„Skvělá zpráva. Dokázali jsme to. Vyjednávali jsme v trialogu dva dny a dvě noci a je to tam,“ uvedla ve videu na sociální síti X eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Shodli jsme se na komplexním paktu o migraci a azylu s lepší ochranou našich vnějších hranic, větší solidaritou a větší ochranou zranitelných a žadatelů o azyl. Jsem dnes tak pyšná, dokázali jsme to,“ dodala.

It’s a historic moment #migration pic.twitter.com/pvhNtc92JA

— Ylva Johansson (@YlvaJohansson) December 20, 2023

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru.

Podle předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové vstoupí dnešní den do historie. „Je to den, kdy EU dosáhla přelomové dohody o novém souboru pravidel pro řešení migrace a azylu,“ napsala na síti X. „Jsem velmi hrdá na to, že s paktem o migraci a azylu přinášíme potřebná řešení,“ dodala. Migrace byla podle ní problémem číslo jedna, o kterém mluvili obyvatelé EU během evropských voleb v roce 2019. Fakt, že bylo dosaženo shody do konce letošního roku, je velkým úspěchem před začátkem nového volebního roku, dodala. Příští volby do Evropského parlamentu se konají v červnu 2024.

20th December 2023 will go down in history.

The day the EU reached a landmark agreement on a new set of rules to manage migration and asylum.

Europe has once again defied the odds.

I'm very proud that with the Migration & Asylum Pact, we have delivered and provided solutions. pic.twitter.com/Ic2AXYeKqN

— Roberta Metsola (@EP_President) December 20, 2023

„Normy, na kterých se dohodly španělské předsednictví a Evropský parlament, se týkají všech fází řízení o azylu a migraci, od prověřování nelegálních migrantů při příchodu do EU, sbírání biometrických dat, postupů pro podávání a vyřizování žádosti o azyl až po pravidla určující, který členský stát je odpovědný za vyřízení žádosti o azyl, a spolupráci a solidaritu mezi členskými státy i to, jak řešit krizové situace,“ komentoval dosažení dohody španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska, jehož země nyní EU předsedá.

Migrační balíček se skládá z několika legislativních návrhů. Je mezi nimi například nařízení o screeningu, které zavádí povinné podrobné kontroly osob na vnějších hranicích. Dále balíček obsahuje revizi přijímací směrnice, která reguluje podmínky přijímání žadatelů o azyl, či revizi kvalifikačního nařízení, které upravuje podmínky, jež musí osoba splňovat pro nárok na mezinárodní ochranu. Vyřizování žádostí o azyl by mělo být nově rychlejší, první rozhodnutí by mělo nastat do šesti měsíců, uvedl v tiskové zprávě Evropský parlament. Hojně diskutovanou a klíčovou částí balíčku bylo nařízení o azylovém a migračním managementu (takzvané AMMR), které zavádí pravidla solidarity mezi členskými státy.

Na poslední části migračního balíčku, takzvaném krizovém nařízení, se zástupci členských států EU shodli letos na začátku října. Následně se začalo jednat právě v takzvaných trialozích, tedy mezi zástupci španělského předsednictví, Evropského parlamentu a Evropské komise.

Český ministr vnitra Vít Rakušan opakovaně zdůrazňoval, že pro Českou republiku bylo důležité, aby byly v normách jasně definovány tři způsoby solidarity se státy zatíženými migrací, z nichž každý musí mít stejnou hodnotu. Žádal rovněž, aby bylo na daném státu, který způsob si vybere.

„První způsob solidarity, který je dlouhodobě odmítán jako povinný a v červnovém návrhu jako povinný také není, jsou relokace migrantů. Potom je tu finanční solidarita a samozřejmě i technicko-logistická pomoc zemi, která je aktuálně postižena závažnou vlnou migrace,“ vysvětlil na začátku prosince v Bruselu Rakušan.

Dohody o dvou problematických bodech migrační reformy, mezi kterými byla právě i výše zmíněná otázka solidarity, dosáhli ministři vnitra již na svém červnovém jednání. Tehdy byla rovněž vyjednána výjimka z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům pro ty země, které jsou zásadním způsobem dotčeny jiným typem migrace. V případě České republiky jde o uprchlíky z Ukrajiny.

Jak vypadá konečná verze právě „mechanismu solidarity“ je zatím nejasné, text všech dojednaných legislativních návrhů nebyl zveřejněn a nyní ho mají v rukou unijní právníci.

Cílem nově přijatého balíčku je podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase, aby se neopakovaly tragické události, ke kterým v souvislosti s migrací na území Evropy docházelo. Konkrétně zmínil nechvalně známý tábor pro migranty Moria na ostrově Lesbos, který vyhořel v září 2020, kdy v něm a jeho přilehlém okolí žilo téměř 13 000 běženců, ač kapacita zařízení byla jen asi 3000 osob. Nebo situaci na italském ostrově Lampedusa, který je častým cílem migrantů mířících na lodích ze severní Afriky do Evropy a kde jsou místní střediska také přeplněná.

Jak doplnila eurokomisařka Ylva Johanssonová, nalezení dohody je i vítězstvím pro migranty, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří často žijí v nepřijatelných podmínkách. Ocenila práci všech předsednictví v Radě EU, která na přijetí balíčku pracovala, konkrétně nejdříve francouzské, pak české, následně švédské, nyní španělské předsednictví; od ledna bude vše ještě dokončovat předsednictví belgické. „Dosáhli jsme lepší ochrany životních podmínek žadatelů o azyl, rovněž ale i rychlého návratu těch, jejichž žádosti budou odmítnuty,“ uvedla Johanssonová a zdůraznila potřebu další spolupráce se třetími zeměmi.

Maďarsko rozhodně odmítá dohodu o nových migračních a azylových pravidlech EU, prohlásil před novináři ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko se podle ministra odmítá podílet na povinné solidaritě všech států, které přetíženým zemím mají pomáhat buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně. Ke konečnému schválení reformy ovšem není třeba jednomyslného souhlasu členských zemí. „Důrazně odmítáme tento migrační pakt,“ řekl šéf maďarské diplomacie. „Nepustíme (do Maďarska) nikoho proti naší vůli,“ dodal.

Vláda vítá shodu o nových migračních pravidlech EU, opozice je kritizuje

Členové české vlády vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i Českou republiku. Vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) při příchodu na dnešní zasedání kabinetu ocenil, že dohoda nezahrnuje žádné kvóty či jiná opatření, která by omezovala české občany. Dohodu naopak jako „pozvání milionů migrantů do Evropy“ kritizuje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) tak šéf opozice pouze potvrzuje, že nerozumí evropské politice.

Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii.

Povinná solidarita je protimluv. Jediné řešení je, že migranti…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) December 20, 2023

Fiala na síti X zdůraznil, že na evropské úrovni zatím konečné rozhodnutí nepadlo a návrh neobsahuje povinné kvóty. „Řeší migraci před a na vnější hranici EU. Naším cílem je odbourání kontrol uvnitř Evropské unie a posílení ochrany vnější hranice, zachování volného pohybu osob uvnitř EU a omezení nelegální migrace z území mimo EU. Toto jsou fakta, vše ostatní jsou jen populistická prohlášení, která nemají s pravdou vůbec nic společného,“ uvedl Fiala na Babišovu adresu.

Andrej Babiš opět potvrzuje, že evropské politice nerozumí.

Za prvé – stále nedošlo ke konečnému rozhodnutí.
Za druhé – ani tento návrh neobsahuje povinné kvóty. Ty jsou pro nás nepřijatelné.
Za třetí – právě migrační pakt řeší migraci před a na vnější hranici EU. Naším cílem… https://t.co/msgICSaYEF

— Petr Fiala (@P_Fiala) December 20, 2023

Lipavský řekl, že je za shodu rád. „Migrační pakt potřebujeme. Potřebujeme, aby alespoň v nějaké podobě začala platit ustanovení pro pozměněné režimy na hranicích, pro návraty osob a vzájemných vztahů,“ uvedl. Pravidla podle něj pomohou udržet Schengen, který je aktuálně pod obrovským tlakem. „Je to dobrá zpráva,“ řekl.

Babiš na sociální síti X napsal, že Evropa je nepoučitelná. „Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy, která celý ten šílený pakt připravila a prosadila v rámci předsednictví Evropské unii,“ uvedl. Termín „povinná solidarita“ považuje za protimluv. Jediným řešením podle něj je, aby se migranti do Evropy vůbec nedostali, lodě s nimi nesmějí vůbec vyplout. „Evropská unie potřebuje velkou změnu a já věřím, že ta přijde po evropských volbách,“ doplnil.

Kritika migračního paktu ze strany opozice je podle Lipavského „z jiné planety“. „Oni to asi berou tak, že čím hůř, tím lépe pro ně,“ míní ministr zahraničí. Kabinet je ale podle něj odpovědný a podporuje dohodu, která pomůže bránit i Česko. Válek uvítal, že se shoda našla. „A že tam nejsou žádné kvóty a nic z toho, co by jakkoliv omezovalo české občany,“ řekl Válek.

Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Nyní se očekává, že belgické předsednictví Rady EU zahájí práce na dokončení legislativních textů s cílem finálního schválení příští rok v únoru. 

Německo dohodu EU považuje za klíč ke kontrole migrace a k Evropě bez hranic

Společný azylový systém Evropské unie je klíčem ke kontrole migrace, k udržení humanitárních standardů a k zachování otevřených hranic uvnitř Evropy. Dnes to o unijní dohodě na migračních a azylových pravidlech prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Dohodu za významnou označil také německý kancléř Olaf Scholz. 

Bundesinnenministerin @NancyFaeser:
"Die politische Einigung von heute Nacht zum Gemeinsamen Europäischen Asylsystem ist von größter Bedeutung. Wir handeln in gemeinsamer Verantwortung für eine starke und handlungsfähige Europäische Union." #GEAS https://t.co/SavBtlfX3p

— Bundesministerium des Innern und für Heimat (@BMI_Bund) December 20, 2023

Ein ganz wichtiger Beschluss: Europa hat sich nach langen Diskussionen endlich auf ein gemeinsames europäisches Asylsystem geeinigt. Damit begrenzen wir die irreguläre Migration und entlasten die Staaten, die besonders stark betroffen sind - auch Deutschland.

— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) December 20, 2023

Německo, které je migrací obzvláště zasaženo, kvůli proudu žadatelů o azyl kontroluje hranice s Českem, Polskem, Švýcarskem a Rakouskem. Jako jednu z podmínek k ukončení ostrahy hranic označuje Berlín unijní migrační dohodu a důslednou ochranu vnějších hranic evropského bloku.

„Velmi důležité rozhodnutí: Evropa se po dlouhých debatách konečně dohodla na společném azylovém systému. Díky němu omezíme nelegální migraci a ulevíme státům, které jsou mimořádně silně postiženy - i Německu,“ napsal Scholz na síti X.

„Politická dohoda o společném evropském azylovém systému z dnešní noci má obrovský význam,“ řekla Faeserová. „Společný evropský azylový systém je klíčem k celkové kontrole a řízení migrace, k ochraně humanitárních standardů a k omezení nelegální migrace,“ zdůraznila s tím, že za nalezení shody celou noc tvrdě bojovala.

„Pokud chceme zachovat v Evropě otevřené vnitřní hranice, musíme chránit vnější hranice a musíme mít fungující postupy,“ řekla ministryně. Uvedla, že ti, kdo mají jen omezené vyhlídky na získání ochrany v Evropské unii, budou procházet azylovým řízením na vnějších hranicích. „A pokud budou odmítnuti, musejí odejít. Tak zajistíme podmínky pro to, abychom mohli chránit ty, kteří ochranu nezbytně potřebují,“ dodala.

Státy Evropské unie a europoslanci se dnes po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádějí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně.

V Německu letos do konce listopadu požádalo o azyl přes 304 000 lidí, což je o 60 procent více než za stejné období loňského roku. Nejvíce žádostí registruje Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) od občanů Sýrie (95 663), Turecka (55 354), Afghánistánu (48 172) a Iráku (10 376).

Bez potřebných dokladů letos do konce října podle spolkové policie přicestovalo do Německa 112 000 lidí, což bylo o 20 000 více než za celý loňský rok. Listopadovou statistiku policie ještě nezveřejnila, už předem ale ohlásila výrazný pokles nelegální migrace. O velkém poklesu v posledních dnech opakovaně hovořila i Faeserová, která to spojuje s obnovenými hraničními kontrolami.