„ČR je velmi úspěšná, pokud jde o zvládání migrační vlny, která je bezprecedentní a nemá v poválečné historii obdoby v Evropě,“ řekl Fiala. Připomněl, že Česko je zemí s největším počtem uprchlíků na počet obyvatel. „Přijali jsme je, zvládli jsme to, vytvořili jsme důstojné podmínky, které nevyvolávají žádné konflikty ve společnosti. To není samozřejmé. Je to věc, která je v zahraničí výrazně oceňována,“ dodal premiér. Podotkl, že práci si našlo na 120 000 příchozích. Do rozpočtu odvedli asi 18 miliard korun. „To je důležité pro akceptaci a úspěšnou integraci,“ uvedl předseda vlády.

Mezi hlavní priority pro integraci od letoška patří podle dokumentu boj s dezinformacemi, podpora dlouhodobého bydlení, zajištění výuky češtiny pro školáky i kurzů pro dospělé, posílení dostupnosti škol, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, uznávání kvalifikací a pružné rekvalifikace, osvěta o právech a povinnostech uprchlíků i o přínosu příchozích, ale i příprava návazného režimu sociální podpory po ukončení dočasné ochrany. „Musíme myslet dál a musíme v krocích pokračovat. Musíme myslet do budoucna, jakým způsobem budeme dál integrovat, co se bude dít v případě, že se dočasná ochrana promění v jiný systém,“ uvedl Fiala. Dočasnou ochranu mají uprchlíci v zemích EU do konce března 2025.

Problematiku a postup má nově na starosti grémium ministrů, které tvoří ministři vnitra, místního rozvoje, školství, zdravotnictví a zmocněnkyně pro lidská práva a které povede vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková tak už nebude národní koordinátorkou pro adaptaci a integraci. Sbor ministrů má mít výkonný výbor, v něj se změní dosavadní strategická skupina. Pracovní týmy se pak budou dál zaměřovat na zajištění financí a opatření ke zlepšení zaměstnávání, vzdělávání, ochrany zranitelných, bydlení, sociální služby a spolupráce s neziskovými organizacemi.

Materiál počítá se třemi scénáři vývoje. Podle základního by v zemi žilo kolem 350 000 uprchlíků, příliv by byl postupný a část lidí by se vracela. Druhá varianta je pro případ rozšíření bojů do dalších částí Ukrajiny a tuhé zimy. Příliv lidí by zesílil, počty by byly podobné jako před dvěma lety na jaře po ruské invazi. V Česku by pobývalo kolem 700 000 uprchlíků. Řada příchozích by se v ČR usazovala. Třetí verze pro zmírnění konfliktu či jeho ukončení zmiňuje postupné návraty. V zemi by bylo asi 200 000 příchozích.

Podle dokumentu se dá zvládat příchod až 4000 uprchlíků týdně, z nichž ubytování potřebuje nejvýš 30 procent. Při přílivu víc než 5000 lidí by se zavedlo krizové řízení a mohl by se případně vyhlásit i nouzový stav.

Dosud postup podle materiálu směřoval k zajištění základních potřeb. Od letoška do konce března příštího roku se počítá se zapojováním uprchlíků do běžného života a s odstraňováním nedostatků v nynějším nastavení. Následovat by měla příprava dlouhodobého řešení s návratovým programem i s opatřeními pro integraci těch, kteří v ČR budou chtít zůstat.