V úterý Šimáčková Laurenčíková ČTK řekla, že jejím úkolem má být vedení strategické skupiny, koordinace resortů a posilování spolupráce s Asociací krajů, Svazem měst a obcí ČR, nevládním sektorem tak, aby proces adaptace a integrace napříč regiony byl kvalitní a běžel jednotně. Skupina podle Rakušana naváže na práci dosavadní meziresortní skupiny a expertů a vypracuje strategický plán, který předloží parlamentu.

Ke zvládnutí přílivu běženců vláda loni začátkem března vyhlásila nouzový stav, postup řídil Ústřední krizový štáb. Později začala o řešení a opatřeních jednat strategická skupina, kterou tvoří zástupci ministerstev i dalších institucí. Podle Rakušana bude krizový štáb v práci pokračovat, není ale třeba krizové řízení. Zaměřit se je po roce třeba víc na adaptaci uprchlíků. „Nejsme v aktuální krizi, v situaci krizového řízení, kdybychom řešili nápor desítek tisíc přicházejících lidí,“ uvedl Rakušan s tím, že krizový štáb zůstává ve „stand-by režimu“, přičemž na práci strategické skupiny se již nebudou účastnit některá ministerstva.

Podle Šimáčkové Laurenčíkové se skupina zaměří na bydlení, vzdělávání, práci i podmínky zranitelných skupin, tedy postižených, vážně nemocných či seniorů. Řeší třeba podporu k postupnému přesunu uprchlíků z ubytovacích zařízení do běžného bydlení.Věnovat by se měla také nastavení programů pro děti a mladé. Podle nedávného průzkumu agentury PAQ Research do základních škol v ČR nechodí asi desetina ukrajinských chlapců a děvčat.

Podle průzkumů je nedostatečná třeba výuka češtiny pro dospělé. Chybí i podpora při hledání práce a bydlení. Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty poukazuje také na nejednotný přístup škol k ukrajinským žákům či na nedostatek ukrajinských školních asistentů.

Šimáčkovou Laurenčíkovou kabinet jmenoval zmocněnkyní pro lidská práva loni v první polovině května. O deset dnů později se mimo jiné zapojila do řešení situace kolem romských uprchlíků z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží. Jednání o uprchlících se pravidelně účastní. Letos se stala třetí politickou náměstkyní ministra pro evropské záležitosti.

Výdaje státu spojené s uprchlíky z Ukrajiny byly do konce ledna 28,5 miliardy korun

Výdaje státu a samospráv spojené s příchodem uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí dosáhly do konce ledna 28,5 miliardy korun. Z toho šlo 20,6 miliardy ze státního rozpočtu, uvedlo dnes na twitteru ministerstvo financí. Výdaje na pomoc uprchlíkům jsou nižší, než se na počátku uprchlické vlny očekávalo. Ministerstvo financí původně předpokládalo, že do konce loňského roku budou náklady pro státní rozpočet 25 miliard korun.

Výdaje státního rozpočtu a samospráv na uprchlickou krizi činily ke konci ledna 28,5 mld. Kč. Číslo zatím neobsahuje výdaje samospráv za leden v odhadované výši desítek milionů korun. Z celkových 28,5 mld. Kč činí výdaje státního rozpočtu 20,6 mld. Kč⤵️

— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) February 15, 2023

Největší část výdajů, 9,7 miliardy korun, šla na sociální dávky pro uprchlíky. Výdaje na zajištění zdravotní péče dosáhly 4,9 miliardy korun, podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), u níž je registrována většina Ukrajinců, ale uprchlíci čerpají zdravotní péči v průměru méně než stejně staří Češi. Výdaje spojené s ubytováním uprchlíků byly 4,5 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve upozornil, že výdaje spojené s ubytováním jsou nejčastěji propláceny českým občanům a firmám.

Týdenní a celkové statistiky udělených dočasných ochran ⬇️ pic.twitter.com/Y1Hqj30ush

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) February 13, 2023

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni 24. února vydal český stát podle aktuálních údajů ministerstva vnitra zhruba 488 000 dočasných víz pro uprchlíky. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Podle dřívějšího vyjádření ministra Rakušana se jich zhruba pětina vrátila zpět do vlasti.