Ukazuje se, že mladí lidé z pokolení, kterému jsme se navykli říkat generace Z, tedy ti, kteří se narodili mezi lety 1995 a 2014, často čelí vážným problémům, které jako by z oka vypadly krizi středního věku. A to přesto, že reálně jsou tito lidé sotva na začátku svého dospělého života. Generace zažívá výrazný pokles celkového blahobytu a zhoršení finanční, fyzické i psychické pohody. Často pak přichází stres, deprese a vyhoření kvůli nejistotě ohledně životních nákladů i mezilidských vztahů.

A než ohrnete nos – ano, musí to zajímat i nás, protože když mládež nebude pracovat, trefí to časem celou ekonomiku, nejen samotnou mládež.

Podle nedávné studie pojišťovny MetLife se pouze 31 % zaměstnanců z generace Z považuje za zdravé po všech stránkách – tedy fyzické, psychické a společenské. Tento výsledek je o 6 % horší než v předchozím roce. Ve srovnání s jinými generacemi je rozdíl ještě výraznější – například 41 % generace X (narozené mezi lety 1965 a 1980) a 57 % baby boomerů (narozených mezi lety 1946 a 1964) vnímá své zdraví jako vyvážené.

Zdá se také, že generace Z častěji pociťuje stres, depresi a vyhoření. Podle studie 46 % mladých lidí, kterých se to týká, přiznává stres. A takové číslo je daleko vyšší než průměr ostatních generací – tam se totiž bavíme o 35 % respondentů. Na deprese si stěžuje 35 % mladých (průměr ostatních věkových kategorií je přitom 20 %), vyhoření zažívá 44 % (průměr 34 %) a 30 % popisuje pocit izolace od společnosti (průměr 22 %).

Ve srovnání s mladými pracovníky z roku 2018 se situace ještě zhoršila. Generace Z se dnes cítí o 11 % více stresovaná, o 9 % více přetížená, o 8 % méně šťastná a angažovaná a o 5 % méně úspěšná. Tyto údaje zveřejnil americký magazín Newsweek. Za vším stojí především finanční nejistota. Todd Katz z MetLife upozorňuje, že mladí lidé z generace Z se snaží šetřit na základní životní potřeby, ale ceny neustále rostou a úspory často nebývá vůbec z čeho tvořit. Mladí se zkrátka bojí o budoucnost –  60 % žen a 45 % mužů přiznává strach, že vysoké životní náklady dříve či později prostě nezvládnou.

Sociologové a psychologové varují, že příslušníci generace Z už v nějakých 25 letech vlastně zažívají příznaky, které jsou typické pro krizi středního věku. Mnoho z nich pak musí vyhledat psychologickou nebo psychiatrickou pomoc a kapacity schopné tuto pomoc nabízet, pomalu docházejí. Pokud se situace nezlepší, může mít tento fenomén dlouhodobý dopad na celou společnost.