Válka s kouřením pokračuje: Hospody si můžeme odškrtnout, teď je na řadě film

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Kouřící televizní a filmoví hrdinové svádějí ke konzumaci tabáku, takže bude třeba jim to nějak zatrhnout. Když už se podařilo prosadit zákaz kouření v hospodách, na zastávkách, ve vlacích a bůhvíkde ještě, proč si teď nedošlápnout i na film? Ale kde je hranice? A co přijde jako další?

Chris Browning ve snímku Last Rampage

Chris Browning ve snímku Last Rampage,zdroj: Profimedia.cz

Kritika tabákového dýmu ve filmech samozřejmě není nic nového. Německá vládní zmocněnkyně pro boj s drogami Marlene Mortlerová ale teď požaduje, aby se ve filmech a v televizi prostě kouřilo méně. Rozčiluje ji, že se tu tento zlozvyk navíc prezentuje jako něco pozitivního.

Nejde o žádnou novinku

Paní zmocněnkyně v tom není sama. Odsunout filmy s kuřáckými scénami do nočního televizního programu požadovala před několika týdny i německá organizace bojující proti rakovině Deutsche Krebshilfe. Ve spoustě kriminálek podle ní sáhne komisař po cigaretě. Znepokojující je prý fakt, že tyto filmy běží odpoledne nebo v podvečer, kdy je sledují děti a mládež. Nehledě na to, že komisaři bývají zpravidla státní zaměstnanci a jako takoví by prý měli jít mládeži příkladem.

Zmocněnkyně Mortlerová podkládá svůj nápad několika čísly. Má prý sice pochopení pro tvůrčí svobodu ve filmu, zároveň ale nemůže opominout, že kouření v Německu zabije ročně přes 120 tisíc lidí.

"Čím častěji mladí lidé vidí, že se ve filmu a v televizi kouří, tím větší je pravděpodobnost, že sami sáhnou po cigaretě," poukazuje Mortlerová na výsledky několika studií. Podle jedné z nich se kouřilo ve 33 filmech z devětatřiceti, které byly v letech 2016 a 2017 nominovány na Německou filmovou cenu. To je zhruba 85procentní podíl. Ve filmech, které byly ve stejném období nominovány na Oscara, činí tento podíl 64 procent.

"Nechci kouření v televizi jako vyjádření určitého stylu zakazovat. Ale musí se s ním rozhodně zacházet citlivěji," říká politička, podle níž by bylo lehkomyslné a krátkozraké spoléhat jen na zdravý rozum diváka. Vyzvala filmový průmysl, aby si laskavě uvědomil, jaký vliv může mít na zdraví těch, kdo na hýbající se obrázky koukají. Působí na ně víc, než si myslí. Samozřejmě i podprahově.

Co přijde po cigaretách? Alkohol? Cukr?

Abychom byli spravedliví: Který kuřák nedostane chuť na cigaretu, když si zapálí filmový hrdina? Obzvlášť když to učiní natolik efektně, že kouř z obrazovky přímo voní? Paní Mortlerová ale zkrátka chce udělat svět tak nějak lepším a přála by si, aby filmoví hrdinové byli pro mladé lidi kvalitnějším vzorem. Není sice jasné, jak konkrétně toho chce dosáhnout, pokud ovšem vyvozuje z televizního vysílání důsledky pro všední život, potěš nás pánbůh.

Ta spousta filmových vražd, kvůli nimž nervózní páni komisaři musí chtě nechtě zapalovat jednu od druhé, navozuje podle její logiky dojem, že by člověk raději neměl vystrčit z domu ani nos. Venku přece podle toho musí být sakra nebezpečno! Zvlášť když se detektivky často odehrávají ve stejných exteriérech, jimiž divák v reálném životě denně prochází. Ale to paní úředníci zjevně nevadí. Ať se ve filmech střílí, mlátí a vraždí ostošest, hlavně když se u toho nebude kouřit.

Bude na světě opravdu lépe, když se místo detektivek s bafajícími vyšetřovateli budou vysílat multikulturní romantické komedie? Třeba o takové vegance-samoživitelce, původem migrantce, která na kursech politické korektnosti klofne bohatého filantropa, co stejně jako ona poctivě třídí odpad, nekouří, nesolí, nejí sladké a smažené, rozdává své peníze chudým a tráví 15 hodin denně sportem? A navíc si jí tento pohádkový princ při seznamování netroufne bez jejího předchozího písemného souhlasu ani koutkem oka mrknout na koleno? Anebo - bože chraň - do výstřihu?

Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly

Jak už bylo řečeno, boj proti zobrazení ošklivé cigarety v dílech pro mládež není nic nového. Vždyť i chudák komiksový Lucky Luke už musel před mnoha lety zahodit cigaretu a namísto ní v puse žužlá stéblo trávy.

Kde ale tohle všechno skončí a co přijde příště? Co třeba zakázat filmy, kde auto proletí přes semafor na červenou? O překročení povolené rychlosti nemluvě? Anebo snímky, kde se pije alkohol? Když už Kevina Spaceyho za někdejší sexuální aféry vystříhávají z filmů, nemělo by se postupovat stejně u těch, kdo byli prokazatelně alkoholici? Anebo kteří si třeba v mládí zapálili cigaretu? Anebo si dali hamburger a kopec hranolků navrch? A kdo je tlustý, neměl by snad ani raději lézt na plátno. Evidentně se stravoval nezdravě a šel by mládeži špatným příkladem. A lidé s brýlemi? Určitě nejedli v mládí dost mrkvičky. A herci s křivými zuby? No fuj!

Hranice mezi snahou vytvářet následováníhodné vzory a vymýváním mozků je zkrátka velmi tenká. Paní zmocněnkyně to určitě myslí dobře, ale cesta do pekla je – jak známo – dlážděna dobrými úmysly. I když je třeba původní záměr myšlený dobře, může se stát, že v důsledku vyvolá zcela opačný efekt. A to by si měli uvědomit nejen v Německu.

Tagy: Německo zdravotnictví zahraničí filmy drogy a závislost cigarety a kouření

Zdroje: vlastní