Do EU podle unijních statistik přichází okolo 3,5 milionu legálních přistěhovalců ročně. Podle Johanssonové je to však málo vzhledem k tomu, že populace v členských zemích stárne, což se negativně projevuje na pracovním trhu.

„Legální migrace funguje velmi dobře, ale není to dost,“ prohlásila eurokomisařka během debaty organizované řeckou vládou v Aténách. Optimální situace podle ní nastane, pokud se do Evropy podaří legální cestou dostat každý rok o milion více lidí, kteří se budou schopni zapojit do práce.

Naproti tomu migranty, kteří do Evropy přicházejí nelegálně, by unijní státy měly podle Johanssonové účinněji navracet do zemí původu a lépe spolupracovat se zeměmi, z nichž na kontinent míří. EU se v prosinci shodla na novém migračním systému, který má umožnit mimo jiné rychlejší vyřizování žádostí o azyl a lepší identifikaci migrantů.

„Musíme předejít tomu, aby přicházeli lidé, kteří prostřednictvím převaděčů často riskují své životy,“ řekla komisařka. Do EU loni nelegálně přišlo přes 300 000 lidí, většinou z afrických či asijských států. Převážná část z nich mířila do unie přes Středozemní moře ke břehům Itálie, Řecka, Španělska, Kypru či Malty.

Češi se obávají hlavně ekonomické krize a uprchlíků

Největší podíl Čechů - téměř dvě třetiny - se obává světové ekonomické krize. Poklesl strach ze surovinové krize, ale značně opět stouply obavy z uprchlíků, které nyní považují za hrozbu skoro tři pětiny obyvatel Česka. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), prováděného loni od konce září do začátku prosince.

V předchozím průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 byla ještě největší z obav Čechů surovinová krize. Už v roce 2021 oznámilo několik velkých dodavatelů energií ukončení dodávek a ceny energií začaly prudce růst. Na začátku roku 2022 krizi kolem dodávek ropy či plynu a dalších surovin ještě prohloubil ruský útok na Ukrajinu. V minulém průzkumu tak největší podíl lidí z Česka - 73 procent - měl obavy z krize týkající se surovin. Loni se ale situace v této oblasti zklidňovala a v průzkumu ze závěru roku 2023 již surovinovou krizi označilo za velkou hrozbu jen 54 procent dotázaných.

Přetrvává strach lidí ze světové ekonomické krize, ačkoli od minulého průzkumu mírně klesl. V předchozím průzkumu označilo hospodářskou krizi za velkou hrozbu 69 procent obyvatel Česka a v aktuálním průzkumu 64 procent. V době nekončícího konfliktu na Ukrajině a dalších útoků ruských okupantů na ukrajinské civilní cíle dál zesilují obavy Čechů z války. V minulém průzkumu byla velkou hrozbou pro 45 procent lidí, kdežto nyní již pro 56 procent.

Ještě výrazněji než strach z války vzrostly obavy lidí v Česku z uprchlíků. V průzkumu z přelomu let 2022 a 2023 je za velkou bezpečnostní hrozbu pro Česko považovalo jen 41 procent obyvatel země, zatímco ke konci roku 2023 už 57 procent. Podíl Čechů obávajících se migrantů se tak blíží podílu z let evropské migrační krize, kdy v roce 2015 označilo v průzkumu CVVM uprchlíky za hrozbu 65 procent lidí a v roce 2016 pak 63 procent. Kromě migrantů stouply také obavy z cizinců žijících v Česku - ze 22 procent v předchozím průzkumu na 34 procent Čechů, kteří cizince pokládají za hrozbu.

Kvůli válce na Ukrajině zamířila část obyvatel Ruskem napadené země do Česka. Například česká Bezpečnostní informační služba (BIS) ale loni v říjnu uvedla, že nezaznamenala v roce 2022 i přes masivní migrační vlnu z Ukrajiny zhoršení bezpečnostní situace. Premiér Petr Fiala (ODS) také v říjnu uvedl, že situace kolem nelegální migrace byla v roce 2023 lepší než předloni a počet zadržených migrantů byl meziročně čtyřikrát nižší.

V novém průzkumu se zvýšily i obavy lidí z radikálních náboženských hnutí. Za hrozbu je nově označuje 44 procent Čechů, zatímco v předchozím průzkumu to bylo 35 procent. Loni na začátku října ozbrojenci radikálního palestinského hnutí Hamás zaútočili na Izrael a při útoku zemřelo podle izraelských zdrojů přes 1150 lidí.

Co se týče jednotlivých států, považuje největší podíl obyvatel Česka - asi 55 procent - za hrozbu Rusko. Až s velkým odstupem je na druhém místě Čína, kterou za bezpečnostní hrozbu označilo zhruba 18 procent dotázaných. Na třetím místě je s 15 procenty Ukrajina. Podíl lidí obávajících se Ruska stoupl nad 50 procent už v roce 2022 po vpádu Rusů na Ukrajinu.

Navzdory obavám se většina Čechů dívá do budoucnosti s optimismem. Celkem 69 procent dotázaných vidí optimisticky budoucnost sebe a svých blízkých. Při pohledu na celou společnost či lidstvo je už přístup lidí v Česku opatrnější. Budoucnost české společnosti vnímá optimisticky 46 procent lidí a budoucnost lidstva 36 procent. Oproti předchozímu průzkumu se pohled Čechů na budoucnost výrazněji nezměnil.

Průzkum provádělo CVVM loni od 28. září do 4. prosince. Zúčastnilo se ho 913 obyvatel České republiky starších 15 let.