Zatímco v České republice si pozvolna zvykáme na návrat vlků do našich krajin a krom některých zemědělců a myslivců proti nim nikdo příliš nebreptá, na Slovensku přítomnost vlků, kteří do země přišli z východu a udělali si zde své doupě, hýbe i nejvyšší politikou.

Jen tedy v případě našich sousedů nejde o chundelaté psovité šelmy, které většina lidí zná především z nelichotivé pohádky o Červené karkulce, ale o známý motorkářský gang Noční vlci z Ruska, jehož nová pobočka na Slovensku je od druhé půlky července hojně diskutovaným tématem.

Slovenská pobočka ruského motorkářského gangu neodmyslitelně spojeného s prezidentem Vladimirem Putinem vznikla v areálu bývalé inseminační stanice v obci Dolní Krupá u Trnavy. Jejím zakladatelem je vášnivý motorkář Jozef Hambálek, mimo jiné majitel firmy HANGAR 58, pod niž objekt a přilehlé pozemky spadají.

Hambálek není pouze příznivcem motorek, ale i kontroverzním podnikatelem, který má blízko například k bývalému slovenskému ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi. O jeho osobu se v minulosti zajímal i v únoru zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak, který o Hambálkových podezřelých vztazích a obchodech psal.

Tanky místo motorek?

Značná pozornost k areálu HANGAR 58, kde se nová klubovna Nočních vlků nachází, přišla po osmnáctém červenci, kdy na sociální síti tumbler anonymní uživatel zveřejnil fotky z dronu zachycující areál z ptačí perspektivy. Na fotkách je mimo jiné vidět stará vojenská technika a řada lidí začala na základě snímků spekulovat i o tom, že se zde nachází střelnice. To způsobilo především na sociálních sítích výraznou hysterii, které se chytla nejen slovenská média.

I v tuzemských novinách a na serverech tak byly k přečtení články se šťavnatými titulky ve stylu "Noční vlci na Slovensku dostali k dispozici tanky", "U hranic s Českem vzniká obrněná armáda?", "Noční vlci si na Slovensku vybudovali vojenský komplex" a podobné šílenosti hraničící s vyvoláváním poplašné zprávy.

Dalo se narazit i na velmi smělé názory na úrovni konspiračních teorií, které strašily tím, že blízko základny "zbrojících Nočních vlků" se nachází jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, a slovenskou pobočkou motorkářského gangu je tak ohrožena národní bezpečnost.

Situaci nakonec musela uklidňovat slovenská policie, která areál prohlédla, o čemž informovala i na svém facebookovém profilu. Policisté popřeli tvrzení, že by se v areálu nacházela jakákoliv střelnice. V případě těžké vojenské techniky z fotografií se dle prohlášení jednalo o historické kusy neschopné střelby. Zčásti určené pro historické muzeum, které chce v areálu šéf slovenských Nočních vlků otevřít, a zčásti pro místní sbor dobrovolných hasičů (jejichž šéfem je rovněž Jozef Hambálek), kteří starou vojenskou techniku předělávají pro své potřeby.

Slovenská policie navíc dodala, že situaci sleduje a v případě jakéhokoliv podezření na protiprávní činnost zasáhne. Bát se, že v Dolní Krupé tajně vzniká ruská obrněná brigáda, která by měla v plánu proměnit Trnavsko v nový Donbas, je tak asi opravdu úplně zbytečné.

Areál teď navíc přijde i o muzejní kousky armádní techniky, které byly zapůjčený od Vojenského historického ústavu. Slovenské ministerstvo obrany po medializaci celého případu zrušilo smlouvu s Jozefem Hambálkem. Ministr obrany Peter Gajdoš dočasně zbavil funkce i ředitele Vojenského historického ústavu Miloslava Čaploviče a nechává prověřovat další smlouvy s občanskými sdruženími.

Na celý areál HANGAR 58 byl navíc minulý týden podán podnět k provedení státního stavebního dohledu. Panuje totiž podezření, že momentální aktivity jsou proti původnímu stavebnímu plánu a platnému územnímu plánu obce. Hambálek často mluví o tom, že krom plánovaného historického muzea a klubovny slovenských Nočních vlků je zde i bar, možnost kempovat, muzeum veteránů a podobně. Jeho povolení se však v tuto chvíli vztahují pouze na zemědělskou činnost.

Propaganda na dvou kolech

Je jistě dobře, že je aktivitám Nočních vlků věnována pozornost. Vnímat je ale jako vyzbrojující se vojáky a čekat od nich daleko od ruských hranic otevřenou agresi, je opravdu zbytečná hysterie. Nebezpečí tohoto motorkářského gangu je naopak v tom, že jsou nástrojem pokoutné propagandy Kremlu, který je v minulosti hojně dotoval.

Bezpečnostní riziko nepředstavuje to, že slovenští Noční vlci parkují své motorky vedle polorozpadlých tanků, ale fakt, že si budují společenský vliv, sítě kontaktů, získávají další příznivce a protlačují ideologii vyhovující ruskému nacionalismu.

Ruští Noční vlci se krom režimu Vladimira Putina oficiálně hlásí i k pravoslavné víře. Mimo jiné adorují osobu sovětského diktátora Stalina, s jehož podobiznami se během svých již tradičních jízd po Evropě ukazují i u nás. Propagují silnou homofobii a členy jejich gangu se krom homosexuálů nemohou stát rovněž ženy.

Členové gangu byli aktivní i během anexe Krymu, za což je ruský prezident vyznamenal. Někteří se účastnili i bojů na východní Ukrajině na straně proruských separatistů. Šéf Nočních vlků a přítel Vladimíra Putina Alexandr Zaldostanov je kvůli těmto aktivitám na sankčním seznamu EU, USA i Kanady.

Pro motorkářské poskoky Kremlu je navíc Slovensko ideální destinací, jak v rozhovoru pro slovenský Denník N upozornil odborník na extremismus Daniel Milo: "Nebude náhoda, že Noční vlci si svoji pobočku založili v zemi, která má značné sympatie k Rusku. Potvrzují to i průzkumy, které v institutu Globsec děláme. V sympatiích k Rusku, i v sympatiích k Vladimiru Putinovi jsme dokonce v čele zemí V4."

Když třeba budeme mít "štěstí", dostane se i na nás. Zatím jsme si výhružně vyhlížející ruské motorkáře (na amerických strojích) a jejich vlajky adorující Stalina, SSSR a vládu pevné ruky mohli pořádně prohlédnout jen jednou za rok – při jejich výpravách na hroby sovětských vojáků padlých během druhé světové války.

Například rázný poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který na sebe letos ve spojitosti s návštěvou Nočních vlků, jimž nepokrytě fandí, upozornil, je jistě žhavým kandidátem na založení bašty tohoto motorkářského gangu v Česku.

Mladíci s kvéry

Ve spojitosti s pobočkou Nočních vlků se také začalo opět výrazně mluvit o polovojenské organizaci Slovenští branci, která údajně ve zmíněném areálu Jozefa Hambálka HANGAR 58 cvičila s těžkou vojenskou technikou a navíc oficiálně navázala se slovenskými Nočními vlky spolupráci.

Slovenští branci se nepodobají žádné samozvané domobraně či polomilitantní jednotce, na jaké se dá narazit v tuzemsku. Zatímco v České republice jsme si zvykli, že slovo domobrana momentálně značí něco na způsob groteskní bandy starších mužů s vizáží houbařů a nostalgií po době, kdy hranice komunistického Československa hlídala Pohraniční stráž, kteří jsou vesměs spíš pro smích, u našich východních sousedů tomu tak, bohužel, není.

Branci sdružují převážně mladé lidi. Ostatně "hlavní velitel sil Slovenských branců", jak se nechává ambiciózní Peter Švrček titulovat, je mladík, který brance založil v pouhých šestnácti letech v roce 2012. Od té doby se organizace výrazně rozrostla, přeformovala a rozšířila své aktivity. Pořádají tak řadu cvičení i akcí pro veřejnost, případně v uniformách pochodují městy se svými zástavami nebo na vlastní pěst hlídkují v městech a kolem uprchlických táborů.

Zatímco ze začátku se Slovenští branci jasně politicky profilovali a otevřeně se přikláněli ke krajní pravici (například oslavovali vůdce fašistického Slovenského štátu Jozefa Tisa nebo spolupracovali s nacionalistickým sdružením Slovenské Hnutie Obrody), dnes se oficiálně označují za apolitickou organizaci a celkově se vůči veřejnosti a médiím snaží tvářit seriózně a vystupovat opatrně.

Dnes o sobě tvrdí to, že jsou především vlasteneckou organizací, ač jejich potlačovaná radikálnější rétorika občas probublává a někdy se u nich objevují homofobní názory, radikální panslavismus a příklon k režimu dnešního Ruska, o čemž vypovídá už jen jejich oficiální spolupráce s Nočními vlky. Navíc sám "velký šéf" Peter Švrček v mládí podstoupil vojenský výcvik přímo v Rusku u kozácké organizace Vlajka spadající pod ruskou domobranu Národní sbor.

"Likvidace vlastenců"

České republice v minulosti Slovenské brance přiblížil především dokumentarista Jan Gebert, jenž o jejich aktivitách a fungování natočil film Až přijde válka. Tuzemská média rovněž psala například o tom, jak Slovenští branci navštěvují školy, kde pořádají své výukové akce pro děti.

Vzhledem k haló z posledních týdnů, které vyvolala "základna Nočních vlků", se tak ministr Peter Gajdoš rozhodl konečně zakročit i proti Slovenským brancům. "Vzhledem k medializovaným událostem z posledních dnů jsem se rozhodl podat podnět na generální prokuraturu, aby prozkoumala činnost polovojenské organizace Slovenští branci," prohlásil minulý týden na tiskové konference ministr obrany.

"Odmítáme, že se někdo snaží s nejasným cílem militarizovat společnost a hrát si na vojáky. Důrazně se distancujeme od jakýchkoliv aktivit této organizace," dodal.

Tento krok uvítala i slovenská ministryně školství Martina Lubyová, která kvůli aktivitě Slovenských branců na školách chystá zpřísnění pravidel pro styk nepovolaných organizací se vzdělávacím systémem.

"Ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu Martina Lubyová se znepokojením přijala informaci od ministerstva obrany o dalším působení organizace Slovenští branci. Resort vnímá a podporuje prověření této organizace, která se dlouhodobě pokouší i o začlenění do výchovně vzdělávacího procesu ve školách realizací účelových cvičení nebo šířením nevhodné literatury ve školách," stojí ve vyjádření ministerstva.

Problém je, že samozvaní Slovenští branci nejsou oficiální zaregistrovanou organizací, a pro úřady tak prakticky neexistují. Místo nich si Peter Švrček teprve v roce 2016 založil a zaregistroval občanské sdružení Naše vlast je budoucnost, schválené ministerstvem vnitra. Přes toto sdružení Švrček realizuje především své neskrývané politické ambice a rovněž s ním zaštiťuje některé aktivity Slovenských branců.

Slovenští branci na momentální situaci pochopitelně ostře reagují a celou věc označují za snahu zdiskreditovat a zlikvidovat vlastence.

Bude to ještě pěkný kolotoč marnosti, u kterého je trochu zarážející, že ho vyvolala až hysterie kolem muzejní vojenské techniky.