Donald Trump ukázal v Helsinkách snahu zlepšit vztahy s Ruskem, potažmo s Vladimirem Putinem. Jedině to se však dá americkému prezidentovi přičíst k dobru.

Horší je, že rezignoval na to, o co se vždy snažili jeho předchůdci v Bílém domě: Netlačil na ruského vůdce, aby změnil chování svého režimu.

Američtí prezidenti vždy vystupovali v roli vůdců svobodného světa, kteří brání liberální řád. Trump ale takovou roli nepřijal.

Americké bláznovství?

Donald Trump se ve finské metropoli předvedl jako nezávislý solitér, který lavíruje mezi svou administrativou a "gosudarem" Putinem. Z mizerných vztahů s Ruskem obvinil Ameriku, přinejmenším část Ameriky, která za ním nestojí.

Vztahy Ruska a Spojených států se vyhrotily po ruské anexi Krymu. Donald to ale vidí jinak. Ještě před příletem do Skandinávie tweetoval: "Naše vztahy s Ruskem NIKDY nebyly horší kvůli mnoha rokům amerického bláznovství a americké hlouposti a nyní – zmanipulovanému honu na čarodějnice."

(Honem na čarodějnice Trump přirozeně myslel vyšetřování spolupráce Trumpovy kampaně s Ruskem.)

Ruská diplomacie zajásala a její vedení okamžitě tweetovalo lakonickou reakci: Souhlasíme!

Our relationship with Russia has NEVER been worse thanks to many years of U.S. foolishness and stupidity and now, the Rigged Witch Hunt!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 16. července 2018

(Dokážete si představit, že by Putin poslal do světa tweet, ve kterém by vysvětlil, že dobré vztahy s Amerikou zničili ruští politici a agenti ruských tajných služeb?)  

Jenže to nebyl Trumpovým úlitbám Putinovi konec. Na tiskové konferenci státníků směřovaly otázky novinářů k ruským kybernetickým manipulacím v americké volební kampani. Trump dostal otázku, co si myslí o ujištění ruské vlády, že se do voleb amerického prezidenta nemíchala.

"Oni (američtí vyšetřovatelé a agenti) říkají, že si myslí, že to bylo Rusko… Ale prezident Putin byl ve svém odmítnutí (obvinění) extrémně pevný a silný," odpověděl Trump.

V Americe tím spustil vlnu kritiky. Ozvali se nejen opoziční demokraté, ale i republikáni. "Nové dno Trumpovy politiky," poznamenal vlivný senátor John McCain.

Thomas Friedman, analytik deníku The New York Times, svůj komentář nadepsal výmluvným titulkem Trump a Putin vs. Amerika. Vyslovil v něm názor, že Trump byl pasován na Putinova "užitečného idiota". Kongresmanům doporučil přimět prezidenta k tomu, aby se jednoznačně vyjádřil, zda věří poznatkům CIA (Ústřední zpravodajská služba), FBI (Federální vyšetřovací služba) a NSA (úřad, který sleduje zahraniční komunikaci), anebo ruskému prezidentovi.

(Pro později narozené: Pojem užitečný idiot se v žargonu politiků používal za studené války pro obyvatele západních států, kteří vyjadřovali sympatie se sovětským režimem. Byli považováni za naivky využívané sovětským vedením.)

Trump je zkrátka schopen Putinově věrchušce dělat radost a shazovat nejen evropské spojence, ale i americké instituce.

(A to ještě není jasné, na čem se ti dva během jednání mezi čtyřma očima – plus tlumočníci – vlastně dohodli.)

Za vším hledej obchod

Trumpův vstřícný vztah k Putinovi není založen pouze na osobní chemii mezi dvěma alfa samci. Je dán jeho obdivem k autoritářským politikům a diktátorům (Kim Čong-un) a zejména – jeho přístupem k politice jako k obchodu.

Manuál k zahraniční politice 45. amerického prezidenta napsal ještě před Trumpovým nástupem do Bílého domu analytik John Robb na blogu Global Guerillas. Na otázku, jak se v ní vyznat, odpověděl: "Není to těžké, jednoduše sledujte zahraniční obchod."

"V Trumpově světě bude zahraniční politiku určovat politika obchodní, bude jí podřízeno všechno – včetně bezpečnostních zájmů," předpověděl Robb. Správný odhad.

Trump zahraniční politiku své země překopal. Od druhé světové války ji ovládaly zájmy národní bezpečnosti. Těm byla podřízena i obchodní politika vedená tak, aby podporovala ekonomický růst spojeneckých států a pomohla jim vzdorovat Sovětskému svazu, později Rusku.

Platila zásada "za vším hledej americké bezpečnostní zájmy". Dnes ale "za vším (hlavně za Trumpem) hledej americké obchodní zájmy".

Proto také Trump devalvoval nedávný summit šéfů států a vlád NATO na obchodní schůzku. Debaty o bezpečnostních hrozbách šly stranou. Americký prezident zkoušel šéfy vlád, zda vědí, kolik vydávají na obranu, a žádal je, aby dávali víc – a okamžitě. Kromě toho na ně tlačil, ať kupují americké zbraně, a tak pomohou snížit velký americký deficit v obchodu s Evropou.

Donald a Voloďa – družba Helsinkách aneb Vrána k vráně sedá… | zdroj: Profimedia

Lepší to nebude

Zato Putinovo Rusko není pro Trumpovu Ameriku problém. Obchod s Ruskem je mizivý a Trump tuto zemi nepokládá za nebezpečného obchodního konkurenta. Nejspíš má o Rusku lepší mínění než zmíněný senátor McCain, který ho nazval "benzinovou pumpou převlečenou za stát", ale s obdivem k němu nevzhlíží.

Putin je však Trumpova krevní skupina. Vždy ho vychvaloval jako silného vůdce. Lichotí mu, ba i podkuřuje, zatímco k západním spojencům se chová bezohledně.

Lepší to však s Donaldem Trumpem už nebude.