(AKTUALIZOVÁNO, 13:48) Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur (7,4 bilionu korun).

Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.

Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války. 

REPowerEU is our plan to reduce as rapidly as possible our reliance on Russia in energy.

With today’s proposals we are stepping up Europe's energy security and independence.#REPowerEU mobilises up to €300 billion. https://t.co/Evipd6AZ8i

— European Commission (@EU_Commission) May 18, 2022

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Unijní exekutiva chce v rámci dnes zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.

Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.

Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku

(09:00, původní zpráva) Plán, jak co nejrychleji odbourat závislost Evropské unie na energiích z Ruska, představí dnes Evropská komise. Brusel počítá s kombinací dodávek plynu a ropy od nových partnerů, s urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům a s energetickými úsporami.

Podle informací uniklých do některých médií chystá komise na podporu členských zemí balík téměř 200 miliard eur (4,9 bilionu korun), který chce získat mimo jiné rozšířením prodeje emisních povolenek.

EU se snaží zbavit závislosti na ruské ropě a plynu kvůli vlastní energetické bezpečnosti a zároveň proto, že nechce posílat režimu prezidenta Vladimira Putina peníze, jež lze využívat k vedení války na Ukrajině.

Unie z Ruska dováží 40 procent svého importu zemního plynu a čtvrtinu ropy. Zvláště země východního křídla EU jsou více závislé na ruských energiích a podmiňují odstřižení od ruského potrubí velkými investicemi.

The plan is to completely divest from Russian fossil fuels by 2027 and make abandoning Russian energy a gateway towards greater reliance on green energy https://t.co/gp5DzzLjJv

— Samuel Ramani (@SamRamani2) May 17, 2022

Komise plánuje, že by se již na konci letošního roku mohla unie obejít bez dvou třetin z celkových 150 miliard kubíků každoročně proudících z Ruska. Úplné ukončení jeho dovozu chce Brusel nejpozději v roce 2027.

Unijní země také chtějí letos ukončit dovoz veškeré ruské ropy. Proti je však Maďarsko, které chce získat co nejvíce evropských peněz na investice do své ropné infrastruktury. Právě dnešní plán by měl vyjasnit, s jakou podporou budou moci unijní země počítat.