Plán obnovy zahrnuje projekty na ústup od fosilních paliv, na digitalizaci, reformu vzdělávání, řešení dostupného bydlení či rozvoj geriatrické péče. Podle prvotních informací vláda chtěla požádat o půjčku 170 miliard korun. Dvořák připustil, že některé resorty musely slevit, jmenoval ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství.

Pro školství tak vláda podle Dvořáka žádá o 40 miliard korun. Na spolufinancování úsporných projektů Nová zelená úsporám chce 20 miliard korun, na renovaci budov a snižování spotřeby deset miliard korun, na renovaci budov ve veřejném sektoru dalších deset. Na reformu dostupného bydlení by chtěla 8,5 miliardy korun, na reformu železničního sektoru 17,6 miliardy korun. Jedná se o největší položky, další jsou v jednotkách miliard, uvedl Dvořák. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že jeho resort například žádá o 3,3 miliardy korun na zlepšení geriatrické péče.

Velký ústupek udělalo podle Dvořáka ministerstvo práce a sociálních věcí, když v plánu modernizace služeb a rozvoje trhu práce zůstalo pět miliard korun.

Práci na aktualizaci národního plánu Dvořák popsal jako dlouhou a dramatickou. „Poškrtat 30 až 40 miliard chce velkou odvahu a důraz,“ konstatoval. Důležité podle něj bylo správně nastavit termíny v projektech, takzvané milníky, kdy stát získá nárok na proplacení. Aby peníze přišly co nejrychleji a nevznikla mezera ve státním rozpočtu kvůli dřívějšímu vydání národních peněz.

Část financí má být využita pro granty, další pak má být k dispozici žadatelům ve formě výhodných půjček.

Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Ten vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027.