Dnes je středa 8. února 2023., Svátek má Milada
Počasí dnes -8°C Skoro jasno

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny byl jmenován Tomáš Kopečný

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny byl jmenován Tomáš Kopečný
Tomáš Kopečný | zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny dnes kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) jmenoval bývalého náměstka na ministerstvu obrany Tomáše Kopečného. Novinářům to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který návrh předložil.

Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout.

Nový zmocněnec bude podle Lipavského koordinovat českou humanitární, rekonstrukční, obrannou či hospodářskou pomoc Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko. Kopečný má v tomto ohledu propojit jednotlivé resorty a hovořit za Česko navenek při domlouvání mechanismů mezinárodní spolupráce.

Zřízení pozice je podle Lipavského logickou reakcí vlády na vývoj bezpečnostní a mezinárodní situace. „Protože máme celou škálu aktivit - ať už vládních, podnikatelských nebo nevládních subjektů, tak jsme přikročili k tomuto kroku, abychom byli dostatečně efektivní a akceschopní z hlediska koordinace,“ dodal šéf diplomacie.

Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) už nyní jednotlivé resorty dělají řadu aktivit, poskytují pomoc a zároveň další plánují a připravují. Nevládní organizace a firemní sektor také vyvíjí své aktivity. Uvedl, že například ministerstvo životního prostředí už se zapojilo do sanačních prací. Také podle místopředsedy vlády Ivana Bartoše (Piráti) Česko posílá materiální, humanitární či vojenskou pomoc, zároveň už se na některých osvobozených místech prakticky začíná s obnovou.

Česko se chce podle tiskové zprávy úřadu vlády zaměřit zejména na obnovu Dněpropetrovské oblasti. Nový zmocněnec bude také předsedat české části stálé pracovní skupiny pro rekonstrukci Ukrajiny, která bude zřízena v česko-ukrajinské Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci.

Kopečný mimo jiné stál u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kopečný přišel na ministerstvo obrany v květnu 2013 z neziskového sektoru. Profiloval se jako expert na obrannou průmyslovou spolupráci. Pomohl také vytvořit systém spolupráce se zahraničím, vyvrcholením této snahy bylo založení Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která zajišťuje vládní podporu českým firmám působícím v obranném a bezpečnostním průmyslu při prodeji vojenského materiálu na mezivládní úrovni.

Vláda v říjnu schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dá půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované loni a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země.

Kopečný: České firmy mohou Ukrajině pomoci v energetice, dopravě či obraně

České firmy mohou Ukrajině pomoci například v energetice, dopravě, obranném průmyslu nebo se zdravotnickými technologiemi, řekl dnes ČTK Kopečný. Hlavním cílem je podle něj propojit všechny už fungující složky státu, ale také nevládního sektoru a dalších organizací tak, aby Česko bylo účastno při pomoci Ukrajině co nejvíce a aby bylo schopné prosadit se svými technologiemi a firmami.

„Rekonstrukce se bude týkat v podstatě všech průmyslových a ekonomických sektorů, protože ta destrukce je v mnoha místech Ukrajiny absolutní. Často nezbývá z normálního lidského života vůbec nic,“ uvedl Kopečný. Česko by se mělo podle něj soustředit na energetiku, dopravu, dodávky vojenského materiálu, ale také na výstavbu mobilního ubytování nebo náhradních škol či školek.

Zmínil i zdravotnické technologie, letecký a stavební průmysl. Česko by se ale mohlo zapojit také do dekontaminace a odminování některých oblastí.

Zřízení pozice zmocněnce vychází podle Kopečného z toho, že velké diskuse nejen západního světa, ale i dalších aktérů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea či Tchaj-wan, zahrnují to, že je potřeba rekonstruovat zničené firmy, energetické rozvodny či další zařízení okamžitě.

Obzvláště urgentní je podle bývalého náměstka pomoc nyní v zimě. Rusko v posledních měsících stále více cílilo na energetickou infrastrukturu, aby Ukrajinu uvrhlo do stavu bez světla a tepla a demoralizovalo tamní občany.

Kopečný chce úzce spolupracovat mimo jiné s Tomášem Pojarem, tedy s poradcem pro národní bezpečnost, a bude se snažit o koordinaci pomoci všech resortů. „Je spousta aktérů, kteří pomáhají a do Ukrajiny dováží to, co je potřeba, i v dalších složkách státu, ale také mimo něj,“ poznamenal.

Vláda schválila prodloužení daňových úlev za dary pro Ukrajinu

Vláda dnes také schválila prodloužení daňových úlev za dary poskytnuté na pomoc Ukrajině i na letošní rok. Původně měly platit pouze loni. Uvolnila také 6,96 miliardy korun z rozpočtové rezervy na proplácení náhrad na ubytování uprchlíků před válkou. Vyplývá to ze závěrů jednání kabinetu zveřejněných na internetových stránkách vlády.

Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude stejně jako loni možné odečíst z daňového základu. Navíc bude možné i v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 procent základu daně z příjmů.

Ministerstvo financí prodloužení daňových úlev zdůvodnilo pokračováním ruské agrese na Ukrajině a pokračující pomocí českých občanů i firem. „Cílem přijatých změn byla daňová podpora dobročinné aktivity poplatníků směřující k pomoci státu Ukrajina a jeho obyvatelům v probíhajícím válečném konfliktu s Ruskou federací,“ uvedlo ministerstvo.

Kabinet současně schválil i uvolnění peněz z rozpočtové rezervy na náhrady za ubytování ukrajinských uprchlíků. Ministerstvo financí odhaduje, že po zvýšení paušálního příspěvku v letošním roce bude letos na tyto účely potřeba 580 milionů korun měsíčně.

Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru, konflikt stále pokračuje. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra přišlo do Česka od začátku ruské agrese přes 476 000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Podle dnešního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je jich aktuálně kolem 300 000 a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje.

Zdroje: