Hořčík neboli magnesium je nezastupitelný prvek při stovkách metabolických reakcí v našem organismu. Napomáhá například transportu cukrů do buněk, takže souvisí i s výrobou energie. Je nepostradatelný pro metabolismus vápníku a draslíku.

Kromě normální funkce svalů a nervů má také vliv na imunitní systém, stabilní srdeční rytmus a zdravé kosti a zuby. Není tedy náhodou, že většina hořčíku, přibližně šedesát procent, je v našem těle vázaná právě v kostech. Hořčík se dále nachází mimo jiné uvnitř buněk takzvaných měkkých tkání, jako jsou svaly, játra a červené krvinky.

Nepodceňujte signály těla

Projevy nedostatku hořčíku bývají poměrně neurčité a mívají různou intenzitu. Mohou mít například formu nervových, až depresivních příznaků, jakými jsou úzkost, nervozita, závratě nebo nedostatek koncentrace. Chybějící magnesium může také souviset s nevolností, zvracením nebo žaludečními a střevními křečemi.

Známým příznakem je například svalová křeč v lýtku a nedostatečná citlivost rukou a nohou. Nedostatek hořčíku se může dostavit v případech, kdy se příjem kalorií skládá převážně z bílkovin, tuku a alkoholu.

Vyšší potřeba hořčíku je spojena s těhotenstvím, kojením a fází intenzivního růstu, ale také s větší fyzickou či psychickou zátěží. Při výzkumech bylo zjištěno, že spotřeba hořčíku při stresu je až dvacetinásobně vyšší než obvykle.

Nedostatek hořčíku u všech věkových skupin může souviset i s nevyváženou stravou, nevhodně zvolenou dietou, užíváním určitých skupin léků nebo s větší mírou pocení, například u sportovců.

Vychutnejte si hořčík

Protože naše tělo není schopné si hořčík samo vyprodukovat, musí jej přijímat v rámci stravy. Proto byste měli do svého jídelníčku zařadit potraviny, které tento stopový prvek obsahují.

Mezi potraviny s vysokým obsahem hořčíku patří:

• Ořechy (např. para, kešu, arašídy)
• Semínka (např. piniová)
• Pšeničné klíčky
• Jáhly
• Luštěniny (sója, čočka, fazole, hrách)
• Kakao
• Mák

V živé přírodě se s hořčíkem setkáváme ve všech zelených rostlinách, protože je součástí chlorofylu nezbytného pro fotosyntézu. Obsah hořčíku ve šťavnatých zelených listech bývá ale často přeceňován.

Ve skutečnosti není tak vysoký, protože tyto části obsahují maximálně jedno procento chlorofylu. Navíc v případě půdy s nedostatkem hořčíku trpí jeho nedostatkem i rostliny, což se projevuje charakteristickým žloutnutím listů. Množství hořčíku obsaženého v potravinách se proto značně liší v závislosti na jejich původu a typu zpracování.