Bílý uvedl, že MZe dostalo zprávu o vyloučení projektů od hlavního koordinátora Národního plánu obnovy letos v lednu. Evropská komise s financování nesouhlasí na základě svých vnitřních předběžných hodnocení. „Dle sdělení se jednalo o následující důvody vyřazení: časový, výstupem projektu bude projektová dokumentace, a nikoliv samotné opatření proti povodním, a charakteru projektu, kdy se jedná o betonové stavby, které odporují principu přírodě blízkého opatření,“ doplnil.

Bílý upozornil na to, že seznam projektů ČR komisi poslala v roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše (ANO). MZe jedná s ministerstvem financí o navýšení rozpočtu na vodní hospodářství, aby bylo možné projekty letos financovat, uvedl. „Vzhledem k zaváděným úsporným opatřením na celorepublikové úrovni dosud nebyla tato jednání ukončena. V současné době tyto akce financují investoři, kterými jsou státní podniky povodí,“ dodal Bílý.

Nekula řekl, že vyjmutí financování z plánu obnovy je jen otázkou výkladu bruselských úředníků, zda je v plánovaných projektech moc, anebo málo betonu. Stavby se podle něj musejí dokončit v podobě, jak jsou vyprojektované. „Je jen otázka, z jakého zdroje se to zafinancuje,“ dodal.

Například k vyřazenému projektu rekonstrukce liberecké přehrady Harcov ve čtvrtek ředitelka odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření MZe Alena Binhacková uvedla, že podmínkou pro čerpání dotací je dokončení staveb do konce roku 2023, což liberecká přehrada nesplňuje.

Mluvčí MZe uvedl, že mezi vyřazenými akcemi je několik projektů, jejichž výstupy jsou pouze dokumentace k projektům. Je mezi nimi například vypracování projektové dokumentace protipovodňových opatření v Přerově, Volyni nebo u vodního díla Nové Heřminovy. Je mezi také hydrogeologická studie k vodnímu dílu Skalička či předprojektová příprava k plánované přehradě Kryry. Mezi vyřazenými projekty je také přestavba jezu na Opavě nad obcí Kunov, zabezpečení přehrady Hněvkovice nebo rekonstrukce bezpečnostního přelivu na přehradě Plumlov.