Novela, kterou tento týden schválila Poslanecká sněmovna, vyvolává v Česku podle německého listu spory. Například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza deníku řekl, že ministr zemědělství Miroslav Toman a premiér Babiš mají v agrárním byznysu své ekonomické zájmy a chtějí si zajistit dodatečné příjmy - na úkor spotřebitelů, pro něž by se zvedly ceny.

FAZ připomíná, že už na začátku prosince zveřejnil dopis velvyslanců osmi unijních států, včetně Německa a Polska, kteří varovali české poslance před porušením práva EU a svobod na společném vnitřním trhu.

FAZ píše, že na pobočky zahraničních potravinářských řetězců, proti nimž je podle listu zákon namířen, připadá více než polovina obratu obchodu s potravinami v Česku. V roce 2019 dovezla Česká republika z Německa potraviny v hodnotě 6,9 miliard eur (zhruba 180 miliard korun) a mezi největší diskontní řetězce patří ty, které spadají pod německé firmy Lidl, Kaufland, Rewe nebo Metro.

FAZ cituje mimo jiné i šéfa Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) Bernarda Bauera, podle něhož čtyři pětiny českého exportu směřují do EU. "Nemůže být v českém zájmu, aby národní kvóty u určitých druhů výrobků omezily svobody vnitřního trhu, a už vůbec ne v zájmu spotřebitelů," řekl Bauer.

"Rozhodnutí parlamentu vyvolává pozvednutí obočí i proto, že jedním z potenciálních prospěchářů iniciativy 'buy local' by mohl být šéf vlády Andrej Babiš," píše FAZ, který připomíná také spory a vyšetřování kolem údajně nepřípustných unijních dotací pro koncern Agrofert.

Babiš podle FAZ opakovaně vystupuje proti zahraničním produktům v českých obchodech, i prostřednictvím videí na portálu YouTube. Při samotném hlasování Babiš chyběl a tvrdí, že zákon odmítá, ale poslanci hnutí ANO až na jednoho hlasovali pro novelu, všiml si FAZ.

Nová povinnost se má vztahovat například na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál má týkat i řepkového a slunečnicového oleje, mléka, sýrů nebo tvarohu. "Já s tím samozřejmě nesouhlasím, není to reálné a je to v rozporu s evropským právem," řekl i dnes Babiš novinářům.

Babiš očekává, že Senát kvóty na potraviny české produkce vrátí

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát novelu poslancům vrátí. Babiš s předpisem nesouhlasí a považuje ho za nesmysl, řekl novinářům při páteční návštěvě pražské vinohradské nemocnice. "Nemůžeme nařizovat zákonem lidem, co mají a nemají nakupovat," uvedl.

Téma se podle Babiše navíc politicky zneužívá proti němu. Premiér dlouhodobě odmítá, že má vliv na zemědělsko-potravinářský holding Agrofert od doby, kdy jej vložil kvůli českému předpisu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Podle dosavadních závěrů Evropské komise však firmu dál ovládá.

Změnu podpořily Agrární komora ČR či Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců. Osm zemí EU podle Hospodářských novin varovalo Česko, aby kvóty nezavádělo. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek návrh už dříve označil za vítězství populismu, stejně se k němu staví i velká část opozice.

Pokud návrh zákona na povinné kvóty na prodej českých potravin vstoupí v platnost, hodlá jej Evropská komise podrobně prozkoumat. Podle ní norma nesmí být v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, může komise vyzvat Česko k nápravě. V případě, že situaci nevyřeší dohodou, může se rovněž obrátit na soud. Pokud unijní justice žalobu uzná, může být Česku vyměřena pokuta za každý den, kdy bude jeho norma porušovat právní předpisy EU.

Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové. Ta uvedla, že návrh poškodí české spotřebitele, zúží nabídku na trhu a zvýší ceny. "Nedává mi to smysl," řekla v České televizi. "Pevně doufám, že ten zákon nakonec neprojde úspěšně legislativním procesem v Česku, protože je škodlivý nejen z hlediska jeho rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží," dodala. Snahy o podobnou regulaci byly podle Jourové v minulosti v Rumunsku, kde se ale zastavily na základě jednání.