Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 12°C Polojasno

Aktualizováno: Rusko zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Zelenskyj podepsal dekret o všeobecné mobilizaci

Aktualizováno: Rusko zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Zelenskyj podepsal dekret o všeobecné mobilizaci
Německý demonstrant ukazuje snímky pořízené po začátku ruské invaze na Ukrajině | zdroj: Profimedia

Ruská armáda ráno zahájila letecký i pozemní útok na sousední Ukrajinu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba označil ruskou operaci za plnohodnotnou invazi a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil na Ukrajině válečný stav. Úřady hlásí na mnoha místech včetně Kyjeva, Charkova a dalších velkých měst raketové útoky.

(AKTUALIZOVÁNO, 23:38) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli ruské invazi na Ukrajinu podepsal dekret vyhlašující všeobecnou mobilizaci, informuje Interfax-Ukrajina. Mobilizace se podle ní „bude realizovat 90 dnů počínaje dnem nabytí účinnosti výnosu“.

(AKTUALIZOVÁNO, 21:20) Ukrajinsky velvyslanec Perebyjnis v rozhovoru na ČT24 zmínil, že se očekává noční útok na Kyjev.

(AKTUALIZOVÁNO, 18:05) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina tvrdí, že se podařilo zastavit ruské útoky a že nastala pauza v bojích. Zároveň nařídil zničit ruský výsadek na kyjevském předměstí Hostomel, kde se nachází důležité letiště. Zelenskyj podle agentury AFP připustil, že Rusové dobyli toto letiště asi 40 kilometrů od hlavního města.

Prezidentova vyjádření následovala po zprávě ukrajinské Národní gardy, že vojáci bránící letiště sestřelili tři ze 34 nepřátelských vrtulníků útočících na Hostomel a že ruský výsadek na místním letišti je pod dělostřeleckou palbou. „Výsadek je obklíčen. Dal jsem rozkaz jej zničit,“ řekl podle Interfaxu Zelenskyj ve videoposelství.

Ukrajinské síly podle prezidenta úspěšně kladou odpor nepříteli útočícímu v Donbasu na východě země. Zelenskyj nicméně připustil, že nejkomplikovanější situace se vytvořila na jihu Ukrajiny, kde pokračují úporné boje na předměstích přístavu Cherson u ústí Dněpru do Černého moře. Ukrajinští vojáci jsou tam pod tlakem ruských sil z anektovaného Krymu, pokoušejících se postoupit k Melitopolu v Záporožské oblasti. Na severu se podle prezidenta podařilo postup nepřítele zpomalit.

Na webu deníku Ukrajinska pravda se již objevilo tvrzení, že ruské tanky jsou v ulicích Melitopolu.

„Ano, jsou ztráty, ano, podařilo se zajmout Rusy. Některé - ty, co se vzdali - ošetřili naši lékaři. Zničili jsme mnoho letecké a obrněné techniky,“ prohlásil Zelenskyj. Tyto informace nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

V Kyjevě byl vyhlášen zákaz nočního vycházení.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:55) Ruští vojáci se pokouší obsadit černobylskou jadernou elektrárnu a ukrajinští vojáci zde obětují své životy, aby se neopakovala tragédie z roku 1986. Uvedl to dnes na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na tehdejší explozi jednoho z jaderných bloků.

„Jde o vyhlášení války celé Evropě,“ napsal Zelenskyj. Elektrárna ležící asi 100 kilometrů od Kyjeva je odstavená, ale v místě se podle ukrajinských představitelů nalézá úložiště jaderného odpadu. V případě zásahu by se radioaktivní prach mohl dostat i dále do Evropy.

O vstupu ruských vojsk z Běloruska do černobylské zóny informoval podle agentury Interfax-Ukrajina poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko, podle kterého příslušníci národní gardy, střežící úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů, kladou úporný odpor ruským jednotkám.

„Pokud v důsledku dělostřelecké palby nepřítele bude úložiště jaderných odpadů zničeno, pak radioaktivní prach může pokrýt území Ukrajiny, Běloruska a zemí Evropské unie!“ varoval Heraščenko.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:24) Ruská invaze Ukrajiny je největším výpadem jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Boje nyní podle ukrajinských představitelů zuří téměř podél celé hranice s Ruskem a Běloruskem.

Ukrajinská vláda informovala o prvních desítkách obětí, jejich přesné počty jsou však zatím nejasné. Západní země kroky Moskvy odsuzují a vyzývají Rusko k ukončení vojenské akce.

Ruská vojska podle ukrajinské pohraniční stráže zaútočila z území Ruska, Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Boje podle Ukrajiny probíhají i v oblasti Donbasu, kde se však zatím ruským a separatistickým jednotkám nepodařilo prolomit ukrajinskou obrannou linii. Země čelí rovněž četným raketovým útokům, které směřují převážně na ukrajinská vojenská zařízení. Agentura Reuters informovala s odvoláním na ukrajinské úřady také o ostřelování ve Lvovské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny.

Boje se vedou rovněž o kontrolu důležitého letiště Hostomel u Kyjeva. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře hrozí nebezpečí ruského výsadku ve vládní čtvrti v centru metropole s cílem zajmout vedení země. Na sociálních sítích se objevily zprávy o údajně probíhající evakuaci poslanců.

Kancelář ukrajinského prezidenta dnes oznámila, že si ruské útoky vyžádaly již nejméně 40 mrtvých ukrajinských vojáků. Ukrajinské ministerstvo vnitra už dříve informovalo o stovkách obětí ruského útoku z řad civilistů i vojáků, počty mrtvých nebo raněných nebyly zřejmé. Nedaleko metropole se dnes zřítilo ukrajinské vojenské letadlo se 14 lidmi na palubě a pět osob zahynulo, oznámil úřad pro řešení mimořádných situací.

Ruské ministerstvo obrany prohlašuje, že nepodniká žádné raketové, letecké ani dělostřelecké údery proti ukrajinským městům, podle médií a svědectví lidí na místě se ale v řadě ukrajinských měst se ozývaly výbuchy či palba. V Charkovské oblasti podle ukrajinských úřadů zemřel při ostřelování bytového domu chlapec.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko odmítl, že by se invaze na Ukrajinu účastnili běloruští vojáci, dodal však, že se běloruská armáda může do útoku zapojit, kdyby bylo třeba. Z eskalace situace přitom obvinil Ukrajinu. Nabídl rovněž zprostředkování přímých jednání mezi Kyjevem a Moskvou v Minsku.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:58) Možný odhad oblastí Ukrajiny, které obsadilo Rusko od začátku invaze:

(AKTUALIZOVÁNO, 15:56) Hrozí nebezpečí ruského výsadku v centru Kyjeva, uvedl poradce šéfa prezidentské kanceláře Podoljak. Cílem má být zajmout vedení země.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:53) U Charkova hoří ruské tanky.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:50) Bojuje se v oblasti měst Ščasťa a Stanycja Luhanska.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:46) Probíhá velká letecká operace na mezinárodním letišti Antonov. Ministerstvo vnitra tvrdí, že Rusko převzalo kontrolu.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:44) Čínský diplomat Wang I řekl, že chápe obavy Ruska, co se týče bezpečnostních otázek.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:41) Na ukrajinsko-slovenské hranici se tvoří kolony.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:20) Ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu nenapadl jen bratrský národ, ale ohrozil bezpečnost Evropy. V prohlášení po mimořádném zasedání bezpečnostního kabinetu to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Po Moskvě žádá, aby okamžitě zastavila krveprolití. Ujistil také členy Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě, že se mohou spolehnout na plnou podporu Německa.

„Je to temný den pro Evropu,“ řekl Scholz, který napadení Ukrajiny označil jako Putinovu válku. Putin podle Scholze neospravedlnitelně porušil suverenitu ukrajinských hranic, sankce proto budou tvrdé, aby ruské vedení pocítilo, jak hořká je cena za vojenský útok. „Putin touto svou válkou udělal obrovskou chybu,“ řekl.

„Putin musí okamžitě zastavit boje a stáhnout vojáky z Ukrajiny,“ prohlásil německý kancléř. Poznamenal, že o situaci na Ukrajině bude dnes jednat s představiteli skupiny rozvinutých ekonomik G7, které nyní Německo předsedá. Scholz se rovněž zúčastní dnešního mimořádného summitu Evropské unie. Německému národu kancléř oznámil, že na neděli svolal mimořádné zasedání Spolkového sněmu, na kterém chce poslance o vývoji krize informovat.

Scholz řekl, že dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterému vyjádřil solidaritu. Uvedl také, že Německo plně chápe obavy východních členů NATO, kteří se ale mohou zcela spolehnout na německé závazky.

(AKTUALIZOVÁNO, 10:50) Útoky ruské armády se objevují po celé Ukrajině.

(AKTUALIZOVÁNO, 10:40) Ukrajinské obranné síly brání zemi před ruskou invazí. „Ozbrojené síly Ukrajiny pevně drží obranu státu. Na Černihivsku se soupeře podařilo zastavit,“ píše se na oficiální facebookové stránce.

(AKTUALIZOVÁNO, 10:32) Mnohá místa na Ukrajině jsou ostřelovaná, třeba civilní letiště Ivano-Frankivsk.

(AKTUALIZOVÁNO, 9:09) Na uživatelská data a firemní sítě na Ukrajině zaútočil ve středu odpoledne nový škodlivý kód HermeticWiper. Virus, který maže pevné disky, byl instalovaný na stovkách zařízeních v zemi. Uvedla to bezpečnostní firma Eset. Firma zatím nesdělila, kdo za útoky stojí. Dnes ráno začal vojenský útok Ruska na Ukrajinu.

„První vzorky jsme zachytili ve středu 23. února v 16:52 hodin místního času. Z analýzy malwaru vyplynulo, že vzniknul již 28. prosince, z čehož lze vyvodit, že útok byl připravován poslední dva měsíce,“ uvedl analytik Esetu Michal Cebák.

Škodlivý kód zneužívá legitimní ovladače softwaru EaseUS Partition Master, který slouží ke správě pevných disků, a jeho záměrem je poškodit data uživatele či organizace. Jako poslední krok program restartuje počítač, avšak operační systém posléze již nelze spustit.

V jedné z organizací, která byla cílem útoku, byl wiper nasazený prostřednictvím výchozího Group Policy Management, což znamená, že útočníci převzali kontrolu nad serverem Active Directory, který zajišťuje v počítačové síti autentizaci a autorizaci uživatelů, počítačů i další služby.

(původní zpráva, 7:47) Poté, co ruský prezident Vladimir Putin v televizním vystoupení oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu, svědci z řady měst po celé Ukrajině začali hlásit silné výbuchy nebo zvuky znějící jako dělostřelecká palba.

Ukrajinská pohraniční stráž uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z anektovaného poloostrova Krym. Kroky Moskvy odsoudili západní lídři a slíbili tvrdé sankce vůči Moskvě. Na dnešek se chystají jednání o dalším postupu Západu.

putin Ruský prezident Vladimir Putin | zdroj: Profimedia

„Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky,“ prohlásil nad ránem Putin v televizním projevu při oznamování svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Mluvil přitom o hrozbách, které podle něj přicházejí z Ukrajiny. Cílem vojenské operace Ruska je ochrana lidských životů, tvrdil ruský prezident. Moskva podle něj nemá v plánu okupaci ukrajinských území, ale nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Varoval také svět, aby do ruské akce nezasahoval.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba nedlouho poté řekl, že Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj krátce nato vyhlásil na Ukrajině válečný stav, který záhy schválil tamní parlament. Ukrajina uzavřela celý svůj vzdušný prostor pro civilní lety.

V řadě ukrajinských měst poté svědci z místa hlásili silné výbuchy nebo zvuky znějící jako dělostřelecká palba. Exploze byly dnes ráno vedle hlavního města Kyjeva hlášeny z Oděsy, Berďansku a Mariupolu na jihovýchodě země a Charkova a Kramatorska na východě. Ukrajinské úřady informovaly také o ostřelování ve Lvovské oblasti, která se nachází na samém západě Ukrajiny.

Ukrajinský prezident ve videoprohlášení vyzval obyvatele, aby se zdržovali doma a nepropadali panice. „Bez paniky, jsme silní, jsme připraveni na všechno, zvítězíme,“ citovala jej Unian, přesto se už ráno na výjezdech z Kyjeva tvořily dopravní zácpy, jak lidé město začali opouštět.

Ukrajinská pohraniční stráž uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska. Ohlásila útoky na pohraniční hlídky a kontrolní stanoviště s využitím dělostřelectva i těžké vojenské techniky. Zatím není zcela jasné, zda se k útoku připojily rovněž běloruské jednotky. Útok se podle ukrajinské ochrany hranic odehrává také z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.

profimedia-0664575956 Kouř nad vojenským letištěm v Čuhujivu nedaleko Charkova | zdroj: Profimedia

Ukrajinská armáda oznámila, že sestřelila v Luhanské oblasti na východě země pět ruských letadel a jednu helikoptéru. Rusko záhy sdělení popřelo a uvedlo, že zlikvidovalo infrastrukturu na ukrajinských leteckých základnách a narušilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Informace nyní nelze nezávisle ověřit.

Putin svůj záměr zaútočit na Ukrajinu oznámil v době, kdy se na mimořádném jednání sešla Rada bezpečnosti OSN, kde ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja akci hájil jako „vojenskou operaci“, která míří na „vojenskou juntu“ v Kyjevě a nikoliv na obyvatele Ukrajiny.

Krok Moskvy okamžitě vyvolal ostré reakce světových lídrů. Prezident USA Joe Biden řekl, že odpovědnost za budoucí oběti na životech a lidské utrpení leží nyní pouze na Rusku. Pár hodin po invazi hovořil se Zelenským a dnes oznámí další sankce vůči Rusku. USA chtějí rovněž dnes předložit do Rady bezpečnosti OSN návrh odsuzující rezoluce.

Britský premiér Boris Johnson v prohlášení uvedl, že si Putin zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce. Německý kancléř Olaf Scholz označil kroky Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzval Moskvu, aby okamžitě zastavila svoje vojenské operace. Francie slíbila, že bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení. Ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či třeba kanadský premiér Justin Trudeau.

Za naprosto neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu označil ruský výpad český premiér Petr Fiala, na dnešních 11:00 svolal mimořádné jednání bezpečnostní rady státu. Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský útok nazval barbarským aktem agrese a porušením mezinárodního práva.

Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dnes k situaci sejdou na mimořádném summitu v Bruselu, kde zřejmě schválí další sankce proti Rusku. Evropská komise a unijní diplomacie pracuje na seznamu postihů společně se Spojenými státy a dalšími spojenci, podle lídrů EU budou mít pro Rusko „masivní a vážné následky“.

Týdny trvající krize kolem Ukrajiny tento týden eskalovala poté, co Putin uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a podepsal s nimi smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci. Lídři těchto území ho ve středu požádali, aby jim pomohl „odrazit agresi“ ze strany ukrajinské armády. 

Zdroje: