(AKTUALIZOVÁNO, 22:26) Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jako další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie.

(AKTUALIZOVÁNO, 20:06) Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení majetku Putina a Lavrova, cesty do EU jim však v zájmu možného diplomatického vyřešení konfliktu nezakázali.

„Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu,“ řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.

Schválené sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 % ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve vysílání ruské televize podle agentury TASS prohlásila, že Moskva na unijní sankce proti Putinovi a Lavrovovi odpoví. „Na sankce odpovíme tak, jako jsme odpovídali pokaždé. Vše ostatní uděláme tak, jak nám to vyhovuje. Už nepovažujeme na nutné nějak se ospravedlňovat či skládat účty,“ poznamenala mluvčí, která se sama ocitla již v prvním balíku sankcí schváleném ve středu.

(AKTUALIZOVÁNO, 18:32) Státy Evropské unie dnes schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Po jednání unijních ministrů zahraničí to uvedl lotyšský ministr Edgars Rinkévičs. EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku.

EU Foreign Affairs Council has adopted the 2nd sanctions package, asset freeze includes President of Russia and its Foreign Minister. We will prepare the 3d package #StandWithUkraine

— Edgars Rinkēvičs (@edgarsrinkevics) February 25, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 17:15) Německý ministr financí Christian Lindner řekl, že Německo je otevřené odříznout Rusko od systému SWIFT, ale potřebuje znát všechny následky takového kroku.

German Finance Minister Christian Lindner said Germany is "open" to cutting Russia off Swift. but we have to know all the implications. "You have to know what you're doing."

— Thomas Escritt (@tomescritt) February 25, 2022

(12:13, původní zpráva) Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nočním summitu schválili soubor tvrdých sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy.

Kancléř Olaf Scholz bez upřesnění novinářům řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň, jak televize CNN označila vyřazení ze sítě SWIFT, chce nechat na jinou situaci.

Scholz ve čtvrtek před zahájením summitu řekl, že unie přijme sankce, které si už proti Rusku připravila, protože i když se Moskvu snažila udržet u jednacího stolu, nebyla naivní. Zmínil, že se tak stane podle principu jednotnosti a rozhodnosti. „Vše další je potřeba nechat pro situaci, kdy bude nutné učinit ještě další věci,“ řekl kancléř. Už ale neupřesnil, jak by taková situace mohla vypadat.

Mediální skupina RND uvedla, že berlínské vládní kruhy chtějí prověřit, jak velké by byly škody, které by si Západ vyloučením Ruska ze SWIFT způsobil. O možných obrovských dopadech takového kroku na Evropu a další západní státy hovořil také americký prezident Joe Biden, který toto opatření prozatím rovněž nepodpořil.

Televize CNN uvedla, že proti použití ekonomické nukleární bomby se nestavělo jen Německo, ale také Maďarsko, Itálie a Kypr. Agentura Reuters k tomuto výčtu přiřadila i Francii.

Německý ministr financí Christian Lindner nicméně nevylučuje pozdější vyčlenění Ruska ze systému SWIFT. „Na stole jsou všechny možnosti,“ řekl ve čtvrtek večer v diskusním pořadu televize ARD. Uvedl, že pokud si to bude euroatlantické společenství přát, je vyřazení Ruska ze SWIFT otevřen. „Hrozí ale vysoké nebezpečí, že by Německo nemohlo být zásobováno ruským plynem a surovinami,“ řekl. Dodal, že i tak nově přijaté sankce mimořádně zkomplikují dovoz a vývoz s Ruskem.

Německo a ruský plyn

V pořadu ARD Lindner označil německou energetickou závislost na Rusku jako slabinu a řekl, že ve střednědobém horizontu je potřeba tuto závislost snížit. Stejně chce postupovat i německý ministr hospodářství Robert Habeck, který chce urychlit budování obnovitelných zdrojů energie.

„Má to nejen ekologické důvody, ale také důvody strategické a bezpečnostně politické,“ řekl ve čtvrtečním projevu. V něm ujistil, že Německo je pro tuto zimní sezonu zabezpečeno proti možným výpadkům dodávek plynu a ropy z Ruska a že se už připravuje na zimu nadcházející.

Habeck uvedl, že Německo spoléhá na ruskou ropu z 35 procent svých potřeb, na ruský plyn pak z 55 procent. Nevyloučil, že sankce povedou k dalšímu růstu cen energií, i když Západ může využívat ke zmírnění dopadů stávající zásoby i alternativní dodávky. „Ale v situaci, kdy hrozí válka, má svoboda svou cenu, kterou bychom měli být připraveni zaplatit,“ dodal Habeck.

Zatímco Evropská unie o nových sankcích hovoří jako o bezprecedentních, které dají Rusku zakusit vysokou cenu za útok na Ukrajinu, tak Kyjev očividně čekal tvrdší přístup. Sankce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal ještě před ruským útokem. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk dnes televizi Bild TV řekl, že přístup německé vlády Ukrajině nepomáhá.

„Z Berlína nemáme žádné dobré zprávy, jak nám pomoci,“ řekl Melnyk. Výslovně při tom zmínil nevyloučení Ruska ze systému SWIFT. Velvyslanec dlouhodobě poukazuje také na neochotu Německa dodávat Ukrajině zbraně, což Berlín vysvětluje svou odlišnou odpovědností po druhé světové válce, kterou nacistické Německo rozpoutalo. Podle Melnyka se zdá, že Německo považuje Ukrajinu za ztracenou. „Na odepsání Ukrajiny je ale ještě příliš brzy,“ dodal.