Volič a Babišova kobliha

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Bez Andreje Babiše se v české politice už nepohne ani myš. Pohádka o vykupiteli českého národa měla u voličů kolosální úspěch. Babišovo ANO s ní vyhrálo volby ve všech okresech.

Příští premiér jako z pohádky

Příští premiér jako z pohádky,zdroj: Profimedia.cz

Češi věří pohádkám – i těm, které jim vyprávějí někteří politici. Anebo je aspoň mají rádi. Patrně proto, že se dobře poslouchají.

V letošních volbách propadla oranžová pohádka o čtyřicetitisícových platech a dobrácích z Lidového domu. Úspěch zato slavilo vyprávění o spasiteli národa Andrejovi - modrá pohádka o statečném chlapci prostého původu, který se vlastní pílí dopracoval k majetku i premiérství a Čechy přivedl ke štěstí a prosperitě. Tady je její stručná verze.

Jak to bylo s Andrejem…

Do chudé rodiny nomenklaturního komunisty v bratislavském podhradí se narodil synek, kterému dali jméno Andrej. "Budeš bohatý a mocný," předpověděly mu u kolébky sudičky Agromila, ANOfélie a SoryJako.

Andrej rostl jako z vody a poslouchal rady rodičů. Jednou mu maminka řekla: "Synku, vstup do strany, budeš se mít dobře, podíváš se do světa." Andrej poslechl a stal se komunistou.

Věci se vskutku vyvinuly tak, jak maminka předpověděla. Andrej dostal dobré místo v prestižní firmě zahraničního obchodu. Přitom nezpychl, nezapomněl na kamarády, zachoval si pevný charakter. Také tehdy, když na něj "klekli" estébáčtí pohůnci a lámali ho, aby na kamarády donášel. "Bureši, zavřeme tě až zčernáš ," zlomyslně komolili jeho jméno. Na Andreje si nepřišli. Odolal, nic nepodepsal.

Komunistická policie byla Andrejovou odvahou tak zaskočena, že se nezmohla ani na to, aby mu zakázala cestovat za železnou oponu. Dál tedy mohlo jít vše jak na drátkách: Maminka napekla buchty, synek si je poskládal do ranečku, raneček hodil přes rameno, rozloučil se s rodiči a vyrazil do světa na vandr.

…a jak Andrej zachránil Česko

Po devětaosmdesátém, když se komunisté ocitli na lopatkách, hodil Andrej stranickou legitimaci do koše a vrhl se na byznys. Začínal od píky – jako prodavač koblih na zastávce bratislavské električky. Korunka ke korunce a byly z toho miliony. Náš hrdina začal kupovat pekárny, masokombináty, chemičky. Protože mu však doma na Slovensku záviděli a házeli klacky pod nohy, přestěhoval se do sousedního českého království.

Čechy si zamiloval. Z vděku je lecčemus užitečnému naučil. Třeba tomu, jak z bruselských byrokratů vytáhnout dotace a jak si za ně zvelebit sídlo.

Mohl vést pohodlný život a užívat si nezdaněné miliony z dluhopisů. Andrej to ale odmítl, nemohl dívat na zkorumpované strany a prolhaná média. A tak koupil největší vydavatelský dům, aby Češi konečně mohli číst pravdu, a založil politickou stranu ANO, šéfe (úředně ANO 2011, známé jako ANO, bude líp), aby zkorumpované z politiky vystrnadil.

Před čtyřmi lety napekl koblihy a vyrazil do voleb. Češi ho vynesli na druhé místo, a tím pádem do vlády.

"Ako Gustáv (Husák)," hlesla dojatá komunistická poslankyně Marta Semelová, zvaná Rudá Marta, když ve sněmovně uslyšela českoslovenštinu nového ministra financí. Zato zlovolný poslanec topkařů, fiololog Danie Korte ministra obvinil, že mluví jazykem zvaným hatmatilka a vyžádal si tlumočníka.

Na růžích neměl Andrej ustláno ani ve vládě. Ve Strakově akademii se potýkal se sedmihlavou sociálnědemokratickou saní. A nebyl to lehký boj. Úlisný premiér Sobotka se během něj převtěloval ve "svini" a ministryně práce Marksová v "krávu, která chlastá".

Nepřátelé Andreje pronásledovali, kde mohli, vydali ho dokonce do spárů policie. Jenže vyšetřování skončilo, zapomeňte. Andrej má zase imunitu. Tento týden všem vytřel zrak a vyhrál volby.

Menšinová vláda?

Zazvonil zvonec a pohádce je konec.

A co dál? No přece bude ještě líp. S premiérem Babišem.

Pravda, nemá většinu. Ve sněmovně však bez něj vládu nikdo nesloží. Téměř třicet procent hlasů je v poměrném volebním systému vlastně jackpot.

Babiš musí sehnat někoho do koalice. Anebo nějakou partaj (spíš dvě partaje) přimět k tomu, aby její poslanci během hlasování o důvěře zmizeli na drink do sněmovní restaurace, a tak umožnili ANO získat většinu. Říká se tomu opoziční smlouva. Před devatenácti lety ji uzavřeli sociální a občanští demokraté. A vydržela celé volební období. Proč by se tedy nemohla opakovat?

Půldruhého milionu voličů ANO teď bude Babišovi držet palce, aby se mu jedna z  alternativ povedla. A ostatní?

Těm, kteří nevolili, to nejspíš bude šumafuk. Mnozí z "nebabišových" voličů se však orosí z toho, že šéf vlády ve svých rukou soustředí nejen politickou, ale i ekonomickou a mediální moc a k tomu má po ruce bezpečnostní agenturu, která mu obratem dodá informace o kdekom. Tahle kategorie může držet palce sama sobě a doufat v obrat za čtyři roky.

Andrej Babiš, jak jinak, bude mít opačný cíl. Necyklopedie ho na své stránce věnované prodavači koblih (zde) popisuje satirickou tezí: Volič se nažere a kobliha zůstane celá.

Tagy: Česko domácí Parlamentní volby hnutí Ano česká politika

Zdroje: Vlastní