(AKTUALIZOVÁNO, 19:04) Summit NATO dnes jednoznačně potvrdil vůli členských států aliance maximálně podpořit Ukrajinu a dát jasně Rusku najevo, že jeho agrese vůči Ukrajině není přijatelná. Po jednání summitu to novinářům řekl premiér Petr Fiala, který se ho on-line zúčastnil společně s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident podle Fialy na jednání mluvil o nutnosti odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT. Podle Fialy musí Česko hledat spojence, aby sankce proti Rusku šly ještě dále než nyní.

Český premiér řekl, že členské státy na summitu vyjádřily odhodlání rozhodným způsobem bránit své území, pokud by bylo jeho bezpečí ohroženo. Na jednání také zazněl rozhodný úmysl posilovat východní křídlo NATO. Česko je podle Fialy připraveno se do takového postupu po aktivaci příslušných plánů NATO zapojit. Připomněl, že vláda dnes schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území.

Premiér řekl, že Zeman podpořil sankce proti Rusku a podpořil jejich zpřísnění včetně odstřižení Ruska od systému SWIFT. „Řada států zdůrazňovala potřebu pokračovat v sankcích, některé zmiňovaly i systém SWIFT, což je důležité. Myslím si, že Česká republika a podobně smýšlející státy musí hledat co nejvíc spojenců pro to, abychom v těch sankcích šli ještě dál,“ dodal.

Od spojenců také podle Fialy zaznívalo jednoznačné přesvědčení, že je potřeba posílit financování obrany především evropských zemí NATO. Připomněl, že česká vláda se zavázala do roku 2025 vydávat na svou obranu dvě procenta HDP.

Podle Fialy se summitu zúčastnily všechny členské státy NATO, zastoupena byla také Evropská unie a přizvány byly Švédsko a Finsko, které prohlubují spolupráci s aliancí. Snahu Finska a Švédska více spolupracovat s NATO Fiala označil za výsledek agresivní imperiální politiky Ruska.

Fiala připomněl, že ČR běžně na summitech NATO zastupuje Zeman. „Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina,“ řekl.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:59) České dráhy dnes večer vypraví z Bohumína dva zvláštní vlaky do města Przemyśl u polsko-ukrajinské hranice. Jsou určeny pro lidi, kteří se potřebují vrátit na Ukrajinu. V sobotu umožní cestu uprchlíkům z Ukrajiny do Česka. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka. Dráhy už dnes avizovaly, že umožní ukrajinským občanům, kteří se budou chtít vrátit do své vlasti, bezplatnou přepravu ve svých vlacích.

České dráhy ve spolupráci s @PKP_SA, @min_dopravy a vypraví dnes večer dva speciální vlaky do polského Przemyslu. Oba vlaky mají humanitární charakter. Vlaky odjedou z Bohumín dnes večer v 19:15 a v 19:30 hod. Kapacita vlaku je přibližně 700 míst k sezení. #StandWithUkraine pic.twitter.com/IYcFSYN5BA

— České dráhy, a.s. (@ceskedrahy_) February 25, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 16:20) Česká armáda může vyslat až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance kamkoli na alianční území. Rozhodla o tom na dnešním mimořádném jednání vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová. Vláda podle ní také schválila možnost, aby se po českém území pohybovaly ozbrojené síly spojeneckých zemí z NATO. Česko jim poskytne například možnost tankovat na letištích. Rozhodnutí vlády souvisí s postupem NATO, které ve čtvrtek aktivovalo své obranné plány.

Černochová na tiskové konferenci také řekla, že od ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise ve čtvrtek obdržela nový seznam ukrajinských požadavků na pomoc Ukrajině. Na jednání krizového štábu ministerstva obrany ho předala svým kolegům, nyní ho resort obrany posuzuje. Ministryně předpokládá, že na příští vládě předloží návrh, jeho podobu neupřesnila.

Podle Černochové ve čtvrtek byly v rámci Severoatlantické rady aktivovány předběžné obranné plány. Na jejich základě dnes vláda schválila vysílání sil velmi rychlé reakce na území členských států NATO. Usnesení vlády podle ní potvrzuje, že české jednotky vyčleněné pro síly velmi rychlé reakce může aliance použít pro nasazení kdekoli na členském území aliance.

Vláda zároveň schválila, aby se v souladu s pravidly NATO, které byly ve čtvrtek aliancí aktivovány, mohly na českém území pohybovat ozbrojené síly NATO. „Může jít například o nějaké letouny, kterým budeme poskytovat letiště, aby na nich mohly natankovat, aby se mohly vyměnit posádky,“ řekla. Odpovídá to podle ní dlouhodobým plánům NATO.

Do sil velmi rychlé reakce Česko vyčleňuje 400 vojáků průzkumné a mechanizované roty z brigády rychlého nasazení a 180 chemických specialistů. Síly velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF) jsou součástí aliančních sil rychlé akce. Tvoří je několik tisíc vojáků pozemních, námořních, vzdušných i speciálních sil. Podle aliančních pravidel musí být připraveny zasáhnout v řádu dnů. Rotace vyčleněných jednotek se mění jednou za rok. O vytvoření VJTF aliance rozhodla na summitu ve Walesu v roce 2014 po ruské anexi Krymu.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:16) Česko zakáže od dnešní půlnoci provoz všech ruských leteckých dopravců na svém území. Omezení se bude týkat linek, které by létaly na tuzemská letiště. Opatření česká vláda přijala v součinnosti s Polskem. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes sdělil, že země uzavře svůj vzdušný prostor letadlům, která patří ruským leteckým společnostem. Varšava tento krok podnikla v souvislosti s krizí na Ukrajině, proti které ve čtvrtek ráno Rusko zahájilo vojenskou operaci.

„Nařídil jsem nechat vypracovat usnesení vlády, na jejímž základě bude polský vzdušný prostor uzavřen pro ruské letecké společnosti,“ napsal Morawiecki na facebooku.

Velká Británie ve čtvrtek s okamžitou platností zakázala přistávat strojům Aeroflotu na svém území. V reakci na to Moskva dnes zakázala britským leteckým společnostem vstup do ruského vzdušného prostoru. Zákaz se vztahuje také na lety nad ruským územím. Ruský vzdušný prostor je přitom důležitý pro letecké spojení mezi Evropou a Asií.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:12) Premiér Petr Fiala informoval, že ministerstvo financí prověří firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání veřejných prostředků.

Ministerstvo financí prověří firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání veřejných prostředků.

Jednotlivá ministerstva připravují analýzu, jaké sankce můžeme na Rusko ještě uvalit.

Vláda též omezí provoz ruských leteckých společností.

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 25, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 16:11) Vláda spustila druhý ze čtyř stupňů připraveného plánu pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Počítá v tuto chvíli se zajištěním 5000 lidí. Na podporu a zabezpečení by podle odhadů mohlo být potřeba 1,5 miliardy korun. Kabinet s uvolněním peněz souhlasil. Ministerstvo vnitra připravilo čtyřstupňový plán podle intenzity pomoci a počtu příchozích. Zatím bylo Česko v nejmírnějším zeleném stupni. Dnes se posunulo do oranžové úrovně.

„Spouštíme takzvaný oranžový stupeň na stupnici připravenosti na uprchlickou vlnu do ČR. Požádali jsme samozřejmě rozhodnutím vlády o finanční prostředky. Tento program odhadujeme asi na 1,5 miliardy korun. Na vládě existuje shoda o tom, že budou uvolněny,“ uvedl Rakušan. Peníze se využijí na zajištění ubytování, stravy, hygienických prostředků, asistenci, kapesné či dopravu uprchlíků. „V oranžovém stupni se jedná o primární pomoc, nejedná se o nějaké komplexnější začleňování nebo zařizování školní docházky, jedná se o prvotní pomoc v nouzi,“ upřesnil ministr.

(15:03, původní zpráva) Vláda schválila poskytnutí 300 milionů korun na naléhavou humanitární pomoc pro Ukrajince, kteří musí kvůli ruskému vojenskému vpádu do země opustit své domovy. Novinářům to po dnešním zasedání vlády řekl premiér Petr Fiala. Kabinet podle něj mimo jiné pověřil ministra průmyslu, aby Česko poskytlo Ukrajině pohonné hmoty, o které žádá NATO. Česko je Ukrajině v příštích týdnech schopné dodat i krev a krevní plazmu, doplnil Fiala.

Fiala řekl, že Česko vzhledem ke své historické zkušenosti s Ruskou agresí chce udělat ještě další opatření nad rámec sankcí schválených v rámci Evropské unie.

„Je potřeba se jasně postavit ruské agresi takovými kroky, které Rusko pocítí. Je třeba podporovat Ukrajinu, jak jen je to možné,“ uvedl předseda vlády.

Ministerstvo financí podle Fialy předloží návrh, aby poskytování darů na Ukrajinu podléhalo stejnému režimu jako v rámci Evropské unie. „Jsme schopni také dodat krev i krevní plazmu v následujících týdnech a dodávat ji v řádu stovek jednotek týdně,“ uvedl. Česko čeká na sdělení ukrajinské strany, kolik jednotek krve a krevní plazmy potřebuje. Transport připraví ve spolupráci se sousedními státy ministerstvo zdravotnictví.

Ministerstvo financí podle Fialy také prověří firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání veřejných prostředků v ČR. „Urychlíme proces vystoupení z dvou postsovětských bank a také vyzveme ostatní členy ze zemí EU, aby postupovali stejně,“ řekl Fiala.

Ministerstva zpracovávají analýzy, jaké další sankce může Česko samo za sebe na Rusko a tamní firmy uvalit. Fiala zadal rovněž „provedení revize pobytových oprávnění ruských občanů v ČR v souvislosti se sankcemi.“

Víza pro Rusy jen v humanitárních případech

Vláda na dnešním mimořádném jednání rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Po zasedání kabinetu to na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala. Bude to doporučovat dalším zemím. Krok vláda avizovala po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu, je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu. Platné je rozhodnutí ode dneška.

Fiala připomněl, že Česko už odvolalo souhlas s provozem generálních konzulátů Ruska v Karlových Varech a Brně. Zároveň pozastavuje provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Uvedl také, že po kauze výbuchů v muničním skladu Vrbětice Česko už loni snížilo působení ruských zpravodajských služeb v zemi a diplomatické vztahy s Ruskem omezilo na minimum.

Přesto nyní omezilo diplomatické styky na rámec toho, co připravila Evropská unie. „Jdeme v těchto věcech dál, jdeme evropským zemím příkladem, mohou se k nám přidat,“ uvedl s odkazem na československou zkušenost s vpádem sovětských vojsk.

Fiala dnes avizoval revizi pobytových víz vydaných Rusům žijícím v Česku, a to v souvislosti se sankcemi, které Evropská unie zavádí kvůli napadení Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana půjde o bezpečnostní screening tak, aby bylo jisté, že v Česku nejsou rizikové osoby. Omezení vydávání víz se podle něj nebude týkat studentů z Ukrajiny.