Dnes je čtvrtek 18. dubna 2024., Svátek má Valérie
Počasí dnes 8°C Dešťové přeháňky

Ve školách zřejmě budou učit i odborníci-nepedagogové (AKTUALIZOVÁNO)

Ve školách zřejmě budou učit i odborníci-nepedagogové (AKTUALIZOVÁNO)
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Na středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech.

Změnu přináší novela učitelského zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Pokud úpravu nezmění Senát, vládní sociální demokraté se ji chtějí pokusit zrušit poslaneckým návrhem, řekla novinářům bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Novelu, kterou nyní dostane k projednání Senát, přijala dolní komora navzdory nesouhlasu pedagogických fakult, profesních organizací a školských odborů. Proti byli také sociální demokraté a komunisté. Odborníci z řad neučitelů by podle novely mohli ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace. Kritici to pokládají za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) novinářům ve sněmovně řekl, že novela degradaci učitelského povolení neznamená. "Proč bránit řediteli, aby vzal magistersky vzdělaného člověka? Ten během tří let má povinnost si dodělat doplňující pedagogické vzdělání a v té době tam působí jako plnohodnotný učitel," řekl. Za výběr učitelů je zodpovědný ředitel, takže by si měl mít možnost vybírat i motivované vysokoškolsky vzdělané adepty, dodal.

Valachová novinářům řekla, že požadavek na doplnění vzdělání předpis neobsahuje. "Neustále ze strany ministerstva školství zaznívá informace, že během tří let ten člověk musí zahájit studium, nebo si ho doplnit. Ale to je lež, v tom zákoně to není," uvedla. Ustanovení proto označila za "trojského koně". "Pokud ho Senát v zákonu ponechá, tak jako sociální demokraté podáme poslanecký návrh, kterým budeme usilovat o zrušení tohoto konkrétního ustanovení," dodala.

Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním. Nepedagogové s praxí proto museli školy před několika lety opustit. Výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele. V takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá. Piráti neprosadili návrh, podle něhož by ředitelé škol mohli uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s alespoň desetiletou praxí. Budou ale moci zaměstnat bakaláře z pedagogických fakult, kteří si magisterské studium dodělají během tří let.

Sněmovna v novele rozhodla také o tom, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě má být stanoven zákonem. Platy by se měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Učitelé mají také dostat příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku za výuku přesčas. Za specializované činnosti mají dostávat příplatek 1000 až 2000 korun měsíčně.

Novela mezi pedagogické pracovníky zařadí školské logopedy, sociální pedagogy, školní psychology a školní speciální pedagogy. Novela na návrh Valachové definuje náplň práce jak třídního učitele, tak uvádějícího učitele, který se bude starat o začínající pedagogy.

Třídnické příplatky poslanci neuzákonili. Sněmovní školský výbor ale vyzval vládu, aby se třídnický příplatek zvýšil ze současných 600 korun na 1500 až 2500 korun měsíčně vyhláškou. Zvýšit by se měly i specializační příplatky pedagogů. Vyhlášku slíbil Plaga ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).

Zástupci pedagogů se na úpravě učitelského zákona neshodnou

K negativnímu stanovisku k novele se podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho připojili mimo jiné Jednota českých matematiků a fyziků, Asociace češtinářů, Asociace metodiků AMATE, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center nebo bývalý ministr školství Stanislav Štech. Podle nich není pravda, že úprava může přispět k řešení problému s nedostatkem kvalifikovaných učitelů ve školách. Problém nepovažují za plošný a dal by se podle nich řešit cílenými opatřeními v některých regionech a vyučovacích předmětech.

Zástupci Unie školských asociací CZESHA a Sdružení učňovských zařízení změnu naopak podporují. "Možnost získat do pedagogického sboru odborníky, kteří si pedagogickou kvalifikaci následně doplní, nám otevírá prostor ke zvýšení kvality výuky na našich školách," uvedli v prohlášení. Odmítnutí novely, která má řešit kromě jiného i postavení začínajícího a uvádějícího učitele, by podle zástupců odborných škol znamenalo zamítnutí lepšího postavení pedagogů. Podobné to podle nich bylo v roce 2017 při odmítnutí kariérního řádu učitelů.

Úpravu zákona podpořil také spolek Učitelská platforma. "Opravdu se nebojím, že by tímto krokem pedagogická profese měla ztratit na kvalitě a na významu. Věřím v autonomii jednotlivých ředitelů škol, kteří jsou těmi, kdo ve finále rozhodují o přijetí uchazečů o práci v jejich škole," uvedla předsedkyně spolku Petra Mazancová. Podobně to vidí obecně prospěšná společnost EDUin. "Jde o pragmatický krok, který může rozvázat ruce ředitelům škol," uvedla v tiskové zprávě.

Návrat do škol by měl přijít, až bude trvale udržitelný, říká ministr Plaga

Návrat žáků do škol by měl přijít tehdy, až budou podmínky k jeho trvalému udržení. Od 1. února je pravděpodobné otevření malotřídních škol. V případě úvah o závěrečných ročnících základních a středních škol bude záležet na tom, jak vývoj epidemie posoudí ministerstvo zdravotnictví, řekl novinářům ve sněmovně ministr Plaga. Podle něj by se v únoru mohlo do škol vrátit víc žáků, pokud by se ve školství začaly využívat takzvané kloktací testy na covid-19.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden uvedl, že v pátém stupni pozměněného systému by mohla být povolena prezenční výuka pro malotřídky, deváťáky a poslední ročníky středních škol. Nyní jsou otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Zvažoval se i možný návrat zbytku prvního stupně.

"Samozřejmě musí být návrat bezpečný a každý z nás si přeje, aby to byl návrat již trvalý, aby podmínky byly takové, že ve školách žáci již na prezenční výuce mohou vydržet," řekl ve sněmovně Plaga. "Já si to dovedu představit ve stupni pět u malotřídek, kde se bavíme skutečně o malém počtu žáků," uvedl. Týkat by se to podle něj mohlo malotřídek do 75 žáků. Hodlá ale respektovat ministerstvo zdravotnictví, na jehož rozhodnutí bude záležet. "Dnešek nebo 1. únor pro mě není žádné datum, kdy by mělo být po epidemii, to znamená, není to ani žádné datum, které by mělo být klíčové pro školství," dodal.

Zdroje: