Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 3°C Polojasno

Aktualizováno: Vláda schválila návrh rámce rozpočtu, ministři ČSSD nehlasovali

Aktualizováno: Vláda schválila návrh rámce rozpočtu, ministři ČSSD nehlasovali
Ministryně financí Alena Schillerová | zdroj: Profimedia

Vláda v pondělí schválila návrh rámce státního rozpočtu pro rok 2020 a též střednědobý výhled hospodaření státu v letech 2021 a 2022. Pro příští rok i dvě následující léta počítá se schodkem 40 miliard. Ministři ČSSD se zdrželi hlasování. 

Stejně jako letos jsou prioritami v rámci návrhu rozpočtu zvýšení důchodů a učitelských platů. Platy učitelů by měly růst i v roce 2021. 

Konečná verze rozpočtu však může vypadat jinak. Loni byl například v první verzi návrhu ministerstva financí rozpočet pro rok 2019 se schodkem 50 miliard, stejný schodek měl být i v následujících letech. Nakonec byl však schválen rozpočet se čtyřicetimiliardovým schodkem. 

KSČM, jejíž poslanci pomohli schválit vládě rozpočet pro rok 2019 a tolerují vládní koalici, požadují, aby byl tentokrát schodek o 10 miliard nižší. 

Podle zákona musí vláda návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září. V letních měsících ministři jednají o rozpočtech svých resortů s ministryní financí. Její resort pak zašle návrh vládě.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už na twitteru napsala, že tento návrh rozpočtu je pro ni nepřijatelný. 

Návrh zkritizoval i Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09, kterému se nelíbí klesající podíl investic, byl by však ochoten jednat o podpoře rozpočtu, pokud bude podíl investic minimálně 10 procent. 

Vedle učitelských platů a důchodů návrh rozpočtu počítá s růstem rodičovského příspěvku, výdajů ministerstva obrany či snížení počtu míst v rámci ministerstev o 10 procent.

Celkové příjmy rozpočtu na příští rok jsou 1,558 bilionu korun, což je o 92,8 miliardy korun více než letos. Celkové výdaje by tak dle současného plánu měly činit 1,598 bilionu korun. Započteny jsou peníze z fondů Evropské unie a dalších finančních mechanismů - například takzvaných norských fondů. 

Průměrná penze se má zvýšit o 900 korun na 14 358 korun. Dle odhadů by to mohlo být zhruba o 150 až 180 korun víc, než nyní nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se však v letech 2021 a 2022 zřejmě opakovat nebude. 

Částky na platy ve státní správě a službách mají vyrůst o dvě procenta, učitelské platy se zvednou o 10 procent a neučitelské o sedm procent. Na platy a platby za provedenou práci na ministerstvech, úřadech a v příspěvkových organizacích půjde o 13 miliard více než letos - kolem 220,5 miliardy korun. 

Ve veřejné správě a službách má dle dokumentu přibýt tisíc nových míst. Více lidí se přijme a více míst se obsadí, než kolik jich ubude.

Od ledna by na ministerstvech měla ubýt desetina míst, v dalších resortních úřadech pět procent, v příspěvkových organizacích (knihovny, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy) by to měla být tři procenta. Půlka ušetřených peněz by se využila na odměny. 

Zdroje:
čt24, Twitter.com