Společnost Space Films, kterou Ježek založil, se označuje za první soukromou nezávislou produkční a distribuční společnost, která byla po roce 1989 v Československu založena. Ježek obstarával výrobu prvního soukromého porevolučního filmu Tankový prapor. Snímek z roku 1991 se stal s celkovou návštěvnostní 2,5 milionu diváků nejnavštěvovanějším snímkem 90. let.

Ježek stál jako producent za dalšími úspěšnými filmy 90. let jako byly Černí baroni, Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Šakalí léta, Kolja či Báječná léta pod psa.

„Nejen já, ale celý můj tým jsme byli filmaři a najednou se před námi otevřela možnost dělat to svobodně, být zodpovědný sám za sebe, když se to povede, je to náš úspěch, když se to nepovede, je to náš průšvih - to nás úplně fascinovalo, že nám do toho v podstatě nikdo nemůže mluvit. To byl trochu zázrak,“ popisoval dnes, co rozhodovalo, když v době transformace československého filmu zakládal soukromou nezávislou společnost.

„Filmový producent je velmi složitá profese, která obsahuje všechno - být dobrý psycholog, taktik, dramaturg, ekonom, nesmí se bát, musí umět jednat s lidmi všech profesí, těch dělnických, ale i s umělci, musí být zodpovědný při hospodaření s financemi svými i ostatních. Těch věcí je celá řada a dodnes se o náplni práce producenta mezi laickou veřejností ani filmaři tolik neví,“ řekl Ježek. Byl také prvním předsedou APA založené v roce 1994 a sdružující první nezávislé producenty, a sehrál tak důležitou roli při transformaci státního filmu do soukromého sektoru.

„Budoucnost kinematografie je v rukou producentů, kteří vybírají zajímavé látky, ale záleží i na tom, jak se bude chovat stát, jaká tu bude podpora audiovize,“ říká úspěšný producent.

Před tím, než dnes dvaasedmdesátiletý Ježek založil vlastní společnost Space Films, působil od 70. let v Krátkém filmu. Tam se podílel na výrobě více než 100 hraných a dokumentárních titulů. Téměř všechny filmy, které vznikly v jeho soukromé společnosti, se zařadily do první desítky nejnavštěvovanějších filmů v českých kinech. Jako producent se podílel na dokumentu Hlasy dětí (Voices of the Children) o dětech přeživších pobyt v koncentračním táboře Terezín, který získal v roce 1999 prestižní cenu Emmy za nejlepší historický dokument.