Dnes je středa 7. května 2025., Svátek má Stanislav
Počasí dnes 13°C Zataženo

Vláda schválila návrh rámce rozpočtu, ministři ČSSD nehlasovali

24. 6. 2019 – 13:35 | Zpravodajství | šar

Vláda schválila návrh rámce rozpočtu, ministři ČSSD nehlasovali
Ministryně financí Alena Schillerová | zdroj: Profimedia

Vláda v pondělí schválila návrh rámce státního rozpočtu pro rok 2020 a též střednědobý výhled hospodaření státu v letech 2021 a 2022. Pro příští rok i dvě následující léta počítá se schodkem 40 miliard. Ministři ČSSD se zdrželi hlasování. 

Stejně jako letos jsou prioritami v rámci návrhu rozpočtu zvýšení důchodů a učitelských platů. Platy učitelů by měly růst i v roce 2021. 

Konečná verze rozpočtu však může vypadat jinak. Loni byl například v první verzi návrhu ministerstva financí rozpočet pro rok 2019 se schodkem 50 miliard, stejný schodek měl být i v následujících letech. Nakonec byl však schválen rozpočet se čtyřicetimiliardovým schodkem. 

KSČM, jejíž poslanci pomohli schválit vládě rozpočet pro rok 2019 a tolerují vládní koalici, požadují, aby byl tentokrát schodek o 10 miliard nižší. 

Podle zákona musí vláda návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do sněmovny do konce září. V letních měsících ministři jednají o rozpočtech svých resortů s ministryní financí. Její resort pak zašle návrh vládě.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už na twitteru napsala, že tento návrh rozpočtu je pro ni nepřijatelný. 

Návrh zkritizoval i Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09, kterému se nelíbí klesající podíl investic, byl by však ochoten jednat o podpoře rozpočtu, pokud bude podíl investic minimálně 10 procent. 

Vedle učitelských platů a důchodů návrh rozpočtu počítá s růstem rodičovského příspěvku, výdajů ministerstva obrany či snížení počtu míst v rámci ministerstev o 10 procent.

Celkové příjmy rozpočtu na příští rok jsou 1,558 bilionu korun, což je o 92,8 miliardy korun více než letos. Celkové výdaje by tak dle současného plánu měly činit 1,598 bilionu korun. Započteny jsou peníze z fondů Evropské unie a dalších finančních mechanismů - například takzvaných norských fondů. 

Průměrná penze se má zvýšit o 900 korun na 14 358 korun. Dle odhadů by to mohlo být zhruba o 150 až 180 korun víc, než nyní nařizuje zákon. Mimořádné navyšování důchodů se však v letech 2021 a 2022 zřejmě opakovat nebude. 

Částky na platy ve státní správě a službách mají vyrůst o dvě procenta, učitelské platy se zvednou o 10 procent a neučitelské o sedm procent. Na platy a platby za provedenou práci na ministerstvech, úřadech a v příspěvkových organizacích půjde o 13 miliard více než letos - kolem 220,5 miliardy korun. 

Ve veřejné správě a službách má dle dokumentu přibýt tisíc nových míst. Více lidí se přijme a více míst se obsadí, než kolik jich ubude.

Od ledna by na ministerstvech měla ubýt desetina míst, v dalších resortních úřadech pět procent, v příspěvkových organizacích (knihovny, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy) by to měla být tři procenta. Půlka ušetřených peněz by se využila na odměny. 

Předchozí článek

Pro klima mohou politici udělat hodně, ale nedělají nic

Následující článek

Bude očkování živou vakcínou bezpečné? Napoví nové vyšetření krve