O doporučeném přerušení očkování první dávkou a pozastavení rezervací informovala odpoledne ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Důvodem podle ní je nedostatek vakcíny a nutnost podání druhé dávky těm lidem, kteří už dostali první. Podle Peterové bylo rozhodnuto, že aplikace prvních dávek bude pozastavena v Praze a případně v dalších krajích, které nemají dostatek vakcíny. Některé kraje také zrušily zarezervované termíny pro seniory, kteří se už k očkování zaregistrovali.

Premiér však řekl iDnes.cz, že je na každém kraji, koho naočkuje a jak vakcinaci zorganizuje, aby bylo možno podat lidem druhou dávku vakcíny. "Pokud jsou lidé gramotní, umějí počítat a vědí, jaké dodávky tento a příští týden dostanou, tak zkrátka si to musí zorganizovat a je to jejich záležitost. Kraje k tomu přistupují různě, my to nemůžeme organizovat do detailu," uvedl Babiš. Blatný řekl České televizi, že očkování nebude tak rychlé, jak se původně očekávalo, ale pozastavení vakcinace není nutné. "Já si nemyslím, že by v České republice byl nedostatek dávek tak velký, aby se přerušilo očkování. My jenom upozorňujeme na to, že těch termínů je teď o něco méně," uvedl ministr.

Ministr Blatný v neděli řekl, že naočkování nejrizikovější skupiny, do které patří lidé nad 80 let a zdravotníci, bude mít proti původnímu plánu zpoždění zhruba o měsíc. Původně mělo skončit v únoru, potrvá ale nejspíš do konce března. Blatný také řekl, že není důvod k tomu, aby si některé nemocnice schovávaly vakcíny do zásoby, když chtějí mít jistotu, že jich budou mít dostatek na druhou dávku.

Firma Pfizer/BioNTech od minulého týdne zhruba o pětinu snížila počty dávek, které do Česka dodává. Chce výrobní kapacity navýšit, uzavírá smlouvy o využití jejich kapacit s dalšími farmaceutickými firmami. Omezení má trvat zhruba do poloviny února, pak firma dodávky vyrovná a v dalších měsících navýší.

Lednové dodávky proti původním plánům z vakcinančí strategie omezila na čtvrtinu také firma Moderna, v příštím měsíci ale dodá 110 000 dávek místo původně avizovaných 80 000. Kvůli úpravám složení chce dodávky zpočátku omezit i firma AstraZeneca.

EU uzavřela kontrakty na vakcíny moc pozdě, tvrdí šéf společnosti AstraZeneca

Potíže s dodávkami vakcín v Evropské unii ve srovnání s Británií souvisejí s tím, že EU uzavřela kontrakty o tři měsíce později než Londýn. V rozhovoru s italským listem La Repubblica to řekl šéf britsko-švédské společnosti AstraZeneca Pascal Soriot. Firma podle něj neměla čas přizpůsobit výrobu.

AstraZeneca vakcínu vyvinula ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a Británie ji k použití schválila koncem prosince. V USA se očekává schválení někdy v dubnu, protože se čeká na prokázání účinnosti u starších lidí. Německá média uvedla nedávno, že účinnost u lidí nad 65 let je jenom osm procent, což ale firma popřela.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla látku doporučit k podmínečnému užívání v pátek a po schválení Evropskou komisí by se tak vakcíny AstraZeneky mohly stát třetí očkovací látkou v unii. Dosud se očkuje vakcínami firem Moderna a Pfizer/BioNTech.

Soriot přiznal, že jsou problémy s dodávkami, ale označil je za potíže "prořezávajících se zubů". "Kontrakty s Británií byly podepsány o tři měsíce dříve než s EU, takže jsme měli v případě Británie tříměsíční náskok na to, abychom problémy řešili. V případě EU máme tříměsíční zpoždění," řekl Soriot.

V EU sílí kritika AstraZeneky za nedodržení objemu dodávek vakcíny pro první období, jak se obě strany dohodly. Důvodem jsou podle firmy nutné úpravy vakcíny s ohledem na mutace koronaviru. Snížení dodávek do konce března má být až 60procentní, země EU by tak měly od této firmy dostat do tohoto období 31 milionů dávek. Firma ale snižuje dodávku i mimo Evropu.

Evropská komise připravuje pravidla, podle nichž by všechny firmy vyrábějící vakcíny v unii musely povinně oznamovat vývoz očkovacích látek mimo její území. Návrh nové normy se chystá Brusel představit ještě tento týden.

V úterý přibylo v Česku 9144 případů nákazy, vláda večer projedná změny systému PES

Podle denního nárůstu nově zachycených případů covidu-19 pandemie v Česku dále zpomaluje. V úterý přibylo 9144 potvrzených případů koronaviru, podíl pozitivních testů ovšem stoupl na 31,66 procenta z pondělních 24 procent. Vyšší byl naposledy 10. ledna.

Nemocniční péči vyžadovalo 6043 pacientů, z toho je téměř tisíc ve vážném stavu. Aktuálně se s koronavirovou nákazou potýká téměř 99 000 lidí. Laboratoře od březnového začátku epidemie odhalily přes 956 000 nakažených, celkem v Česku zemřelo 15 791 nakažených.

Na zatíženost nemocnic se odvolává ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) při přechodu do nižšího, čtvrtého stupně rizika protiepidemického systému PES. V zemi už měsíc platí opatření podle nejvyššího pátého stupně, přičemž hodnota skóre odpovídá 14 dní čtvrtému. Index protiepidemického rizika PES je druhý den na 68 bodech.

Blatný chce v systému PES zohlednit mimo jiné právě stav v přetížených nemocnicích. Zmírnění opatření podmiňuje tím, že hospitalizovaných pacientů s covidem nebude více než 3000 a počet pacientů na jednotkách intenzivní péče klesne pod 450. Změny v protiepidemickém systému PES večer projedná vláda.