Odliv českých lékařů do ciziny zpomaluje, ukázal průzkum. Doma je drží i podmínky atestací

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Čeští lékaři mají po ukončení studia stále větší zájem zůstat v tuzemsku. Pracovat v Česku jich chce 81 procent. Tři roky po sobě klesá celkový počet mediků, kteří plánují s diplomem zamířit například do Německa či Rakouska. Na Slovensku je trend opačný a práci v zahraničí plánuje čím dál víc studentů medicíny.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Hlídací Pes

Zatímco v roce 2015 v průzkumu HealthCare Institute uvedlo 53 procent z těch českých mediků, kteří plánovali odejít do zahraničí, že jejich cílem je Německo, o rok později už to bylo 39 procent, v roce 2017 pak 29 procent a v aktuálním průzkumu za rok 2018 dokonce jen necelých 24 procent.

Dlouhodobě naopak roste zájem mediků zamířit po dostudování do Švýcarska, ze čtyř procent v roce 2015 až na letošních víc než 12 procent z těch, kteří plánují opustit české zdravotnictví.

Průzkum "Barometr mezi mediky" zahrnoval studenty posledních tří ročníků na osmi lékařských fakultách v Česku a čtyř lékařských fakultách na Slovensku.

Do ciziny méně mediků, na delší čas 

Nedostatku lékařů se české ministerstvo školství snaží předcházet zvyšováním počtu studentů na lékařských fakultách.

"Od akademického roku 2019/2020 by měl počet přijímaných studentů do studijního programu Všeobecné lékařství vzrůst o 15 %. Rozpočet příslušných vysokých škol bude počínaje rokem 2019 každoročně po dobu jedenácti let navyšován o 500 až 700 milionů korun. Celkově se jedná o částku 6,8 miliardy korun," vypočítává mluvčí rezortu Aneta Lednová.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

barometr-mezi-mediky-1,zdroj:Hlídací Pes

Jako nejčastější důvody, proč z Česka neodcházet, uvádějí tuzemští medici jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační a specializační přípravu, velikost úvazku, odpovídající míru supervize nad prací lékaře, pracovní kolektiv a vyváženost pracovního a osobního času.

Současně s tím, jak se v Česku snižuje celkový počet mediků, kteří chtějí odejít do zahraničí (v roce 2016 to bylo ještě 27 procent, o rok později 22 procent, loni 19 procent), zvyšuje se naopak průměrná doba, po kterou chtějí v cizině zůstat. O víc než osm procent narostl oproti roku 2017 počet těch, kteří chtějí pracovat v zahraničí 11 a více let.

"Klademe důraz na kontinuální růst platů, v letošním roce si mladí lékaři polepšili o 2 500 korun měsíčně. Snižujeme administrativu, umožnili jsme postgraduální studium v okresních nemocnicích a dotujeme rezidenční místa," přivítal výsledky průzkumu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo teď připravuje nový koncept dotací pro mladé lékaře tak, abych podpořilo personálně poddimenzované specializace. Větší dotace budou směřovat také do lokalit, kde je nedostatek lékařů, říká Vojtěch.

Slováci dál utíkají 

Na Slovensku je trend odchodů absolventů medicíny přesně opačný – tedy stoupající. V roce 2017 chtělo ve slovenském zdravotnictví zůstat 80 procent mediků, loni už jen necelých 75 procent.

Navíc i slovenští medici stále více preferují dlouhý pobyt v cizině a počet těch, kteří chtějí v zahraničí zůstat 11 a více let, narostl loni meziročně dokonce o víc než devět procent.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Barometr - medici,zdroj:Hlídací Pes

Z pohledu českého zdravotnictví je zajímavý i fakt, že mírně ochabuje zájem slovenských mediků, kteří často v Česku studují, právě o tuzemské nemocnice a lékařské praxe.

Zatímco v roce 2017 jich o práci v Česku uvažovalo 19 procent, loni to bylo jen necelých 17 procent. O to více projevují momentálně slovenští medici zájem o práci v sousedním Rakousku.

Čeští studenti medicíny se k rakouskému zdravotnictví hlásili stále silněji několik let po sobě, to ale skončilo loni, kdy zájem o práci v Rakousku v oblasti medicíny poklesl o tři procenta.

Kdo si řekne o sto tisíc? 

Jak u českých, tak slovenských mediků je také vidět stoupající "platové sebevědomí". Zatímco ještě v roce 2015 si jen pět procent českých studentů medicíny dokázalo představit nástupní plat v zahraničí přesahující v přepočtu 50 tisíc korun, loni už to bylo přes 19 procent dotázaných.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Barometr mezi mediky,zdroj:Hlídací Pes

U slovenských mediků byl skok v očekáváních v této platové rovině ještě mnohem vyšší – v roce 2017 si padesátitisícový nástupní plat v cizině umělo představit jen pět procent dotázaných, loni už přes 35 procent z nich.

Že se budoucí lékaři plánující odchod do ciziny cení na stále víc peněz, ukazují i platová očekávání pro doktory po první atestaci v cizině.

Jen 12 procent českých mediků by si v roce 2015 řeklo po dokončení atestace v zahraničí o víc než stotisícový plat, loni už to bylo přes 20 procent. Slováci jsou ještě výrazně sebevědomější, podle loňského průzkumu by si alespoň o sto tisíc korun v takovém případě řekla skoro třetina z nich. 

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky

 

 

 

 

Tagy: Slovensko Česko zahraničí domácí české zdravotnictví medici a lékaři mzdy a důchody práce a odbory

Zdroje: Hlídací Pes