V další novele zákona „lex Ukrajina“ to navrhuje ministerstvo práce. Podle něj by změny měly platit od dubna. Některé resorty, kraje či zaměstnavatelé s navrženou úpravou nesouhlasí, žádají přepracování. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se mohli uprchlíci ze zařízení přesouvat. Varují před zhoršením situace běženců a před obchodem s chudobou. Podle mluvčí ministerstva práce Evy Davidové se nastavení v návrhu normy ale ještě upraví a ministři se už dohodli, že se ochranná lhůta 150 dnů prodlouží.

Podle podkladů k novele v nouzovém ubytování bydlí zhruba 70 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Ubytovací kapacitu zajišťují kraje. Tvoří ji ubytovny, hotely, penziony i byty firem či organizací. Na osobu a noc v krajských či obecních zařízeních stát posílá 300 korun, ostatním provozovatelům pak 350 korun.

Podle návrhu by uprchlíci v nouzovém ubytování mohli být bezplatně nejvýš 150 dnů. „Cizinec bude mít možnost dohodnout se s provozovatelem ubytování na ceně, za kterou bude moci nadále v objektu zůstat, případně si bude muset najít jiné bydlení,“ uvedlo v podkladech k novele ministerstvo práce. Cílem je podle něj uvolnit místa pro další potřebné a motivovat uprchlíky, aby pracovali. Za rodiče a jejich malé děti do čtyř let, lidi nad 65 let a invalidy by stát paušál dál hradil.

„Došlo k významnému posunu a dohodě na úrovni ministrů, že se ochranná lhůta po 150 dnech v nouzovém ubytování prodlouží. Fakticky však skončí hrazené ubytování ze strany státu. Ukončení hrazení ubytování se netýká zranitelných osob, které mohou v nouzovém bydlení nadále zůstat,“ sdělila mlluvčí. Podle ní není vyloučeno, že se výčet zranitelných osob ještě rozšíří.

Státní příspěvek by dostala podle dosavadního návrhu jen zařízení, která by byla zapsaná v informačním systému nouzového ubytování. Provozovatelé by museli údaje o volných místech každé tři dny aktualizovat. Za vyčerpání maximální hrazené lhůty 150 dní by se považovalo i odmítnutí nabídnutého ubytování či jeho opuštění na víc než pět dnů. Rozložení ubytovacích kapacit po republice i paušální částky by měla stanovit vláda v nařízení.

Nová dávka

Podporu na bydlení v bytech by dál vyplácely úřady práce. Lidé, kteří bezplatně ubytovávají příchozí s vízem k ochraně u sebe doma, by dál mohli pobírat solidární příspěvek. Na samostatné bydlení v bytě by se podle návrhu začala poskytovat nová dávka. Tento příplatek by dostávali nejen soukromí pronajímatelé, ale i firmy či organizace. Výše podpor by vláda stanovila v nařízení.

Některá ministerstva, část krajů, ombudsman či organizace zaměstnavatelů návrh kritizují. Podle nich není na trhu dost volných bytů, do kterých by se uprchlíci mohli z ubytoven přesunout. Pokud si podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů navíc začnou byt hledat naráz tisíce lidí, může to ovlivnit ceny.

„Je v podstatě vyloučeno, že by si vyšší desítky tisíc uprchlíků z bezplatného nouzového ubytování byly schopny v horizontu několika měsíců nalézt nájemní bydlení,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Podle něj by navrhované změny situaci zhoršily a mohly vést ke kolapsu systému zajištění uprchlíků, k obchodu s chudobou a ke zneužívání běženců. Ombudsman označil návrh za "zcela sociálně neúnosný".

Krajům v návrhu chybí, jak vysoký by měl příplatek být. Vadí jim také, že se mají solidární příspěvek i nová dávka vyplácet bez ohledu na příjmy či majetek uprchlíků a bez časového omezení.

Novelu dostane k projednání vláda. Aby zákon začal platit, musí ho schválit Parlament a podepsat prezident.