Klíčenka s maskotem fotbalového mistrovství visí vedle kasy v supermarketu na okraji Moskvy. Šampionát skončil. Vlk Zabivaka dostal červenou cenovku a ve slevě čeká, až ho jako nepotřebný suvenýr hodí do krabice, která skončí někde v rohu skladu.

Upomínkové předměty mistrovství světa ve fotbale se budou léta pomalu rozkládat – zapomenuty – po celém Rusku. Neznamená to však, že by šampionát pořádaný zemí Vladimira Putina byl vyloženě ekonomicky neúspěšný. První odhady ukazují, že svátek světového fotbalu byl ekonomicky přínosnější, než zimní olympijské hry v Soči. Na mistrovství vydělali Kremlu blízcí oligarchové i prostí podnikatelé.

Letošní šampionát se konal v jedenácti ruských městech. Nejlepší fotbalisté planety se proháněli po stadionech v Moskvě, Petrohradu, černomořské Soči, ale rovněž v místech pro fotbal do jisté míry exotických, jako je uralský Jekatěrinburg nebo Saransk, jehož erb - červená liška - jako by symbolizoval známé pořekadlo o místě, kde dávají tato zvířata dobrou noc.

Konání mistrovství bylo Rusku přiřčeno v roce 2010. Během osmi let bylo z ruského státního rozpočtu na uspořádání šampionátu vyčleněno 678 miliard rublů (zhruba 240 miliard korun), převážná část prostředků, 480 miliard rublů, šla na stavbu infrastruktury a samotných stadionů. Většina byla nově postavena, některé, jako moskevské Lužniky, prošly nákladnou rekonstrukcí.

Jak přitom uvedl šéf organizačního výboru mistrovství Alexej Sorokin, původně se počítalo s tím, že svátek světového fotbalu na Rusi připraví státní kasu o více než bilion rublů.

Zimní hry v Soči byly v porovnání s šampionátem střídmější, pokud se to dá o nejdražších olympijských hrách v dějinách říci. Stavba sportovišť, infrastruktury a celkově zvelebení provinciálního letoviska stálo oficiálně 325 miliard rublů, neoficiálně podle Institutu strategické analýzy FBK 1,5 bilionu rublů (zhruba 530 miliard korun).

Soči po čtyřech letech o svou olympijskou krásu nepřišlo, avšak většina sportovních objektů, až na pár multifunkčních, zůstává nevyužita.

Krmení Putinových oligarchů

Fotbalové mistrovství doprovázely spory, má-li Rusko právo akci organizovat. Byla to otázka etiky. Kreml v minulých letech ohrozil evropskou bezpečnost anexí Krymu a podporou separatistů na východě Ukrajiny, rovněž má mít prsty v podrývání stability nejen v západních státech. Ruské pořadatelství bylo také formálně v rozporu se sankcemi, které Spojené státy a Evropská unie na Moskvu uvalily.

Šampionát se totiž stal šťavnatým soustem pro Putinovy oligarchy, kteří jsou na západním sankčním seznamu. Blízký přítel pána Kremlu Gennadij Timčenko se podílel hned na dvou projektech - stavbě stadionu v Nižním Novgorodu a Volgogradu. Pátý nejbohatší Rus, který se na americkou černou listinu dostal hned po obsazení ukrajinského poloostrova v březnu 2014, si za své služby z rozpočtu na organizaci fotbalového mistrovství ukrojil bezmála 33 miliard rublů.

Oproti sumě, kterou v souvislosti s přípravami na mistrovství získal miliardář Arkadij Rotenberg, to jsou ale pouhé kopějky. Osobní stavař Vladimira Putina se dostal k projektům za 351 miliard rublů. Jeho firmy stavěly letiště v Nižním Novgorodu, Rostově na Donu a rekonstruovaly moskevské Šeremeťjevo, nebo budují rychlostní silnici mezi Moskvou a Petrohradem.

Rotenbergovi se podobnou měrou poštěstilo před čtyřmi lety. Jak spočítala agentura Bloomberg, Putinův přítel se dostal k nejtučnějším soustům i na přípravě olympiády. Projekty s ní spojené, jako stavba hotelů nebo dopravní infrastruktury, mu vynesly 227 miliard rublů.

Kremlu šlo o image

Obecně platí, že monstrózní akce jako olympijské hry nebo fotbalová mistrovství nejsou výdělečným projektem. Do černých čísel se naposledy dostala Francie, která šampionát hostila před dvaceti lety. Všechny další pořádající země šly do minusu.

Kreml ani neskrývá, že si chtěl fotbalovým svátkem vylepšit renomé na mezinárodní aréně a počítá s omezenou návratností vynaložených prostředků.

Podle hrubého odhadu ruská vláda předpokládá, že by mistrovství světa ve fotbale mělo v období příprav a konání přinést ekonomický efekt ve výši 867 miliard rublů. Má se jednat o jednorázový efekt, který je dán vlivem šampionátu na HDP, regionální hrubý domácí produkt a jednotlivé oblasti ekonomiky.

Ruská vláda doufá, že dálnice a letiště, které byly postaveny v rámci příprav mistrovství, mohou zemi v budoucnu přinést až zhruba 600 miliard rublů. Dalších několik stovek miliard má Rusko získat v příštích letech díky přílivu nových turistů navnaděných šampionátem.

Čistý příjem ze svátku světového fotbalu zatím není znám. Před čtyřmi lety Rusko vydělalo na zimních olympijských hrách skromných 85,4 miliardy rublů. V Kremlu měli přesto radost. Původně se počítalo, že Soči nevydělá ani 50 miliard.

Pivo porazilo vodku

Úsměv na tváři mají díky mistrovství ruští hoteliéři a majitelé restaurací. Předběžná statistika uvádí, že během konání šampionátu Rusko navštívilo více než 800 tisíc zahraničních hostů. Díky nim tržby ubytovacích zařízení stouply o 16 procent, restaurace a bary si polepšily o šest procent v porovnání s měsícem před zahájení MS.

Podle údajů evidence plateb Platforma ODT (ruské obdoby EET) zaznamenaly nárůst tržeb hotely v Moskvě, Samaře a Rostově na Donu. Naopak nejvíce se pilo a hodovalo v Soči, kde byla ruská reprezentace krůček od postupu do semifinále, tatarstánské Kazani a Samaře.

X5 Retail Group, největší maloobchodní společnost v Rusku, hlásila šestinásobný růst prodeje piva v pořadatelských městech oproti ostatním městům, v nichž se šampionát nehrál. Zato o vodku nebyl zájem. Její prodej dokonce klesl po celé zemi o 17 procent. Zdá se, že cizincům tradiční ruský nápoj moc nešmakoval. Ve fotbalových metropolích se její prodej, v porovnání s ostatními městy, snížil o 40 procent.

Ačkoliv moskevská radnice hrozila během mistrovství prohibicí, fanoušci se nedali odradit a fotbal si užívali, jak se sluší a patří. Bary v centru města měly trojnásobné tržby a na Nikolské ulici, kde nonstop pařili fotbaloví fanoušci, vzrostl prodej piva až třicetinásobně.

"Fandové nám v prvních dnech mistrovství vypili celé nápojové menu. Dopoledne jsme přivezli novou zásobu alkoholu a druhý den ráno jsme byli zase na suchu. Měli neskutečnou žízeň," sdělil s úsměvem zpravodaji serveru Tiscali.cz číšník z restaurace v centru Moskvy.