Výmluvy vás brzdí. Tohle je důvod, proč s nimi skončit
3. 7. 2025 – 10:12 | Magazín | Žanet Ka
Výmluvy používáme všichni. Někdy vědomě, jindy zcela automaticky. Pomáhají nám zahladit chyby, chránit sebevědomí nebo se vyhnout konfliktu. Jenže tahle malá úleva může mít velké důsledky. Z výmluv se totiž snadno stane návyk, který nás brzdí, podrývá důvěru okolí a komplikuje vztahy. Proč se jich vyplatí zbavit a jak to udělat?
„Promiň, nestíhám.“ „Bolela mě hlava.“ „To víš, děti...“ Zní vám to povědomě? Výmluvy. Drobné, někdy téměř nevinné, jindy otravné, opakující se a neupřímné. Používáme je, když chceme zahladit vlastní selhání, zachránit tvář, vyhnout se konfliktu, nebo si aspoň udržet iluzi, že jsme v pořádku.
Proč jsou výmluvy nebezpečné
I když výmluvy pomáhají vyhnout se nepříjemným situacím a zbavit se odpovědnosti, stojí za to se jich vzdát. Takové chování z dlouhodobého hlediska činí člověka méně spolehlivým v očích ostatních, protože klam se dříve či později odhalí. A zdánlivě neupřímné výmluvy, které za konflikt viní vnější okolnosti, nenacházejí u ostatních pochopení.“Výmluva je nafintěná lež, která škodí vztahům,” píše publicistka Lenka Nováková na portálu Psychologie.cz. Výmluvy totiž neřeší skutečný problém, jen ho maskují. Lidé, kteří si je osvojí jako běžný komunikační vzorec, riskují nejen ztrátu důvěry, ale i to, že zůstanou stát na místě bez reálné změny.
Proč se vymlouváme?
Podle psychologů je za tím jednoduchý mechanismus: výmluva tlumí pocit viny. Pokud selžeme, například nedodržíme termín, nepřijdeme na schůzku nebo neuděláme, co jsme slíbili – výmluva nám pomáhá zachovat pozitivní obraz o sobě. „Nebyla to moje vina. Mohl za to ten chaos v kanceláři / viróza / okolnosti.“
A co víc, někdy to doopravdy funguje. Studie amerických psychologů Snydera a Higginse ukázala, že lidé, kteří umějí v krizových situacích výmluvy používat, mívají vyšší psychickou pohodu, méně úzkosti a někdy i lepší pracovní výkon.
Aby toho nebylo málo, výmluva prý může mít blahodárný účinek i na vztahy. Pokud odmítáme druhého člověka, třeba rande, častěji řekneme „nemůžu, jsem nachlazená“ než „nezajímáš mě“. Takzvané prosociální výmluvy mají snížit nepříjemné emoce u obou stran.
Kde je problém?
Na první pohled neškodná taktika se ale z dlouhodobého hlediska může obrátit proti vám. Opakované výmluvy podkopávají důvěryhodnost. Když se jednou, dvakrát „něco přihodí“, lidé to pochopí. Ale když se „něco“ děje pokaždé, začnou mít pocit, že vás prostě nemohou brát vážně.
Navíc tím říkáte světu (a sobě), že nemáte kontrolu nad svým životem. Výmluvy zbavují odpovědnosti, ale také síly něco změnit. Pokud se například vymlouváte na svou stydlivost, nikdy se nenaučíte vystoupit před lidmi. Když za každé zpoždění může MHD, nikdy se nenaučíte vyrazit včas.
A co hůř- vymlouvání může kazit vztahy. Pokud opakovaně přehazujete vinu na druhé, budete působit sebestředně a nefér. Ve firemním prostředí to může vyústit v konflikty, ztrátu respektu i snížení týmové efektivity.
Jak s tím přestat?
Zbavit se zvyku vymlouvat se neznamená být na sebe tvrdý. Znamená to převzít zodpovědnost, což je paradoxně velmi osvobozující. Pokud si přiznáte chybu, můžete ji napravit. Pokud víte, že něco nezvládáte, můžete to trénovat. A pokud přijdete pozdě a řeknete „promiň, neodhadla jsem to, budu příště pečlivější“, dáváte druhým důvod vám věřit.
Zkuste příště namísto výmluvy nabídnout fakta a řešení:
- „Nestíhám, protože jsem si vzala příliš věcí. Příště si rozplánuji čas lépe.“
- „Zapomněla jsem, omlouvám se. Nastavím si připomínku.“
- „Nechce se mi, ale vím, že to je důležité, tak do toho jdu.“
Vezměte odpovědnost do vlastních rukou
Prvním krokem je uvědomit si, že výmluvy sice mohou dočasně ulevit, ale dlouhodobě nás brzdí. Odvádějí nás od růstu, od upřímnosti a od skutečné změny. Zkuste se při příští situaci, kdy vás láká omluvit své opomenutí okolnostmi, na chvíli zastavit a položit si otázku: Co bych udělal/a jinak, kdybych přijal/a plnou odpovědnost?
Tímto jednoduchým krokem začíná proces, který vede k větší vnitřní síle. Přiznat chybu neznamená selhat, naopak. Je to důkaz vyspělosti, odvahy a zralosti. Lidé, kteří berou odpovědnost za svá rozhodnutí, často získávají větší respekt a důvěru ostatních.
Zvyk zbavovat se odpovědnosti není snadné změnit ze dne na den. Ale každý moment, kdy se rozhodneme říct pravdu místo výmluvy, nás posouvá dál. Postupně zjistíte, že díky tomu zvládáte stresové situace s větším klidem, vztahy se prohlubují a výsledky vaší práce jsou pevněji zakořeněné v důvěře.
Přestaňte se vymlouvat. Ne kvůli ostatním, ale kvůli sobě.
Protože právě ve chvíli, kdy přestaneme hledat viníky, začneme nacházet řešení.