostech, ve kterých se pacient nachází. Dobrou zprávou ale je, že kolem padesátého roku života se většina příznaků výrazně zmírní a ve výjimečných případech dokonce i vymizí.

Tagy: nemoc Česko spánek domácí zdraví a životní styl neurologie

Zdroje: vlastní