Kdo by si to nepamatoval: "Budu řídit stát jako firmu," hlásal Andrej Babiš před vstupem do politiky. A opakoval to před volbami v roce 2017.

"Žádný velký rozdíl v tom nevidím," upozornil v blogu, který dodnes visí na webové stránce ANO. "Stát přece také musí hospodařit s náležitou péčí, musí s prostředky, které získal z daní občanů, tedy s našimi společnými penězi, zacházet s nejvyšší péčí."

Měli jsme na to

Zlatá slova. Škoda jen, že se jimi Babiš jako ministr financí a později předseda vlády pramálo řídil.

Ve vládě sedí s malou pauzou od roku 2013. A právě od té doby rostl počet státních zaměstnanců v Česku tempem, které v tomto století nemá obdobu. Šiky státních zaměstnanců se rozrostly o 45 000, ze 413 000 na 448 000.

Tento trend nemůže Babiš svádět na sociální demokraty, byť jsou marnotratní až hanba. Sám se totiž nežinýroval, na ministerstvu financí za něj přibyly čtyři stovky lidí.

Vláda přitom státním zaměstnancům štědře přidávala. Náklady na jejich platy se mezi roky 2013 a 2018 zvýšily ze 132 miliard na 186 miliard korun. Platy zaměstnanců ve státní sféře dokonce překonaly mzdy v soukromém sektoru, který na erár musí vydělávat.

Louis de Funès jako Harpagon ve filmu Lakomec podle klasické Molièrovy hry. Harpagon, na rozdíl od české vlády, skrblil každou minci | zdroj: Profimedia

Počet volných pracovních pozic mezitím převýšil počet lidí bez práce Zoufalým zaměstnavatelům, kterým vláda odsávala potenciální pracovní sílu, nezbylo, než dovážet ji z ciziny – především z Ukrajiny.

A aby toho nebylo málo, ještě loni v říjnu druhá Babišova vláda nachystala další expanzi eráru. Na letošek nalinkovala další růst počtu státních zaměstnanců i jejich platů. Zákon o státním rozpočtu předpokládá, že výdaje na platy zaměstnanců státu vzrostou proti loňsku o 23,3 miliardy na 209,7 miliardy korun. Počet pracovních míst se má zvýšit o 16 305 na 469 737.

…a už na to nemáme

Teď ale má nastat obrat. Andrej Babiš vyzval k úsporám a správkyně financí Alena Schillerová v únoru navrhla snížit počet státních zaměstnanců o deset procent – s výjimkou policistů, vojáků a učitelů.

Co se stalo? Nic, co by v době přípravy rozpočtu na rok 2019 nebylo známo – německá ekonomika začala zpomalovat. A česká, kterou pohání, na to začala reagovat.

V chystaném rozpočtu na příští rok tak vláda narazila na nedostatek daňových příjmů. Predikce počítá s tím, že proti letošku stát vybere o 13,5 miliardy míň.

Schillerová očekává, že stát propustí nejméně 12 500 zaměstnanců. Taková redukce státní správy má vládě pomoci ušetřit sedm miliard korun ročně a přispět k tomu, aby se schodek státního rozpočtu udržel na plánovaných 40 miliardách.

A ministři skutečně škrtají. Odcházející šéf dopravy Dan Ťok oznámil, že může propustit sedm až deset procent úředníků, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová zrušila Fond dalšího vzdělávání se šesti stovkami zaměstnanců, Lubomír Metnar se chystá civilní sektor ministerstva obrany seříznout o desetinu, Richard Brabec dá na životním prostředí padáka stovce lidí…

Nikdo přitom nezoufá, že tím bude ohrožen chod ministerstva. Znamená to tedy, že se úřady bez těchto lidí obejdou.

Potom se ovšem zmíněné škrty dají brát jako doznání, že vláda Bohuslava Sobotky a obě vlády Babišovy zbytečně utrácely, jinými slovy vyhazovaly miliardy.

Budou to voliči brát jako polehčující okolnost?