Dnes je sobota 16. ledna 2021., Svátek má Ctirad
Počasí dnes -6°C Skoro zataženo

Za 18 let by mělo v Česku skončit využívání uhlí

Za 18 let by mělo v Česku skončit využívání uhlí
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia.cz

Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O záměru bude rozhodovat vláda. Z 19 členů jich hlasovalo 15 pro, dva proti a dva se zdrželi.

Informaci o doporučení komise potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise, později na tiskové konferenci označil rozhodnutí za kompromis. Konečné slovo bude mít vláda, které komise rok 2038 navrhne ještě letos. Doporučení by se mělo minimálně jednou za pět let přezkoumat, dodal vicepremiér.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Havlíček uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se podle něj bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun.

V usnesení komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšnou transformaci teplárenství. Vláda by také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Podle Havlíčka rok 2038 není jenom kompromis v rámci všech skupin v uhelné komisi, ale vychází jasně z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů. "Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030 je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036, a zcela zásadní je i faktor útlumu uhlí v oblasti teplárenství, což nebude dříve než v roce 2030," uvedl ministr. "Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, tak rok 2038 je možný i technologicky a časově," dodal.

Ministr Brabec byl pro rok 2033

Zástupci ekologických organizací na páteční tiskové konferenci uvedli, že ministr životního prostředí Richard Brabec, který je jedním z předsedů komise, rok 2038 nepodpořil. Byl pro dřívější termín 2033. Vzhledem k tomu, že zásadní proměna české energetiky nastane do roku 2030, by konec uhlí v dřívějším termínu byl podle jeho názoru možný. Brabec se kvůli náhlé zdravotní indispozici tiskové konference po jednání nezúčastnil .

"Osobně jsem dnes hlasoval pro dřívější termín, tedy rok 2033, protože si myslím, že bychom měli být co možná nejambicióznější, pokud jde o životní prostředí. A s ohledem na to, že zásadní proměna české energetiky se uděje už do roku 2030, věřím, že by konec uhlí v tom dřívějším termínu byl možný. Vidím, že se skutečně trendy rychle posouvají," uvedl ve vyjádření Brabec.

Ministerstvo dá do životního prostředí v příštích deseti letech 300 miliard korun, další stovky miliard poskytne ministerstvo průmyslu, uvedl. "I proto jsem byl pro ambicióznější termín. Věřím totiž, že samovolný přerod české energetiky v důsledku investic, ale také ceny emisní povolenky, bude ve skutečnosti rychlejší a bude se blížit více tomu ambicióznějšímu modelu. Někdo tomu říká evoluce, někdo revoluce, každopádně obojí jsem dnes mým hlasováním podpořil," doplnil ministr.

Rok 2038 je pozdě, říkají ekologové

Podle Jana Rovenského z Greenpeace ČR nebyly před rozhodnutím dostatečně vyhodnoceny dopady na dotčené regiony, životní prostředí, veřejné zdraví, veřejné rozpočty či teplárenství. Ukončení využívání uhlí v ČR až v roce 2038 je prý navíc absurdně pozdní. "Já jsem navrhl, abychom rozhodnutí odložili, až do doby, kdy budou analýzy hotové. A rozhodovali jsme o celé té věci najednou. Pan ministr Havlíček, k mé velké lítosti, odmítl o tomto mém návrhu hlasovat," zdůraznil ekolog s tím, že se hlasovalo jen o návrhu usnesení. To podle Rovenského předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu členům komise až ve čtvrtek večer a jeho text nebylo možné měnit.

"To hlasování dopadlo tak, že se z 19 členů uhelné komise 14 vyjádřilo pro to usnesení, dva byli proti, to jsem byl já a kolega Koželouh, a dva se zdrželi, to byl zástupce ministerstva práce a sociálních věcí a pan ministr životního prostředí (Richard) Brabec." Rovenský zároveň Brabcovi poděkoval za to, že "explicitně" v diskusi podpořil ukončení využívání uhlí v roce 2033.

Jako "velmi nepřívětivé" označil jednání i ekolog z Hnutí Duha Jiří Koželouh. Odbornou debatu podle něj zastínila debata politická. "Za skandální" označili rozhodnutí také zástupci ekologických organizací Fridays fo Future, Limity jsme my, Extinction Rebellion a Limity jsme my, kteří za rychlý konec uhlí od listopadu demonstrují před ministerstvem životního prostředí.

Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje z evropských států neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.

Do tří uhelných krajů půjde v příštích letech téměř 100 miliard

Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí. Je to součást usnesení uhelné komise, řekl první náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který je jejím členem. Dodal, že hlasoval pro rok 2038, přestože až do čtvrtka byl rozhodnutý, že žádné datum nepodpoří.

"Ale během závěrečných jednání se podařilo do usnesení doplnit jasnou odkládací podmínku o nutnosti dostavby malých i velkých jaderných elektráren a tepláren," uvedl Unucka. Bez elektráren a tepláren by to podle něj nešlo.

Proti doporučení komise v Praze demonstrovaly desítky lidí

Proti doporučení komise demonstrovala odpoledne na pražském Malostranském náměstí asi padesátka lidí, která požadovala konec uhlí do deseti let. Protestující bubnovali, někteří měli papírové masky s obličejem Karla Havlíčka. Akci svolaly organizace Fridays for Future, Limity jsme my, Univerzity za klima a Extinction Rebellion. Účastníci protestu měli transparenty s nápisy "Ministerstvo životního selhání Richarda Brabce?", "Konec keců, konec uhlí teď" nebo "2038 je pozdě". Skandovali také například "Klimatickou spravedlnost, sociální spravedlnost".

Petr Doubravský z hnutí Fridays for Future v proslovu na demonstraci označil rozhodnutí za nelegitimní, komise podle něj prodala budoucnost uhlobaronům. Podle Doubravského i dalších řečníků však boj proti uhlí nekončí. Nejde prý o prohranou válku, ale jen bitvu.

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,150 26,230
USD 21,660 21,780
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma